Hlavní obsah

Hiró Onoda: Voják, který téměř 30 let přesluhoval, protože nevěřil, že druhá světová válka skončila

Foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hir%C3%B3_Onoda / volný obrázek

Mladý Hiró Onoda

Nikdo kompetentní mu totiž neřekl, že Japonsko kapitulovalo, a proto společně se třemi muži dál vedl partyzánské boje na Filipínách - až do roku 1974.

Článek

Tenhle příběh o bezmezné japonské loajalitě, ale i tuposti, je tak absurdní, že nejde ani vymyslet, ten se musel jedině stát.

V posledních měsících druhé světové války byl japonský poručík Hiró Onoda umístěn na malý ostrov Lubang na Filipínách. Během několika týdnů po jeho příjezdu ale Američané donutili japonské vojáky uprchnout. Onoda zůstal na ostrově skrytý téměř 30 let. Celou dobu byl přesvědčen, že válka nikdy neskončila.

V roce 1942 byl odveden do japonské armády, kde ho vybrali k partyzánskému bojovému výcviku. „Je vám absolutně zakázáno zemřít vlastní rukou,“ řekli mu, když ho koncem roku 1944 poslali na Lubang.

Onoda měl za úkol zničit tamní letiště, přístavní molo a také všechna nepřátelská letadla nebo posádky, které by se pokusily přistát. Když pak ostrov ovládli nepřátelé, on a jeho kolegové se stáhli do džungle. Válka brzy skončila – jenže letáky, které Američané shazovali na Lubang, aby informovali o kapitulaci Japonska (15. srpna 1945), Onoda a jeho tři vojáci odmítli jako padělky. Řada jiných Japonců v Tichomoří pokračovala v boji. Tito muži totiž o kapitulaci nevěděli, nebo nedokázali uvěřit tomu, že by se Japonsko vzdalo. Mezi největší zatvrzelce patřil právě Hiró Onoda. On a jeho muži zůstali skryti v divočině mezi bodavými mravenci a hady, živíce se banánovými slupkami, kokosovými ořechy a kradenou rýží. Byli přesvědčeni, že se je nepřítel snaží vyhladovět.

Že válka skončila, se poprvé dozvěděli v říjnu 1945. Mysleli si, že je to jen naivní trik nepřítele a stejně naložili i s letákem shozeným o pár měsíců později, přestože ho podepsal nejslavnější japonský generál Jamašita. Onoda byl velkým vlastencem, ale též velmi paranoidní. Na ostrov dokonce přijeli jeho bratři (a ještě příbuzní jednoho muže z jeho trojice), aby na ně z megafonů volali, že už je opravdu konec války. Jenže Onoda Američany pouze pochválil: „Podívejme, jak jsou dokonalí, dokonce sehnali imitátory, kteří se perfektně naučili napodobit hlas našich bratrů. Ale nás nepodvedou.“

Onoda začínal být případem pro psychiatra. Jeho paranoia se projevovala například tím, že se obával, že by je Američané mohli snadno dostat plynovým útokem. Velmi ho mrzelo, že nemají masky. A tak nařídil, aby si všichni k řemínku polní lahve přišili utěrky, které by v případě útoku plynem polili vodou a přiložili k nosu jako provizorní filtry. Zároveň se vojáci neustále střídali v pozorování směru, odkud vane vítr. Tento „plynový poplach“ trval půl roku.

Foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hir%C3%B3_Onoda / volný obrázek

Onoda na znamení kapitulace předává svůj meč

Někdy v roce 1950 Onoda usoudil, že se nesmí zaměřit pouze na skrývání, ale že je třeba „rozvíjet diverzní boj“. To znamenalo, že pálil vesničanům právě sklizenou rýži. A každý člověk, jenž vstoupil na území, o němž rozhodl, že ho jménem japonské armády ovládá, byl považován za nepřítele. Domníval se totiž, že by to mohl být zvěd převlečený za domorodce.

Svět se o existenci Onodova titěrného oddílu dozvěděl v roce 1950, kdy se jeden z partyzánů vrátil do Japonska. V témže roce skupinka přišla o dalšího muže, který podlehl střelnému poranění. Po dlouhých letech marného hledání byla zbylá dvojice nakonec prohlášena za mrtvé.

