Článek
Lékaři v Queen Elizabeth Hospital v Hongkongu zažili případ, který se nestává každý den. Při rutinním ultrazvukovém vyšetření matky v pokročilém stádiu těhotenství si všimli neobvyklé anomálie v břišní dutině plodu. Původně se předpokládalo, že jde o benigní nádor či teratom, což jsou v dětské chirurgii poměrně známé nálezy, všechno ale bylo jinak.
Po porodu udělali detailní CT a snímky neodhalily pouze nadbytečnou tkáň v břišní dutině, ale také kosterní pozůstatky (konkrétně obratle a dlouhé kosti) a zárodky vnitřních orgánů.
Dívka v sobě nosila dva částečně vyvinuté plody. Jedná se o jeden z nejvzácnějších medicínských fenoménů, odborně nazývaný fetus in fetu, neboli plod v plodu. Media celou událost zjednodušeně popisovala jako případ dítěte, které se narodilo těhotné se svými vlastními sourozenci.
Termín fetus in fetu označuje vývojovou vadu, při níž se jeden z plodů v raném stádiu jednovaječného vícečetného těhotenství vpraví do těla druhého, dominantního plodu. Dominantní plod následně pokračuje v normálním vývoji, zatímco pohlcené embryo zůstává uvnitř jeho těla jako parazitický útvar.
Holčičku museli operovat v pouhých třech týdnech. Chirurgové uspěšně odstranili tkáně mezi levou ledvinou a slezinou a později potvrdili také přítomnost páteře, končetin se zárodky prstů, střevní tkáně a primitivního mozkového kmenu. Obě embrya dosáhla vývojového stádia odpovídajícího přibližně 8. až 10. týdnu těhotenství, než se jejich růst zastavil v důsledku nedostatečného cévního zásobení.
Statistika a vzácnost fenoménu
Výskyt fetus in fetu je extrémně ojedinělý. Odhaduje se, že k tomuto jevu dochází přibližně u jednoho z 500 000 živě narozených dětí. V celé zdokumentované historii lékařství byl jev odborně poprvé popsán na konci 18. století a do dnešního dne je evidováno méně než 200 potvrzených případů. Naprostá většina z nich bývá odhalena již v raném dětství, nejčastěji během prvního roku života. Mezi hlavní příznaky patří neobvyklé zvětšení bříška novorozence nebo hmatatelný útvar, který může utlačovat okolní orgány a způsobovat trávicí či dýchací obtíže.
Ačkoliv se toto zjistí převážně u nemluvňat, existují i výjimky, kdy byl plod v plodu diagnostikován u dospělých osob. V těchto případech zůstával parazitický útvar po desetiletí neodhalen a pacient o něm nevěděl, dokud mu to nezpůsobilo zdravotní problémy, například tlakem na sousední orgány.
Teratom, nebo dvojče?
V lékařské vědě dlouho probíhala debata o příčinách. V zásadě existují dvě hlavní teorie vysvětlující, jak k vytvoření plodu v plodu dochází. Teorie parazitického dvojčete předpokládá, že na počátku je běžné těhotenství jednovaječných dvojčat. V důsledku poruchy v časné fázi dělení buněk nebo při procesu gastrulace, což je velmi důležitá fáze raného embryonálního vývoje, kdy se vytvoří tři zárodečné listy, ze kterých později vzniknou všechny orgány a tkáně těla, dojde k opoždění vývoje jednoho z embryí, které je následně obklopeno a pohlceno větším, rychleji se vyvíjejícím.
Teorie vysoce diferencovaného teratomu nahlíží na útvar jako na pokročilou formu zralého teratomu – nádoru vycházejícího ze zárodečných buněk, který dokáže vytvářet různé typy tkání (kosti, zuby, vlasy…).
V odborných kruzích převládl názor, že fetus in fetu je samostatnou jednotkou a není to tedy teratom. Klíčovým poznatkem pro toto tvrzení je přítomnost uspořádané páteře a symetrických orgánů, což svědčí o tom, že útvar prošel fází pokročilého embryonálního vývoje.
O těhotenství se nejedná z několika důvodů. Novorozenec nemá vyvinutý reprodukční systém schopný ovulace či oplodnění. Pohlcený útvar není živým organismem schopným samostatného přežití. Parazitický plod postrádá funkční placentu spojenou s matkou a funguje v těle hostitele v podstatě jako benigní tkáňová struktura.
Diagnostika a chirurgické řešení
Moderní zobrazovací metody výrazně zlepšily možnosti diagnostiky ještě před porodem. Prenatální ultrazvuk dokáže v mnoha případech odhalit neobvyklou strukturu v břiše plodu již ve druhém nebo třetím trimestru. Pro potvrzení diagnózy se po porodu využívá rentgenové vyšetření, které umožňuje identifikovat kosti a páteřní struktury, počítačová tomografie zase poskytuje detailní 3D zobrazení vztahu mezi parazitickým útvarem a orgány hostitele. Magnetická rezonance pomáhá přesně rozlišit měkké tkáně a cévní zásobení.
Chirurgické odstranění bývá téměř vždy úspěšné. Jelikož je parazitický plod obvykle opouzdřen a má vlastní cévní zásobení napojené na hlavní cévní kmen hostitele, operace spočívá v jeho pečlivém vypreparování bez poškození okolních orgánů. Po úspěšném zákroku je prognóza pacienta vynikající a dochází k úplnému uzdravení.
Případ z Hongkongu potvrdil vysokou úroveň současné dětské chirurgie a prenatální diagnostiky. Dívka, která byla úspěšně operována krátce po porodu, dostala šanci na zcela normální a zdravý život bez jakýchkoliv následků.
Zdroje:
https://www.hkmj.org/abstracts/v21n1/80.htm?hl=cs-CZ
https://www.snopes.com/news/2015/02/11/born-pregnant/?hl=cs-CZ
https://www.iflscience.com/girl-born-twin-fetuses-her-abdomen-27184?hl=cs-CZ
