Článek
Před několika dny jsem zveřejnil článek o tom, jak se herečka Jiřina Bohdalová zachovala bezohledně vůči seniorům, když za krátké setkání s nimi požadovala desítky tisíc korun, zatímco její herečtí kolegové se spokojili se třemi tisíci. Šéf umělecké agentury, který besedy v domově důchodců v Českých Budějovicích pravidelně organizuje, byl z hereččina chování velmi zklamaný. Volal ji několikrát, nejprve se zmíněnými třemi tisíci, které slušně odmítla, posléze s nabídkou deseti tisíc, které mezi sebou senioři vybrali, aby se mohli s herečkou setkat. Jiřině Bohdalové bylo však i to málo a nezlomil jí ani fakt, že si akci financují důchodci z vlastní kapsy. „Nedohodli jsme se, od té chvíle jsem jí nevolal. Přišlo mi to líto za ty lidi, ne kvůli mně, já jen vše domlouval,“ uvedl tehdy pro deník PrahaIN zklamaně Jan Marek.
V komentářích pod článkem se nicméně objevily příběhy lidí, kteří mají s Jiřinou Bohdalovou zkušenost podobného rázu. V čem dozajista herečka vyniká, jsou její herecké výkony a kuchařské umění. Nejeden přispěvatel jí právě za tyto dovednosti ocenil, avšak do negativního světla jí staví její hamižnost a a nenasytnost. Někteří fanoušci jí dokonce nazývají kleptomankou.
V reálu je to úplně jiný člověk, než v televizi
Diskutující uživatelka Jana se podělila o zkušenost jejich rodinného známého: „Manžel mi vyprávěl , že jeden jeho známý se svým kamarádem dělali nějaké řemeslnické práce na chalupě paní Bohdalové. Pozvala je na guláš, ona výborně vaří, to se o ní ví. Opravdu si pochutnali. Ale úsměv jim ztuhl, když jim jídlo odečetla od celkové částky za práci.“
Vladimir, který ji zažil na večírku, byl také svědkem její nenasytnosti: „Ano, je neskutečná. Dokáže na rautu spolknout snad 20 chlebíčků za 2 minuty. Dalších 20 jich nacpe do tašky. Za chvíli, když raut zase doplnili, tak se rozhlíží co by kde zase zdolala. Samozřejmě se najde roastbeef, losos, nějaký hezký zákusek. Vše do sebe dokáže narvat. Celý personál pozoruje, co ještě zbude pro ostatní. Ona ale v klidu polyká další delikatesy.“
Komentující Halina měla tu čest být přímo u konfliktu v jednom obchodním domě, který vyvolala sama herečka: „Tu hamižnou ženskou jsem zažila v domě koberců Na Příkopě. Hádala se z zákazníkem o koberec který měl už zaplacený. Na popud herečky si koberec nevzal a nechal si vrátit peníze. Ona po té nechutné scéně koberec nechala ležet a odešla.“
Jan připomněl pro změnu situaci podobnou té v domově důchodců: „Kdysi měla vystupovat pro postižené děti. Když se dozvěděla, že je to charita a honorář nebude, a že dostane jen občerstvení, akci odmítla. Celý její rozhovor byl odvysílán v rádiu, já jsem to slyšel. Bylo to z její strany nechutné. Dost arogantní paní.“
Další komentující Jan popisuje hereččino nedůstojné chování na příkladu s její kuchařkou: „Já jsem přestal sledovat pořady s touto dámou na protest, když sestavila kuchařku a vydala jí bez souhlasu autorek. Zneužila pořadu, který tenkrát moderovala, k získání receptů od divaček a uveřejnila je bez jejich svolení ve své knížce.“
Michal vzpomíná v komentářích na zveřejněný rozhovor, ve kterém si i její kolegové z branže všímají hereččiny nenasytnosti: „O paní Bohdalové se povídá, že je kleptomanka. Jeden slovenský skvělý skladatel a trumpetista L. D. vzpomínal, jak v Lucerně při vystoupení měli v šatně lahve s alkoholem, cigarety a zákusky. Po vystoupení zjistili, že hlavně chlast a cigára měla Bohdalka nastrkaný v kabelce. Tak se jí ptali kde to je a dostali odpověď, že to „ukradli ti vojáci“. Pak šla na plac Jiřina, tak jí na oplátku nastrkali chlebíčky do kozaček a dostalo se jí stejné odpovědi.“
Nekažme si iluze osobním setkáním
Jiřině Bohdalové se nedá upřít její herecký talent. Na televizních obrazovkách jí můžeme vídat vesměs jako milou a galantní dámu. Jedná se však o role, do kterých se dokáže perfektně vžít. Jak ale vyplývá z osobních zkušeností některých jejích fanoušků, v reálném životě není Jiřina Bohdalová taková, jakou bychom si ji přáli poznat. Někdy je možná lepší si nekazit iluze osobním setkáním s našimi hereckými vzory a zůstat u pozitivního dojmu, který máme díky televizním pořadům.
