Článek
V polovině osmdesátých let nebylo sídliště Darndale na severním okraji Dublinu zrovna oázou blahobytu. Irsko se potýkalo s hospodářskou recesí a kluci jako Keith a Noel se bavili všelijak. Obrazovkám tehdy vládla akční série A-Team a Keithův dětský idol, neohrožený B. A. Baracus, kterého hrál Mr. T.
Herec Mr.T, vlastním jménem Lawrence Tureaud, byl hvězdou 80. let. Než prorazil ve světě showbyznysu, živil se jako vyhazovač v nočních klubech a osobní strážce slavných osobností, mezi nimiž nechyběli Michael Jackson nebo Muhammad Ali. Svou imidž postavil na nepřehlédnutelném účesu podle vzoru afrického kmene Mandinků a také na tlustých zlatých řetězech a drsné vizáži.
Herec Mr. T v roce 2014
Do povědomí milionů diváků vstoupil v roce 1982 jako nemilosrdný boxer Clubber Lang ve filmu Rocky III. Jeho životní rolí se však stal seržant B. A. Baracus v legendárním akčním seriálu A-Team, který běžel mezi lety 1983–1987, a kde ztvárnil mechanika s drsnou slupkou, ale měkkým srdcem a panickým strachem z létání. Mimo stříbrné plátno se výrazně zapsal do historie profesionálního wrestlingu, když v roce 1985 stanul po boku Hulka Hogana v hlavním zápase vůbec první WrestleManie, čímž pomohl masově zpopularizovat wrestlingovou organizaci, která ho v roce 2014 uvedla do své Síně slávy.
Neplánovaný mezinárodní skandál
Keith a Noel se onoho srpnového odpoledne nudili a dostali spontánní nápad. Rozhodli se podívat se trochu dál než obvykle. Tentokrát tedy o dost dál - až do Ameriky za svým oblíbeným B. A. Baracusem. Pro dva irské hochy v tomhle věku nebylo v půli osmdesátek žádné dobrodružství dost velké ani nerealizovatelné.
Když odcházeli z Darndale, Keithova matka na syna zavolala, ať nechodí daleko, protože „jídlo bude brzy na stole“. Keith to přislíbil. Zanedlouho už však s Noelem seděl v příměstském vlaku DART směřujícím do přístavního městečka Dún Laoghaire. Tam chlapci proklouzli ostraze a bez placení nastoupili na velký trajekt plující přes Irské moře do velšského přístavu Holyhead.
Přístavní město Dún Laoghaire v Irsku
Po vylodění ve Walesu kluci postupovali s obdivuhodnou suverenitou a lehkostí. Oblafli průvodčí a nastoupili na noční vlak do Londýna. O pár hodin později je ranní Londýn fascinoval svou velikostí a rychlým tempem, ale jejich americká mise teprve začínala. Nejprve se museli dostat na londýnské letiště Heathrow.
Aby získali drobnou hotovost, neváhali vylovit pár mincí z fontány. Když pak v letištní hale přistoupili k náhodnému cestujícímu a zeptali se ho, kam letí, řekl jim, že do New Yorku. V tu chvíli bylo definitivně rozhodnuto: letí se do Ameriky za „Mistrem T“.
Kari na palubě a Bond v oblacích
Z toho, co následovalo, musí dodnes běhat letištním bezpečnostním expertům mráz po zádech. Pouhé dva měsíce po tragickém teroristickém útoku na let Air India 182, při kterém po výbuchu bomby zahynulo 329 lidí, měly být kontroly na absolutním maximu. Přesto dva hoši v oblečení, kterému se za mých dětských let říkávalo „na lítačku“ jednoduše převezli letištní kontrolu.
Kdykoliv se jich personál zeptal na palubní lístky nebo na rodiče, kluci s chladnou hlavou ukázali na dav cestujících se slovy: „Máma s tátou jdou kousek za námi, mají lístky u sebe.“ Kevin MacAlister jako vyšitý ve dvojím vydání. Následně se dostali do přístupového tunelu a nastoupili do letadla Boeing 747 společnosti Air India.
Jelikož byl stroj poloprázdný, usadili se na volná místa a nikdo si jejich přítomnost neověřoval. Během osmihodinového letu si užívali servis. Keith dodnes vzpomíná, jak nedokázal sníst pálivé indické kari, a tak raději sledoval na plátně novou bondovku.
