Článek
Děkuji Vám za zaslané otázky k aktuální situaci ve zdravotnictví. Dovolte mi, abych vyjádřil svůj čistě osobní názor, který nemusí korespondovat s oficiálním postojem mého zaměstnavatele.
Protesty lékařů proti přesčasům podporujete - proč?
Aktuální protest lékařů jednoznačně podporuji a vnímám jej jako jedinečnou příležitost nastartovat hluboké systémové změny ve zdravotnictví. Příležitost, která se nemusí v blízké době opakovat. Zároveň vnímám značně vyhrocenou situaci jako důsledek opravdu dlouhodobého přehlížení řady problémů, spoléhání se na tradici, setrvačnost a bezbřehou kolegialitu a altruismus. Současný protest lékařů ilustruje zoufalý stav v legislativním procesu. Implementace Evropské směrnice se zdrží natolik, že hrozí ČR pokuty, do novely zákoníku práce se podaří prosadit poslanecký pozměňující návrh, aniž by existovala kvalitní analýza dopadů takové změny na systém zdravotní péče a pracovní podmínky zdravotníků. Skutečnost, že novela je účinná od října 2023 a není možné její pravidla splnit ukazuje, jak nízká úcta k principům právního státu v ČR panuje.
Protest iniciovali mladí lékaři, ale podporuje ji celé spektrum lékařů v akutní lůžkové péči a sympatizuje s nimi i řada univerzitních profesorů, praktických lékařů i ambulantních specialistů. Protestující poukazují na neúměrnou zátěž přesčasovou prací ve srovnání s jinými obory lidské činnosti, trvalé a systematické obcházení zákoníku práce a na skutečnost, že přesčasová péče je dobrovolná a souhlas je možno odvolat. Od mladších kolegů se máme mnohé co učit, mají před sebou dlouhou a jistě nadějnou kariéru a budou to oni, kdo o nás a budoucí generace budou pečovat jako o své pacienty. Protest je cestou k dlouhodobě udržitelnému systému zdravotní péče. Já jsem své kolegy podpořil a výpověď z přesčasové práce jsem spolu s nimi podal také.
Někteří vaši kolegové říkají, že v tuto chvíli by měly protestovat proti pracovním podmínkám spíše sestry, kterých je větší nedostatek než lékařů. Finance z rozpočtu by měly jít prý spíše do armády a školství, zdravotnictví už dostalo peněz za covidu dost. Váš názor?
Zdravotní sestry a další zdravotničtí pracovníci, včetně fyzioterapeutů, biomedicínských inženýrů, fyziků, laborantů, rentgenových laborantů, sanitářů, ošetřovatelů a mnoha dalších profesí tvoří široký tým, který má za cíl kvalitní a bezpečnou péči o pacienta. Bez spolupráce s ostatními zdravotníky si nedokáži svou práci představit. Velká část zdravotních sester má vysokoškolské vzdělání, jejich ohodnocení tomu bohužel často neodpovídá. Jsou zatěžovány náročnou fyzickou a ubíjející administrativní prací. O rozšiřování kompetencí, které by mohly od lékařů přebírat se dlouhá léta jenom mluví. Velkým problémem jsou i časté změny ve vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků(NLZP) a neúprosný demografický vývoj, který bude znamenat odchod velkého počtu sester do důchodu. Jednání se zástupci ministerstev se v současnosti účastní i paní Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Recentně vyzvala své členy k podobnému kroku – k vypovězení dodatečně dohodnuté práce přes čas. Otázka financování zdravotnictví je nesmírně důležitá. Naprosto souhlasím, aby finanční prostředky ze státního rozpočtu šly prioritně do armády a školství a vědy a výzkumu. Poskytovatelé zdravotních služeb mají příjmy převážně z prostředků veřejného zdravotního pojištění, tedy nikoliv ze státního rozpočtu. V období covidu čelil zdravotní systém a zdravotníci extrémní zátěži a následky jsou patrné doposud. Zvýšený tlak na přísun prostředků do systému na uspokojení požadavků protestujících je potřeba řešit. Dle údajů z publikace EU z roku 2021 – Česko, Zdravotní profil země 2021 měla ČR o 2 roky nižší průměrnou délku dožití, lehce nadprůměrný počet lékařů (4,1) na 1000 obyvatel, průměrný počet zdravotních sester (8,6/1000 obyvatel) ale problém s jejich dostupností v nemocnicích, velký problém s rizikovými faktory (obezita, alkohol, kouření), nadprůměrný výskyt nádorů. Česko vydávalo měně na zdravotní péči ve všech segmentech, než byl průměr EU, ale s vysokým podílem veřejných prostředků. Dodal bych: Zdravotníků je dost, ale ne ve všech segmentech. Zdravotníci fungují jako písaři a úředníci. Kompetence NLZP se nerozšiřují a neroste jejich ohodnocení, ambulantní specialisté a část praktiků se nepodílí na zajištění akutní péče. Je nadprůměrný počet akutních lůžek v nemocnicích na obyvatele, chybí následná péče. Zdravotnictví z pohledu organizace uvízlo ve stavu z konce 20. století. Pokud si tyto problémy dokážeme připustit a pokusíme se hledat řešení v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu, začneme se bavit o vyšší spoluúčasti pacientů, motivaci k účasti na preventivních programech, ovlivňování rizikových faktorů a vymyslíme transparentní kritéria promyšlené optimalizace lůžkového fondu, máme vyhráno.
Dá se vůbec stávající problém s neúměrnými přesčasy lékařů vyřešit nějak koncepčně? Nebo by to šlo ale jen na úkor omezení dostupnosti péče?
Jednání s představiteli protestujících lékařů začala v posledních dnech probíhat opravdu intenzivně. Neočekávám ale odvolání protestu, protože dohody se nepodaří legislativním procesem protlačit tak, aby byly v průběhu listopadu účinné. Spolu s kolegy a vedením nemocnice promýšlíme různé scénáře, jak zajistit práci v průběhu protestu. Jsme profesionálové, zájem pacienta máme vždy na prvním místě a mohu slíbit, že nedopustíme, aby došlo k poškození těžce nemocných pacientů nebo pacientů v akutním stavu. O koncepčních řešeních jsem se rozepsal více v odpovědi na předchozí otázku.
