Článek
Statistiky potvrzují, že dětí s různými typy poruch autistického spektra bohužel přibývá. Zároveň se ale jedná o téma, které i po letech bádání stále vyvolává víc otázek než odpovědí. Proto není divu, že se odborná veřejnost v posledních letech tímto problémem zabývá čím dál více. Jedná se o komplexní přístup, a tak se otázce autismu věnují pediatři, neonatologové, pedagogové, psychologové, genetici i jiní odborníci. Každoročně se rovněž pořádá konference, kde se prezentují nejnovější odborné poznatky. Nejinak tomu bylo i letos. Konference se konala v americkém Seattlu a výsledky, které tam zazněly, otřásly některými zažitými představami – a zároveň potvrdily, že jednoduchou odpověď pořád nemáme. Co ale víme jistě? Autismus nevzniká jen tak zčistajasna. A jeho příčinou jednoznačně není očkování ani tzv. syndrom „studené matky“.
Autismus je jako puzzle. Každý dílek je důležitý
Vědci se dnes shodují v jednom: autismus není způsoben pouze jedním faktorem. Je to složitá skládačka, kde hrají roli geny, prostředí i životní styl rodičů – především však matky během těhotenství. Ovlivnit to může i něco tak „banálního“, jako je jídelníček nebo vzduch, který budoucí maminka dýchá.
Genetika: Dědičnost, která někdy překvapí
Jedna z hlavních rolí však jednoznačně připadá genetice. Odborníci mluví o tom, že až 90 % rizika může být dáno dědičnými faktory. V současnosti vědci identifikovali přes 230 genů, které se na vývoji autismu podílejí. Je však nad slunce jasné, že ani v případě, kdy nikdo v rodině autismus nemá, to neznamená, že dítě je před tímto syndromem stoprocentně chráněno. Vyvolat autismus může i tzv. spontánní mutace, která se objeví bez varování, i když je rodinná anamnéza „čistá“.
Prostředí: Když vzduch škodí
Zásadní roli hraje i prostředí, ve kterém matka žije. V první řadě odborníci zmiňují znečištěné ovzduší, výfukové emise nebo pesticidy – to všechno jsou faktory, jež mohou ovlivnit vývoj mozku dítěte ještě před narozením. Studie například zjistily, že u žen žijících v oblastech se silným znečištěním je mnohem vyšší pravděpodobnost narození dítěte s poruchou autistického spektra.
Jídelníček nastávající matky
Důležité je i to, co má budoucí maminka na talíři. A nyní pochopitelně nemluvíme o tak zřejmých věcech, jako je zákaz konzumace alkoholu nebo tabákových výrobků. Výzkumy ukazují, že těhotné ženy, které konzumují hodně tučných, sladkých nebo průmyslově zpracovaných potravin, mnohonásobně zvyšují riziko autismu u svého dítěte – v některých případech až o závratných 122 %. Naopak vyvážená strava bohatá na vitaminy, minerály a především folát může působit ochranně.
Mikrobiom: Střeva jako druhý mozek?
Největší novinkou je zjištění, že autismus může souviset dokonce i se střevními bakteriemi. Zdá se, že stav mikrobiomu ovlivňuje nejen trávení, ale i imunitní systém a vývoj mozku. Zatím se tato teorie potvrdila hlavně při pokusech na zvířatech, vědci však už testují, zda by třeba probiotika mohla pomoci snížit riziko vzniku autismu.
Očkování? Ne, ne a znovu ne
Internetem však stále koluje spousta fám věnovaných autismu. Některé jsou neškodné, jiné však mohou dětem ublížit. A proto je důležité znovu a znovu vyvracet ten nejškodlivější mýtus: očkování nezpůsobuje autismus. Tato teorie byla mnohokrát vyvrácena seriózními studiemi.
Stejně tak by snad už brzy měla úplně odeznít i zastaralá představa o tzv. „studených matkách“, které údajně kvůli nedostatku projevované lásky samy zavinily autismus svého dítěte. Tyto mýty nejenže nejsou pravdivé, ale zbytečně ubližují rodičům, kteří si už tak procházejí nelehkým životním obdobím.
Umělá inteligence: Nový pomocník lékařů
Dobrou zprávou však je, že moderní technologie se stávají čím dál lepšími pomocníky – mimo jiné i v oblasti včasné diagnostiky. Umělá inteligence dnes dokáže s vysokou přesností analyzovat snímky mozku, genetické profily i chování dítěte. Díky tomu je možné autismus odhalit dříve než kdy dřív – a zavčas začít s účinnější pomocí.
Co z toho plyne?
Autismus nevzniká kvůli jedné chybě nebo špatnému rozhodnutí budoucích rodičů. Je to výsledek složitého souběhu vlivů – genů, prostředí, stravy a imunity. O to důležitější je nešířit fámy a polopravdy, ale stavět na ověřených faktech a studiích. A díky vědě i technologiím dnes víme mnohem víc než kdy dřív. Ne však proto, abychom hledali viníka, ale abychom dokázali lépe porozumět tomu, co se v hlavě malého člověka vlastně děje – a jak mu co nejlépe pomoci.
Seznam použitých zdrojů:
