Článek
Autor článku se sice moc hezky a dlouze rozepsal. Jenže jemu i té neznámé blogerce unikla jedna věc. Nikdo se už nezmínil o tom, že domácí úkoly, kvůli kterým mělo dítě odposlouchávací zařízení, byly dobrovolné. Takže místo jakési hurá akce stačilo kontaktovat učitelku a zeptat se. Jsem ročník 1971, tudíž relativně mladý. Ale přestávám rozumět tomuto světu. Jako žák základní školy jsem míval domácí úkoly snad v každém předmětu kromě tělocviku. Na gymnáziu taky. I moje děti mívaly domácí úkoly, ale nikdy mě nenapadlo, to nějak řešit. Maximálně jsem jim s úkoly pomohl, pokud si nevěděly rady. Myslím, že v současné době se všechno hrozně řeší. Děti se údajně moc přetěžují. Ale co z nich vyroste, když se jim bude neustále ustupovat?
