Článek
Nanking je historická a kulturní metropole v Číně, která se pyšní impozantní dominantou – obrovským mostem přes mohutnou řeku Jang-c’-ťiang. Tato stavba však vedle své dopravní a architektonické funkce má i jeden tragický rozměr. Dlouhodobě totiž patřila k místům s nejvyšším počtem dobrovolných odchodů ze světa. Její monumentální výška a hluboká voda pod ní přitahovaly jedince, kteří v náročných životních situacích, pod tíhou dluhů, rodinných či psychických krizí neviděli jiné východisko než skokem ukončit svá trápení. Na toto smutné místo začal Chen Si pravidelně docházet a jeho přítomnost most změnila. Díky němu se pro stovky lidí nestal koncem, ale naopak záchranou stanicí, kde dostali druhou šanci.
Chen Si pochází z chudých poměrů. Do Nankingu přišel z venkova a stejně jako mnoho dalších lidí hledal ve velkém městě lepší život. Živil se obchodem se zemědělskými produkty a jeho vlastní existence nebyla nijak snadná.
Hluboce ho zasáhla smrt staršího souseda. Muže, který mu v těžkých chvílích dokázal nabídnout obyčejné lidské povzbuzení. Starý muž zemřel poté, co se podle Chenova vyprávění vyhladověl kvůli rodinnému sporu o to, kdo se o něj postará.
Chen Si si později vyčítal, že za ním častěji nechodil. Že si s ním víc nepovídal. Že možná mohl poznat, jak špatně na tom je. V hlavě mu zůstala otázka, která se postupně proměnila v životní rozhodnutí: Co kdyby tehdy někdo přišel včas a jednoduše si s ním promluvil? Právě tato zkušenost mu pomohla pochopit, že člověk v krajní životní krizi nemusí vždy potřebovat velká slova nebo složité rady. Někdy potřebuje především někoho, kdo ho nepřehlédne. Tak začala jeho humanitární mise.
První zásah na mostě uskutečnil už v roce 2000, kdy při cestě autobusem spatřil plačící ženu. Vystoupil, šel za ní a zjistil, že se nachází v bezprostředním nebezpečí. Dokázal s ní navázat rozhovor a přesvědčit ji, aby od svého drastického záměru ustoupila. Později se na most začal pravidelně vracet.
Realita záchrany
Začátky nebyly snadné a vyžadovaly obrovskou osobní odvahu a vnitřní sílu. Chen Si na nankingský most chodil ve svém volném čase jako dobrovolník, aniž by k tomu měl jakékoliv pověření. Jako někdo chodí dobrovolně venčit pejsky do útulků nebo dělat společnost seniorům do různých zařízení, tenhle neskutečný Číňan vyráží na most zachraňovat zoufalé duše.
Někdy provádí až deset obchůzek denně. Jeho záchranné mise obnáší hodiny a hodiny pozorování. Všímá si lidí, kteří působí zoufale, bloudí bezcílně po chodnících nebo upřeně hledí do hloubky pod sebou. Jakmile takového člověka spatří, neváhá ho oslovit. Chen Si ví, že se může mýlit. Přesto raději osloví člověka, který žádnou pomoc nepotřebuje, než aby přehlédl někoho, kdo ji zoufale hledá.
Hovoří klidně, je empatický a nikoho nehodnotí. Snaží se prolomit hradbu osamělosti a bezvýchodnosti. Situace to však nejsou jednoduché. V mnoha kritických momentech, kdy dotyčný člověk stojí na samotném okraji a chystá se udělat osudový krok, musí Chen Si jednat okamžitě a rázně. Někdy nešťastníky doslova fyzicky odtáhne zpět od zábradlí do bezpečí, přičemž riskuje vlastní život.
Bilance dvou desetiletí
Výsledky jeho práce berou dech, ale zároveň vyprávějí o obrovském množství lidského utrpení. Podle zpráv z července 2024 se Chen Simu za léta jeho obětavé činnosti podařilo pomoci zachránit neuvěřitelných 469 lidí. Byly to stovky komplikovaných lidských příběhů, zkrachovalých podniků, zklamaných vztahů a hlubokých depresí. Chen Si si uvědomuje, že samotná záchrana od sebevraždy nestačí. S mnoha zachráněnými zůstává v kontaktu, poskytuje jim dočasné útočiště, půjčuje jim peníze nebo je zve na jídlo, pomáhá jim vyjednávat s věřiteli, hledat práci nebo zprostředkovává odbornou psychologickou pomoc. Cesta k uzdravení je vždy dlouhá a bolestivá.
