Článek
V posledních dnech zaplnila veřejný prostor zpráva o převodu bitcoinů na stát – údajně v hodnotě stovek milionů korun. Média spekulují, právníci se přou a internetová diskuse hoří. Jenže otázka zní: o co tu vlastně jde?
Stát má ze zákona právo na veškeré prostředky, které byly získány nelegálně. Pokud se tedy někdo rozhodne spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení a výnos z nelegální činnosti dobrovolně odevzdá, jedná se o krok vstříc právnímu systému – nikoliv o skandál. Naopak: jde o situaci, kterou zákon předpokládá a morálně oceňuje.
Klíčové ovšem je, kdy k odevzdání došlo. Pokud například dotyčný odevzdal státu částku odpovídající tehdejší hodnotě kryptoměny, a ta mezitím v čase dramaticky narostla – pak je to snad chyba státu, že si svůj podíl nezajistil dříve, nebo že kryptoměny nezhodnotil sám. Stát přece není investiční fond. Ten, kdo bitcoiny držel legálně po skončení řízení, má plné právo na jejich současnou hodnotu.
Tato „kauza“ tedy ve skutečnosti spíše poukazuje na nepochopení právních a ekonomických principů. Jestliže někdo spolupracoval, vydal, co měl, a zbytek zůstal v jeho legálním vlastnictví, pak má naprosté právo těžit z růstu ceny. Není to skandál – je to důsledek tržního fungování.
Ptejme se raději, proč stát s kryptoměnami neumí pracovat efektivněji. Proč nejsou standardizované postupy při jejich zabavování, proč úřady váhají, a proč v roce 2025 stále neexistuje jednotná metodika pro nakládání s digitálními aktivy. Odpovědnost nelze házet na ty, kteří zákon respektovali. Jestliže někdo udělal chybu, pak možná jen stát sám.
---
Chcete tento článek doplnit o konkrétní jména nebo odkazy na aktuální případ, pokud budou dostupné? Mohu to pro vás aktualizovat.
