Hlavní obsah
Věda a historie

Justiční vražda kněží Buly a Drboly: Komunisté si mohli odškrtnout likvidaci církevních elit

Foto: Ř. k. farnost Rokytnice nad Rokytnou (archiv) / Wikimedia Commons / volná licence

Z tragédie babických mučedníků dodnes mrazí. Oblíbené katolické kněží, jejichž jediným proviněním bylo, že brali své poslání vážně, STB nemilosrdně poslala na smrt. 31letý Jan Bula a o osm let starší Václav Drbola byli nedávno blahořečeni.

Článek

Kdo byli tito muži z Vysočiny? Abychom pochopili velikost jejich tragédie, musíme se podívat na to, kým byli předtím, než se stali terčem totalitní mašinérie. Oba spojovala hluboká skromnost, pracovitost a silné sociální cítění.

​Jan Bula: Umělec a skaut s klukovským srdcem

​Jan Bula se narodil 24. června 1920 v Lukově do rodiny železničáře. Byl to mimořádně nadaný mladík – skvěle maloval, hrál na housle a miloval přírodu. Jeho snem bylo studovat po gymnáziu Akademii výtvarných umění, ale nacistické uzavření vysokých škol v roce 1939 mu plány překazilo. Volba nakonec padla na bohoslovecký seminář v Brně, kde byl v roce 1945 vysvěcen na kněze.

​Když v roce 1946 nastoupil jako kaplan do Rokytnice nad Rokytnou, okamžitě si získal srdce místních. Nebyl to upjatý duchovní. Jako nadšený vůdce skautského oddílu a člen Orla bral kluky na tábory, sportoval s nimi a učil je čestnosti. Pro místní divadlo psal scénáře, komponoval hudbu a sám maloval velkolepé kulisy. Na faru za ním mohl kdokoli a kdykoli přijít pro radu či pomoc.

Foto: Ř. k. farnost Rokytnice nad Rokytnou (archiv) / Wikimedia Commons / volná licence

Jan Bula

​Václav Drbola: Tichý dříč, který křísil farnosti

​Václav Drbola se narodil 16. října 1912 ve Starovičkách u Hustopečí v rolnické rodině. Kněžské svěcení přijal již v roce 1938. Na rozdíl od extrovertního a umělecky založeného Buly byl Drbola spíše tichý, hloubavý a nesmírně asketický. A taky neuvěřitelně pracovitý.

​Před příchodem do Babic působil sedm let jako kaplan ve Slavonicích na česko-rakouském pomezí. Zde zažil divoký poválečný odsun německého obyvatelstva i příchod nových osídlenců. Drbola se stal tmelem rozbité komunity – organizoval charitativní pomoc, staral se o chudé a vlastníma rukama opravoval zničené sakrální památky. Do Babic byl přeložen v roce 1950, prakticky v době, kdy už komunistický režim zahájil otevřený boj proti církvi. I zde okamžitě začal s opravou zanedbaného kostela a fary.

Foto: OIZS / Wikimedia Commons / volná licence

Busta Václava Drboly

​Past provokatéra a mýtus o arcibiskupovi

​V poúnorovém Československu však byla taková popularita duchovních rozsudkem smrti. Komunisté potřebovali venkov zlomit, prosadit násilnou kolektivizaci a církev zlikvidovat. Oba kněží se stali trnem v oku místních funkcionářů. Skutečná past, kterou na ně StB políčila, měla jméno Ladislav Malý.

​V únoru 1951 se v regionu objevil psychicky labilní dobrodruh, alkoholik a s největší pravděpodobností řízený provokatér Státní bezpečnosti. Navštívil jak Jana Bulu (svého bývalého spolužáka z třebíčského gymnázia), tak Václava Drbolu. Oběma předestřel fantastický příběh: tvrdil, že je agentem Západu a že se mu podařilo unést internovaného pražského arcibiskupa Josefa Berana.