Americký deník Los Angeles Times v rozsáhlé reportáži popsal, jak jeho dobrovolnická činnost zasahovala do osobního života. Chen tehdy pracoval jako manažer v přepravní společnosti a vydělával méně než 300 dolarů měsíčně. Velkou část svých příjmů věnoval lidem, kterým pomáhal.
Jeho manželka a dcera si stěžovaly, že s nimi tráví příliš málo času. Rodinné finance byly napjaté a jeho neustálé návraty na most představovaly také zdroj napětí v domácnosti. Přesto nedokázal přestat, byť někdy uvažoval o tom, že s hlídkami skončí. Pokaždé ho ale v tomto odradila představa, že by se na mostě odehrála další tragédie, které mohl zabránit.
Strach, noční můry a vnitřní boj
Jeho hrdinský příběh má i svou stinnou stránku. Ačkoliv zabránil zmaření stovek životů, zůstaly v něm šrámy šrámy z těch okamžiků, kdy v záchraně úspěšný nebyl. Neustále ho pronásledují vzpomínky na lidi, kterým už pomoci nedokázal. Tíha těchto ztrát a bezmoc v konfrontaci s lidským neštěstím se podepsaly na jeho duševním zdraví. V prvních letech trpěl děsivými sny a nočními můrami, v nichž se mu nešťastné osudy vracely v té nejhorší podobě. Přesto to nevzdal. Nachází takové přesvědčení o smyslu své práce, že mu to pomáhá překonávat vlastní úzkosti a pokračovat v tom, co považuje za své celoživotní poslání.
Síla všímavosti
Příběh Chen Siho je silné zrcadlo moderní společnosti, v níž lidé často nevnímají své okolí. On takový není. Je přesvědčen, že by stačilo trochu víc všímat si druhých a svět by byl mnohem lepší. Největší zbraní proti zoufalství je pocit, že na své problémy člověk není sám. V době, kdy se individualismus a odcizení stávají běžnou součástí života, představuje jeho přítomnost na mostě ohromný akt lidskosti. Nebýt lhostejný, zeptat se druhého, jak se má, nebo mu podat pomocnou ruku, může zabránit tragédii a změnit lidský život.
Ohlasy a dopad
Inspirativní rozměr Chen Siho mise dávno překročil hranice Číny a přitáhl pozornost médií i dokumentaristů z celého světa. O jeho neúnavném úsilí a psychických břemenech byl natočen oceňovaný dokumentární film s názvem Anděl z Nankigu, který divákům přibližuje jeho příběh. Film se nesoustředí pouze na dramatické okamžiky na mostě. Ukazuje také samotného Chena, jeho rodinu, každodenní život a postupné vyčerpání člověka, který na sebe vzal odpovědnost, již by běžně měla nést širší síť odborníků a institucí. Tento dokument i četné reportáže pomohly rozšířit povědomí o problematice prevence sebevražd a ukázaly, že i jednotlivec s odhodláním a laskavostí může dokázat neuvěřitelné. Jeho poslání motivuje sociální pracovníky, dobrovolníky a lidi dobré vůle v mnoha dalších zemích k aktivnímu přístupu v péči o duševní zdraví.
Chen Si je výjimečný hrdina. Prostě anděl z Nankingu. Takovou oběť by opravdu dokázal přinést málokdo, navíc tak dlouhou dobu. Nezajímá ho sláva. Obětoval své pohodlí, soukromí i duševní klid z čistého přesvědčení, že každý lidský život má nesmírnou cenu. Spousta lidí neumírá předčasně na své nemoci, ale kvůli tomu, že si jich nikdo nevšímá. Prostě to vzdají. V dnešním sobeckém, bezohledném a cynickém světě pan Si připomíná světce. On sám skromně prohlašuje, že je jen obyčejným člověkem. NENÍ! Je to obrovský frajer.
Zdroje:
https://www.scmp.com/news/people-culture/china-personalities/article/3272585/china-angel-stops-469-suicidal-people-jumping-bridge-over-21-years?hl=cs-CZ
https://www.globaltimes.cn/content/776210.shtml?hl=cs-CZ
https://en.wikipedia.org/wiki/Chen_Si?hl=cs-CZ
https://www.thenationalnews.com/world/asia/a-voice-of-reason-on-yangtze-bridge-1.228563?hl=cs-CZ






