Článek
Kmen Dogonů, domorodý národ žijící v západní Africe, zejména v oblasti Mali a Burkiny Faso, byl po desetiletí zdrojem zájmu vědců, antropologů i mystiků. Jejich úžasné znalosti o hvězdném systému Sirius, zejména o jeho neviditelném společníkovi Sirius B, vzbuzují nejen údiv, ale i kontroverze. Jak se k těmto informacím dostali? Byly tyto znalosti výsledkem pozorování, dědictví dávných civilizací, nebo snad pocházely odněkud jinud?
Dogoni a jejich kosmologie
Dogonové jsou známí svou propracovanou kosmologií, která se hluboce prolíná s jejich každodenním životem a rituály. Podle jejich tradice tvoří hvězdný systém Sirius dvě hlavní hvězdy - jasný Sirius A a neviditelný Sirius B, kterému říkají „Po-Tolo.“
Podle jejich vyprávění je Po-Tolo neobyčejně hustý a malý, což přesně odpovídá charakteristikám bílého trpaslíka. Dále uvádějí, že Sirius B obíhá kolem Sirius A po eliptické dráze s dobou oběhu přibližně 50 let - což téměř dokonale odpovídá moderním vědeckým údajům (50,1 roku).
Záhadné poznatky bez technologie?
Tyto znalosti by byly na první pohled fascinující, zejména s ohledem na to, že Dogonové neměli přístup k žádným astronomickým přístrojům. Jak by mohli znát existenci hvězdy, kterou až do roku 1862 nebylo možné spatřit ani pomocí nejlepších dalekohledů?
Jedním z možných vysvětlení je, že tyto znalosti byly Dogonům předány prostřednictvím starověkých civilizací, například Egypťanů, kteří považovali Sirius za významnou hvězdu. Jiní badatelé spekulují o možnosti kontaktu s mimozemskými bytostmi, známými v dogonské tradici jako „Nommo“.
Skeptické názory a role moderní astronomie
Existují však i skeptičtější teorie. Povaha předávaných znalostí je v souladu s návštěvou vzdělaného člověka v první polovině 20. století, kdy se o objevu povahy Siria B široce diskutovalo v populárně naučných knihách. Tyto informace mohly být začleněny do mytologie Dogonů a později popsány francouzskými antropology Marcelem Griaulem a Germainem Dieterlenem, kteří Dogony zkoumali.
Variací na toto téma je, že tímto „znalým návštěvníkem“ mohl být samotný Griaule, který kromě antropologie studoval i astronomii v Paříži. Byl obeznámen s objevy o Sirius B a mohl záměrně či nezáměrně ovlivnit interpretaci odpovědí Dogonů.
Další světlo na věc vrhl belgický antropolog Walter van Beek, který v roce 1991 vedl tým, jenž studoval kmen Dogonů. Van Beek doufal, že potvrdí Griaulova zjištění o astronomických znalostech Dogonů, ale nenašel žádné důkazy o podrobné nauce o Siriusu.
Mimozemská hypotéza
Navzdory skeptickým pohledům zůstává mimozemská hypotéza fascinujícím vysvětlením. Robert Temple ve své knize The Sirius Mystery z roku 1976 tvrdí, že Dogonové získali své znalosti od obojživelných bytostí známých jako Nommo, které podle jejich tradice přistály na Zemi a přinesly jim poznatky o vesmíru.
Templeovy teorie však čelí kritice. Pokud by Dogonové skutečně obdrželi pokročilé znalosti od mimozemských bytostí, proč by tyto informace zahrnovaly pouze části sluneční soustavy a ne také další objekty, jako jsou neutronové hvězdy, černé díry či vzdálené galaxie?
Kulturní dědictví Dogonů
Bez ohledu na původ jejich znalostí zůstávají Dogoni fascinujícím příkladem komunity s hlubokým propojením s vesmírem. Jejich tradice, bohatá symbolika a rituály nám připomínají, že i bez pokročilé technologie mohou lidé dosáhnout úžasného porozumění přírodním jevům.
Příběh Dogonů, Sirius B a možného kontaktu s vyspělejšími bytostmi či civilizacemi je živou připomínkou toho, jak úzké může být spojení mezi mýty a vědou. Ať už se jedná o odkaz dávných civilizací, astronomická pozorování nebo prostou adaptaci moderních poznatků, Dogoni nám nadále ukazují, že vesmírné tajemství je nevyčerpatelným zdrojem inspirace.
Dogonští muži v jejich slavnostním oděvu.
Zdroje:
Burnham Robert Jr, Burnham's Celestial Handbook (1978)
Griaule Marcel. (1948), reprint (1997), Conversations With Ogotemmeli: An Introduction to Dogon Religious Ideas
Sagan Carl, Broca's Brain (1979)
Temple Robert, The Sirius Mystery (1976)
Walter van Beek, Current Anthropology (1992)