​Malý žádal kněze o úkryt a o to, aby arcibiskupa, který se prý skrývá v lesích, vyzpovídali. Zatímco Jan Bula po čase pojal podezření a snažil se od Malého distancovat (dokonce ho z fary vykázal), Václav Drbola ve své pastorační povinnosti neomítnout člověka v nouzi poskytl Malému jídlo, několikrát se s ním sešel a předal mu kontakt na další spolehlivé lidi. Netušili, že StB pečlivě monitoruje každý jejich krok. Past sklapla dřív, než padly osudné výstřely.

​„Zneužili důvěry, jíž jako duchovní požíval mezi věřícími, k zločinné činnosti a náboženského přesvědčení farníků zneužíval k podpoře banditů a vrahů.“

(Z vykonstruovaných rozsudků Státního soudu)

​Zatčení a babická tragédie

​Václav Drbola byl zatčen 17. června 1951. Jan Bula ho následoval o necelé dva týdny později, 30. června, kdy si pro něj StB přišla přímo do školy v Rokytnici během výuky náboženství, před očima jeho malých žáků. V té době ještě oba žili a neměli na rukou žádnou krev.

​O dva dny později, 2. července 1951, došlo v Babicích k tragédii, která oběma kněžím definitivně zpečetila osud. Ladislav Malý se skupinou místních mužů přepadl schůzi místního národního výboru v babické škole a zastřelil tři komunistické funkcionáře.

​Ačkoliv Jan Bula i Václav Drbola v té době již prožívali peklo v celách vyšetřovací vazby a o chystaném útoku v Babicích neměli (a ani nemohli mít) sebemenší tušení, propaganda je okamžitě označila za duchovní otce a morální původce babických vrahů. Komunisté brutality v Babicích cynicky využili k tomu, aby rozpoutali teror proti celé diecézi a řeholníkům na Třebíčsku.

​Kruté mučení a dvě rychlé oprátky

​Následovaly měsíce bestiálního mučení v jihlavské věznici. Výslechy vedli zkušení rabiáti z StB. Podle svědectví rodiny přišel Jan Bula o přední zuby a byl psychicky i fyzicky zdevastován. Václava Drbolu mučitelé zlomili natolik, že u soudu mechanicky opakoval naučené fráze o své „vině a zradě dělnické třídy“. Přesto si oba v hloubi duše zachovali vnitřní víru a svým vrahům před smrtí odpustili.

​Václav Drbola byl odsouzen v prvním, bleskovém monstrprocesu už v červenci 1951 a popraven 3. srpna 1951.

​Jan Bula byl držen naživu déle, protože StB doufala, že ho využije v dalším plánovaném procesu proti brněnskému biskupovi. Na popraviště byl doveden 20. května 1952.

​V obou případech byly žádosti o milost prezidentu Gottwaldovi zamítnuty. Těla obou kněží byla tajně zpopelněna a popel vysypán na neznámém místě, aby se jejich hroby nestaly poutními místy.

​Společná cesta k oltáři

​Po pádu totality byli oba kněží v roce 1990 plně rehabilitováni. Komunistická oprátka však jejich odkaz nezničila, spíše naopak. Začátkem letošního června na výstavišti v Brně vyvrcholilo jejich blahořečení a Jan Bula s Václavem Drbolou byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června.

Proces blahořečení Buly a Drboly inicioval před více než dvaceti lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Dekret o blahořečení podepsal papež Lev XIV. loni v říjnu. Předcházel tomu specifický proces, při kterém se životy obou kněží zkoumaly z historického i teologického hlediska.

Zdroje:

​https://www.ustrcr.cz/historicka-temata/dokumentace-popravenych-politicke-duvody-48-89/vaclav-drbola/?hl=cs-CZ

https://buladrbola.cz/?hl=cs-CZ

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-komunisti-je-mucili-dva-knezi-se-dockaji-slavnosti-jakou-cesko-nepamatuje-307833?hl=cs-CZ

https://vysocina.rozhlas.cz/odvazny-farar-jan-bula-se-zapletl-do-soukoli-pripadu-babice-komuniste-ho-8231316?hl=cs-CZ

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Bula

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Drbola

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/blahoreceni-knezi-buly-a-drboly-vyvrcholi-slavnostni-msi-v-brne-374288

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz