Článek
Přibližně před osmi lety jsem se rozhodl po několika pokusech s levnými matracemi konečně zainvestovat a pořídit si takovou, která by vydržela déle než rok. Dokud byl můj věk pod dvacet, vyspal jsem se do růžova pomalu i na rozkládacím gauči, takže jsem matraci nějak zvlášť neřešil. Pohodlný pro mě byl i srolovaný kus pěny z diskontu za dva tisíce. S narůstajícím věkem jsem však pociťoval čím dál tím častěji, že se kvalita mého spánku zhoršuje. Po několika pokusech s levnými pěnami, ve kterých se do roka proležel důlek takový, že jsem se každé ráno probouzel skutálený do středu postele a s nohami i hlavou tak patnáct centimetrů nad úrovní pánve, která ležela zabořená ve slehlé matraci, jsem se rozhodl pro koupi opravdu kvalitní matrace.
Investice se vyplatila, alespoň jsem si to myslel
Vydal jsem se tedy do jedné ze skandinávských prodejen, kde jsem věřil, že na kvalitní matraci narazím. Padla mi do oka jedna sedmi zónová s kokosovým vláknem, paměťovou pěnou a kdo ví, čím vším ještě disponovala. Patřila do nejvyšší řady, u kterých prodejce garantoval 25letou záruku na udržení tvaru. Cena také nebyla zrovna nízká, ale pro lepší spánek jsem byl ochoten sáhnout hlouběji do kapsy.
Po asi hodinovém rozmýšlení a zkoušení jsem se rozhodl matraci koupit. Nemohl jsem se dočkat, až na ní večer ulehnou. Ten den jsem se odebral ke spánku mnohem dřív, než u mě bylo zvykem, abych si mohl první noc na nové matraci dosyta vychutnat. Ráno jsem byl mile překvapený, matrace stále držela tvar, neprobudil jsem se v žádném důlku, ale na měkké, ale zároveň rovné, matraci. Musím uznat, že takhle dobře jsem se už dlouho nevyspal.
Po roce stejný problém
Spokojenost ale přibližně po roce užívání opadla. Opět jsem se začal probouzet v důlku a snad ještě v horší poloze, než s levnými matracemi, které jsem měl dříve. Připadalo mi, že se situace den ode dne horší, rozhodl jsem se tedy využít prodloužené záruky na 25 let a matraci reklamovat.
V prodejně, kam jsem matraci přivezl, jsem měl ale brzy zjistit, že to s reklamací nebude až tak jednoduché. Bylo potřeba ověřit, zda se na proležení, které popisuji, vztahuje záruka. Prodavač položil matraci na postel, vzal prkno, metr a začal měřit. Po chvíli říká: „Vaše matrace proleželá není. Když přimhouřím oko, možná bych naměřil jeden centimetr, ale to na reklamaci není.“ Z prodejcova měření jsem byl zaskočený. „Měřením nic nepoznáte, musíte si na ní lehnout,“ snažím se mu poradit, aby zjistil, jak moc je matrace proleželá. „To je subjektivní. Někomu se může zdát proleželá, jinému ne. Záruka se ale vztahuje na tvar matrace a ten je v pořádku,“ umlčel mě prodejce. A měl pravdu, v podmínkách přesně stojí: „U pěnových matrací GOLD zaručujeme, že tvar matrace zůstane stabilní a že při běžném používání nebude docházet ke slehnutí pěny. Pokud výška hlavní části jádra matrace klesne o více než 20 %, na tuto závadu se záruka vztahuje. Případnou změnu výšky mezi středem a stranami matrace je možno zjistit pomocí vodováhy a měřicího pásma.“
Podvod na zákazníka?
S pocitem podvedení jsem svou matraci zase sbalil a odvezl si jí domů. Prodloužená záruka na 25 let a garance udržení tvaru je vlastně jen podvod na zákazníka. Je totiž úplně jedno, že drahá matrace nejvyšší řady je po roce užívání měkká jako houbička na nádobí, se kterou budete měsíc umývat talíře ve školní jídelně. Důležité totiž je, že se vždycky vrátí do původního tvaru. Zajímalo by mě, jestli se někomu někdy podařilo tuto reklamaci uplatnit. 20 % totiž není zrovna u matrace, která má na výšku 25 cm, málo.