Zvrat nastal až v roce 1972, kdy se tito přeživší střetli s filipínskými jednotkami. Během přestřelky padl i poslední Onodův pobočník. Poručík pak čelil dalším pokusům, které měly za cíl přimět ho, aby se vzdál. Byly mu předkládány japonské noviny a na ostrov se dokonce vydal i mladý student Norio Suzuki, který chtěl poručíka v nebezpečné džungli najít. Onodu nakonec skutečně našel, strávil s ním dva dny, pořídil společnou fotku, ale když viděl, že mu Onoda pořád nevěří, že válka dávno skončila, položil mu jednoduchou otázku: „Co by vás přesvědčilo a co by se muselo stát, abyste toho nechal?“ Onoda odpověděl, že by musel osobně přijít jeho velitel major Taniguči, aby mu vydal rozkaz skončit akci.

Když se 15. srpna 1945 v rozhlase ozval Hirohitův hlas, jenž oznámil kapitulaci s tím, že „je nutné vydláždit cestu míru pro další generace“, většina japonských vojáků se rozplakala hanbou.
Reflex.cz

Major Taniguči nakonec Onodův boj s větrnými mlýny opravdu ukončil, když v roce 1974 navštívil jeho úkryt v džungli a zbavil jej veškerých vojenských povinností, čemuž oddaný voják uvěřil a odevzdal svoji dokonale provozuschopnou pušku včetně zachovalého meče a uniformy. Onoda byl zprvu ostražitý a obával se léčky. Tanigučiho hlas však poznal. Major si oblékl uniformu a předal Onodovi rozkaz ukončit boje. Onoda jej přijal, vyndal náboje z pušky a provedl několikahodinové hlášení.

Zatímco v rodném Japonsku ho měli za hrdinu, na Filipínách byl Onoda obviněn z několika vražd. Během doby, kdy se skrývali v džungli, Onodova skupina zabila asi třicet Filipínců, policistů i civilistů. Onoda se však dočkal omilostnění ze strany tehdejšího prezidenta Filipín Ferdinanda Marcose. Po několika letech Japonsko opustil a na nějakou dobu se usadil v Brazílii, kde si zřídil ranč s dobytkem. „Japonská filozofie a myšlení se po druhé světové válce dramaticky změnily, tak jsem se odstěhoval do Brazílie,“ řekl kdysi pro BBC. V Brazílii se oženil a narodilo se mu dítě. Několikrát se vrátil na ostrov Lubang, kde místním štědře rozdával peníze, jednou dal například deset tisíc dolarů na školu. Nakonec se vrátil i do rodného Japonska, kde v  roce 1984 založil vlastní organizaci, která mladé muže školila v dovednostech přežití a vštěpovala jim správné hodnoty.

O svých útrapách Onoda napsal knihu, která byla vydána i v Česku pod názvem Moje třicetiletá válka. Hiró Onoda zemřel v Japonsku v roce 2014, když podlehl srdeční zástavě. Bylo mu 91 let.

Režisér Arthur Harari o věrném poručíkovi natočil film „Onoda: 10 000 nocí v džungli“, který od své premiéry na filmovém festivalu v Cannes v roce 2021 získal uznání kritiky.

Zdroje:

https://www.idnes.cz/xman/styl/hiro-onoda-vojak-ktery-bojoval-druhou-svetovou-valku-az-do-roku-1974.A120206_145601_xman-styl_fro

https://cs.wikipedia.org/wiki/Hir%C3%B3_Onoda

https://zoom.iprima.cz/valky/hiro-onoda

https://www.novinky.cz/clanek/historie-druha-svetova-valka-japonsko-kapitulovalo-jeho-posledni-vojak-bojoval-dalsich-29-let-40534241

https://www.reflex.cz/clanek/causy/132487/hiro-onoda-japonsky-vojak-ktery-skoro-30-let-odmital-pripustit-ze-2-svetova-valka-skoncila.html

https://www.bbc.com/culture/article/20220413-onoda-the-man-who-hid-in-the-jungle-for-30-years

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz