Článek
Severská literární škola
Když jsem četl trilogii Milénium, zaujala mě skvělým příběhem a pochmurnou atmosférou. Možná proto mi Larssonův styl připomněl jiného úžasného autora. Dánského spisovatele Petera Høega a jeho román: „Cit slečny Smilly pro sníh“.
Později jsem se dostal k Jo Nesbøvi, přibyl Arto Paasilinna, Erlend Loe i Jonas Jonasson. A musím říct, že u všech těchto skandinávských autorů jsem objevil společnéhý rys. Existenciální tíseň a značnou dávku cynismu.
Larsson novinář
V roce 1995 švédští neonacisté zavraždili osm lidí a Stieg Larsson spoluzaložil organizaci Expo, v níž řídil stejnojmenný časopis (vychází dodnes), který obsahuje převážně investigativní články na téma nacionalismu, rasismu, nedemokratického a antisemitského smýšlení a také důrazně vystupuje proti extremistickým pravicovým hnutím.
Po nocích psal Larsson romány. Prý se jimi chtěl finančně zabezpečit na důchod. Jenže někteří jeho bývalí kolegové říkají, že neměl talent na to, aby psal thrillery. A jiní dokonce pochybují o jeho autorství a kladou si otázku, jak mohl člověk, který do té doby nejevil větší literární talent, napsat něco, co se stalo celosvětovým hitem. Milénia se prodalo okolo 60 milionů výtisků a bylo několikrát zfilmováno. Knihy „Muži, kteří nenávidí ženy (2005)“, „Dívka, která si hrála s ohněm“ (2006) a „Dívka, která kopla do vosího hnízda“ (2007) u nás vydalo nakladatelství Host a díky této trefě si asi dost finančně polepšilo.
Dříve psal Larsson literaturu faktu, spíše „novinářské“ knihy. Spoluautorem některých z nich byl jeho přítel Mikael Ekman a ten jednou médiím vyprávěl, jak v roce 2001 seděl s Larssonem, který se mu svěřil se svým životním plánem. „Vypili jsme poněkud víc whisky a Stieg začal vyprávět, z čeho bude žít, až bude příliš starý na to, aby pracoval. Řekl: ´Napíšu několik knížek a stanu se milionářem.´ Smál jsem se tomu, přišlo mi bláznivé.“
Další přítel Kurdo Baksi později řekl, že mu Larsson sdělil, že napsal thriller, a nabídl mu rukopis k přečtení. Baksi odmítl: „Stiegu, nemyslím si, že jsi v psaní dobrý. To není to, čím by ses měl zabývat.“ Později pro New York Times dodal: „Myslel jsem, že si dělá legraci. Měl talent na to, aby psal o Stalinovi, Leninovi, Bushovi. Ale ne na to, aby psal thrillery.“
S vydáním Milénia to Larsson vůbec neměl lehké a zprvu mu několik nakladatelství rukopis odmítlo. Buď byli jejich redaktoři těžce indisponovaní, nebo se na tlustý rukopis ani nepodívali. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože jisté nakladatelství Larssonovi dokonce vrátilo rukopis ve stejném stavu, v jakém jim ho poštou zaslal, takže se nejspíš ani neobtěžovali balík s rukopisem otevřít a do textu aspoň nahlédnout. Všichni lidé, kteří Larssonův rukopis Milénia odmítli, se dodnes musejí v noci budit hrůzou.
Smolař, který umřel předčasně
Bůh severské krimi zemřel 9. listopadu 2004 ve Stockholmu na těžký infarkt myokardu. Bylo mu pouhých padesát let. V domě, kde měl kancelář, v osudný den nejel výtah, a tak musel Larsson vystoupat do sedmého patra pěšky. Nahoře se zhroutil a pak skonal.
Pro infarkt si bohužel připravoval půdu už dlouho. Kouřil šedesát cigaret denně, pil litry kávy a nezdravě se stravoval. K tomu nadváha, stres, přepracování, výšlap do sedmého patra a srdce to prostě nevydrželo.
Dědictví a pokračování Milénia
Jeho dlouholetá partnerka Eva Gabrielssonová po smrti Larssona získala notebook, v němž spisovatel zanechal rozepsaný čtvrtý román. Říká se, že stihl napsat i synopsi pro pátou a šestou knihu a že plánoval desetidílnou sérii. Možné to je. Larsson byl workholik, možná i v dobrém slova smyslu grafoman s rychlým tempem psaní, který nikdy nepracoval na jedné věci. Měl rozepsaných několik knih najednou.
Přestože od jeho úmrtí uplynulo již mnoho let, stále panují neshody ohledně dědictví. Larsson sice sepsal neověřenou poslední vůli, ale ta byla prohlášena za neplatnou. Evu Gabrielssonovou si nikdy nevzal a ona tedy nárok na dědictví nemá. Majetek a autorská práva připadly autorově rodině (otci a bratrovi), se kterými se Gabrielssonová soudí.
Rodina si později přála pokračování a švédský nakladatel oslovil spisovatele a novináře Davida Lagercrantze, který postupně vytvořil druhou trilogii. První román nazvaný Dívka v pavoučí síti vyšel v roce 2015, i když Gabrielssonová s pokračováním v Lagercrantzově podání nesouhlasila. V září 2017 vyšel další díl série pod názvem Muž, který hledal svůj stín. A v roce 2019 byla vydána šestá část série (a to i v češtině) pod názvem Dívka, která musí zemřít. V roce 2021 nakladatelství Polaris oznámilo, že získalo práva na pokračování série a sepsáním další trilogie pověřilo švédskou spisovatelku Karin Smirnoff. Její první román vyšel ve švédštině v roce 2022.
Stopy k vrahovi premiéra
Deset let po Larssonově smrti získal novinář Jan Stocklassa přístup do zapomenutého archivu, v němž objevil dvacet krabic s dokumenty vztahujícími se k projektu, jemuž se Larsson dlouhodobě věnoval. Šlo o důkladný výzkum a vyšetřování atentátu na bývalého švédského premiéra Olofa Palmeho.
Jeden z nejkontroverznějších a zároveň nejrenomovanějších evropských politiků byl 28. února 1986 zastřelen v ulicích Stockholmu. Pachatel nebyl nikdy dopaden a okolnosti jeho vraždy zůstávají dodnes neobjasněny.
Informace a indicie, které Stocklassa v dokumentech nalezl, vypovídají o Larssonově teorii, jak bylo ve skutečnosti zorganizováno zabití Palmeho. Teorii, v níž vystupují lidé, kteří by klidně mohli být fiktivními postavami v jednom z jeho románů.
Anotace na závěr
Pro čtenáře, kterým Larssonovy knihy doposud unikly, přináším anotaci prvního dílu Milénia.
Muži kteří nenávidí ženy
Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii.
Anketa
Zdroj:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Stieg_Larsson
https://www.idnes.cz/xman/styl/spisovatel-larsson-vedel-jak-vydelat-povedlo-se-mu-to-ale-az-po-smrti.A101102_183753_xman-styl_fro
https://www.irozhlas.cz/node/5943695
https://www.databazeknih.cz/knihy/milenium-millennium-milenium-1-3-box-47646
https://www.databazeknih.cz/knihy/odkaz-stiega-larssona-po-stopach-vrazdy-olofa-palmeho-399366
