Hlavní obsah
Názory a úvahy

Je rozumné, aby Brno mělo tolik městských částí a zastupitelů?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: xfi, Public domain, via Wikimedia Commons

Vlajka Brna

Článek se zabývá střetem administrativně správní tradice s efektivitou.

Článek

Zastupitelstvo MČ Brno – Bohunice v minulých funkčních obdobích projednávalo opakovaně návrh na snížení počtu zastupitelů z nynějších 21 na navrhovaných 15, což je vzhledem k velikosti městské části zákonné minimum. V jednom případě jsem byl navrhovatelem já. Ani jednou návrh neprošel. Níže se pokusím vyjádřit, proč se jedná o smysluplný návrh a nikoliv o líbivé heslo v populistickém stylu třeba SPD (té české, nikoliv německé).

V Brně je toho času více než 600 zastupitelů (Zastupitelstvo města Brna a jednotlivé městské části). V relativním vyjádření na počet obyvatel je to výrazně více než třeba v takové Vídni. Mnohost městských částí generuje také mnohost zastupitelů. Jaká však je geneze vzniku 29 dosavadních městských částí?

Původní středověké město Brno postupem času pohlcovalo svoje okolí. K roku 1850 hovoříme o vzniku tzv. Vnitřního Brna a zejména roku 1919 vzniká tzv. Velké Brno, kdy došlo k připojení dvou měst Králova Pole a Husovic a 21 dalších obcí (včetně tehdy Bohonic). V pozdějším období pak jsou nejednotně připojovány další obce, které dnes tvoří okrajové městské části (např. Bosonohy, Bystrc, Líšeň). Současné městské části tedy z valné většiny respektují původní historické obce.

Historii mám rád a nesouhlasím s tím, že ji mnozí považují za nepraktickou. Lpění na historických hranicích mi však smysl nedává. Vždyť Brno je nyní tak navzájem prorostlé. Praktičtější se mi jeví vytvoření podstatně větších funkčních celků, které by respektovaly aktuální aktivity v území (na způsob bývalých obvodů obohacených však samosprávou).

Debatu o této věci je potřeba zahájit a vést. Může trvat dlouho (např. jako v případě tzv. Velké Prahy) a je třeba dosáhnout obecného konsensu. Městské části (korektně řečeno obyvatelé v konkrétním katastrálním území) se totiž v případě nesouhlasu mohou v krajním případě postupem uvedeným v zákoně o obcích osamostatnit. Pevně však věřím, že efektivnější model si nakonec místo na slunci najde a při nějakém dalším dějinném zvratu bude prosazen. Tím také konečně dojde k redukci počtu zastupitelů.

Zbývá vyřešit, co s počtem zastupitelů udělat v mezidobí. MČ Brno – Bohunice je počtem obyvatel srovnatelná s městy Poděbrady, Klášterec nad Ohří či Varnsdorf. Všechna tato města mají 21členné zastupitelstvo. Nutno však podotknout, že tito zastupitelé mají plné penzum práce. U nás v Brně se to nejdůležitější děje v Zastupitelstvu města Brna a na nás, zastupitele z městských částí, se již tolik práce a hlavně odpovědnosti nedostává. Tomu by měl podle mého názoru odpovídat i menší počet zastupitelů než v samostatných městech srovnatelné velikosti. Úsporu veřejných prostředků v řádu statisíců korun za funkční období v naší MČ tak vlastně beru jen jako pozitivní externalitu.

Michal Kincl
zastupitel MČ Brno - Bohunice

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám