Článek
V létě roku 1936 přijeli George a Carla de Vriesovi z Kalifornie do Evropy jako turisté. Pro manžele z Norwalku, kde George provozoval velkou mléčnou farmu, představovaly letní olympijské hry v Berlíně mimořádnou příležitost spojit cestování se sportovní událostí, o které tehdy mluvil celý svět.
Carla byla energická, bezprostřední žena, která mluvila anglicky se silným přízvukem. Narodila se v Haldenu v Norsku a do Spojených států přišla přibližně v roce 1919. V Kalifornii se provdala za George, zámožného chovatele dobytka a mlékaře. Společně měli dva syny a dceru, přičemž nejstaršímu synovi bylo v době berlínské olympiády čtrnáct. Dobový tisk Carlu popisoval jako štíhlou, temperamentní ženu s vlnitými hnědými vlasy a modrošedýma očima.
Polibek pro Hitlera
Osudný okamžik přišel 15. srpna 1936 během olympijských plaveckých závodů. Hitler seděl na čestném místě a sledoval dění závodu na 1500 metrů. Carla měla u sebe malý fotoaparát a chtěla si německého vůdce vyfotografovat, proto na Hitlera a jeho okolí zavolala, aby se usmáli. Hitler se skutečně usmál. Prý v tu chvíli působil přátelsky a bezprostředně, načež ho Carla požádala ještě o autogram.
Dostala se až k němu a předložila mu vstupenku na olympijský stadion. Hitler ji ochotně podepsal. Vtom se stalo něco, co nikdo nečekal. „Prostě jsem se naklonila a políbila ho. To je všechno,“ vyprávěla Carla novinářům. Odmítala, že by šlo o sázku nebo předem připravený kousek. Když se jí ptali, proč to vlastně udělala, řekla, že jednala impulzivně.
Přes bariéru se k Hitlerovi naklonila dvakrát. Napoprvé se jí ho políbit nepodařilo, protože Hitler hlavou uhnul. Podruhé se k němu naklonila trochu víc, jeho hlavu si přidržela pravou dlaní a z levé strany mu vlepila polibek na tvář. Hitler vypadal trochu zaskočený.
Jeden z mužů z ochranky chytil Carlu za paži a ona na okamžik vyděsila. Jenže lidé sedící poblíž Hitlera začali tleskat a reagovat pobaveně. Bodyguard ji tedy pustil. Carla se pak vrátila ke svému manželovi a řekla mu, že by měli raději okamžitě odejít.
Incident měl pro Hitlerovu ochranku nepříjemné následky. Americký časopis TIME později napsal, že po selhání mužů odpovědných za Hitlerovu bezpečnost byli někteří příslušníci jeho ochranky propuštěni a další degradováni. Počet Hitlerových strážců se na to konto při jeho dalších veřejných vystoupeních zvýšil. V době, kdy byl nacistický vůdce jednou z nejpřísněji střežených osobností Evropy, představovalo už samotné proniknutí neznámé ženy do jeho bezprostřední blízkosti vážné bezpečnostní selhání. Událost se podařilo zachytit na film.
Mimo Německo žil příběh vlastním životem. Fotografie a zprávy se dostaly do amerických novin a Carla de Vriesová se během několika dní proměnila v celebritu. Dobový tisk jí dokonce začal říkat „šampionka v líbání“. Sama z toho příliš nadšená nebyla, zejména když se kolem celé věci začaly objevovat různé dohady. Zvlášť ji rozčilovalo tvrzení, že měla Hitlera políbit kvůli sázce. „Nic takového,“ odmítla to podrážděně. „Bylo to spontánní – vůbec ne plánované.“
Novozélandský list Evening Star ze 17.1. 1937 se vrací ke slavnému berlínskému polibku
Záchrana duševně nemocné ženy
Krátce po návratu do Kalifornie se Carla dostala do novin znovu, tentokrát nešlo o rozmar ani o fotografii, ale o lidský život. Nedaleko jejího domu se shromáždil dav lidí kvůli ženě, která uprchla z psychiatrického zařízení, vyšplhala na vysokou věž a hrozila, že skočí dolů. Policisté se obávali, že jakýkoli pokus dostat se k ní by mohl vést k tragédii.
Carla se rozhodla jednat. Vylezla za ženou a začala s ní mluvit. Slíbila, že jí bude vyprávět o olympijských hrách v Berlíně a o své neuvěřitelné zkušenosti s Hitlerem. Dokázala se ženou navázat kontakt, uklidnit ji a přesvědčit ji, aby opustila nebezpečné místo. Žena nakonec sestoupila na zem.
Noviny do třetice
Manžel Carly provozoval velkou mléčnou farmu nedaleko Los Angeles, kde choval až tisíc krav. V roce 1937 se podnik dostal do konfliktu s odbory během stávky pracovníků mlékárenského průmyslu. A Carla se opět objevila v novinách – tentokrát nikoli vedle Hitlera, ale přímo mezi kravami. Časopis TIME tehdy s nadsázkou napsal, že zatímco zaměstnanci stávkovali, paní de Vriesová sama pomáhala s dojením.
Byla to možná nejpřesnější ukázka toho, jak odlišný byl její skutečný život. Nebyla političkou, aktivistkou ani obdivovatelkou nacistického režimu, která by se chtěla veřejně hlásit k Hitlerovi. Byla hospodářkou a matkou tří dětí, která se během dovolené dostala do mimořádné situace a podle vlastních slov jednoduše podlehla okamžitému impulsu.
George de Vries zemřel v roce 1950 a Carla ho přežila o dalších pětatřicet roků. V poslední době žila v Kalifornii v oblasti Paso Robles. Zemřela 3. června 1985 ve věku 92 let.
Zdroje:
https://www.warhistoryonline.com/world-war-ii/us-woman-kissing-hitler.html
https://paperspast.natlib.govt.nz/newspapers/ESD19370118.2.150?utm_source=chatgpt.com
https://jmarkpowell.com/the-woman-who-kissed-hitler/
https://time.com/archive/6755813/germany-for-kissers-death/
https://youtu.be/VzxROFlh5e4?si=cwLlqbJWKbMTcSg