Stopka na JFK
Štěstěna chlapce opustila až na americké půdě po přistání na letišti Johna F. Kennedyho v New Yorku. Prošli výstupním rukávem a ocitli se v příletové hale. Místo, aby splynuli s davem, sebevědomě - povzbuzeni předchozími úspěchy - přistoupili ke sloužícímu policistovi Kennethu Whiteovi s otázkou, jak se dostanou do centra. To ale nebylo moc chytré.
Ostražitému policistovi okamžitě nešlo do hlavy, jak se dva zjevně nezletilí hoši s irským přízvukem ocitli uprostřed mezinárodního terminálu bez doprovodu a zavazadel. Začal se vyptávat a chlapci brzy přiznali barvu. Následoval jejich okamžitý převoz na policejní stanici, kde vyvolali solidní rozruch.
Než úřady ověřily jejich identitu, děti byly umístěny do hotelového apartmá pod dohled strážných. V hotelu se kluci ládovali hranolkami a sendviči jako králové, vzpomínal později s úsměvem Keith.
Návrat domů a setkání před kamerami po letech
Mezitím v Dublinu rodiče prožívali muka. Když k jejich dveřím dorazila místní policie se zprávou, že synové se našli, matka Keitha si nejprve myslela, že policisté mluví o ulici York Street v centru Dublinu. Následné zjištění, že jsou v americkém New Yorku, zapůsobilo jako rána palicí.
Tisk se nemohl nabažit. Newyorské bulvární plátky hochy chrlily na titulních stránkách a žasly nad tím, jak desetiletý a třináctiletý kluk obešli letištní bezpečnostní kontroly ve třech různých zemích. Rodiče na celém světě nechápavě kroutili hlavami.
Událost neunikla ani britské premiérce Margaret Thatcherové, která vyjádřila své pochybnosti živě v rádiu. Prý nemohla uvěřit, že se to dvěma školákům skutečně povedlo. Když se na to o několik desetiletí později Noela Murraye zeptali, jeho odpověď byla jednoduchá: „Maggie, opravdu jsme to dokázali.“
O několik dní později byli chlapci letecky deportováni zpět do Irska a realita po návratu nebyla zrovna příjemná. Desetiletý Keith vyvázl bez trestu, ale starší Noel, který už měl na triku několik prohřešků, skončil v polepšovně.
Třicetiminutový irský dokument Nothing to Declare (Nic k proclení) z roku 2021 v režii Garreta Dalyho přivedl Keitha Byrnea a Noela Murrayho po 36 letech před filmové kamery, aby převyprávěli svůj slavný dětský útěk. Snímek s humorem a nadhledem přináší jejich vzpomínky, archivní záběry i hrané rekonstrukce a poodhaluje i to, jak se jejich životy vyvíjely poté. Dokument měl televizní premiéru na irské stanici RTÉ One a dostal se i na platformy jako Disney+ či Apple TV; oba hlavní aktéři se navíc při propagaci filmu v médiích a televizních rozhovorech po letech virtuálně setkali i s newyorskými policisty, kteří je v roce 1985 na letišti JFK zadrželi. V dokumentu říkají, že pro dnešní děti už by nic takového nebylo možné.
Případ chlapců z Darndale je fascinujícím pomníkem doby, kdy svět ještě nebyl tak upjatý, hlídaný a přeregulovaný a kdy některá chlapecká dobrodružství měla pořádné grády.
Zdroje:
https://www.irishpost.com/history/the-story-of-the-dublin-boys-who-ran-away-to-new-york-195027?hl=cs-CZ#:~:text=TRENDING.%20*%208%20hours%20ago%20Business.%20'Devastating,Gerard%20Donaghy.%20*%2012%20hours%20ago%20News.
https://www.irishstar.com/news/ireland-news/remarkable-story-two-schoolboys-who-32199358?hl=cs-CZ
https://www.utterlyinteresting.com/post/the-boys-who-ran-away-to-new-york-how-two-dublin-kids-fooled-the-world-in-1985?hl=cs-CZ#:~:text=He%20wanted%20to%20meet%20his%20favourite%20television,the%20estate%20feeling%20cut%20off%20and%20forgotten.
https://www.newyorker.com/culture/the-new-yorker-documentary/the-boys-who-ran-away-from-home-on-a-747
https://www.instagram.com/p/DT8eBQzCKoE/?igsi=czVneDcxd3MxbGtw
https://youtu.be/JXH0BYIvE8I?si=UaEpyLGn1hbgeEKk
https://www.csfd.cz/film/1106186-nothing-to-declare/prehled/
