Článek
Česká ekonomika se během uplynulých dvaceti let silně integrovala s EU a zejména s eurozónou. Vstup do EU a volný přístup na společný trh měl významný a dlouhodobý vliv na konkurenceschopnost českých firem. Zvětšil se jim vnitřní trh a podstatně se změnily podmínky pro obchodování. Padly celní bariéry, byly odstraněny překážky při překročení hranic v rámci Evropské unie a snížily se transakční náklady.
Konkrétní dopady názorně ukazuje vývoj zahraničního obchodu ČR za posledních 30 let. Zatímco v období před vstupem do EU se naše obchodní bilance pohybovala převážně v záporných číslech, po vstupu do EU je patrné překlopení do kladné obchodní bilance. Objem zahraničního obchodu se ostatně zvýšil již za první rok po vstupu do EU, a to o 20,6 % proti stejnému období před vstupem.
zahraniční obchod ČR (ČSÚ)
Vnitřní trh je tedy stěžejní pilíř pro růst mnoha tuzemských podniků a naše hlavní odbytiště. Jak je patrné z níže uvedených grafů, export ČR do EU27 tvoří plných 80 % z celkového tuzemského exportu, do eurozóny pak 65 %. Naši bezprostřední sousedé představují okolo 50 % exportu. Samostatnou kapitolou je samozřejmě Německo, jen sem směřuje třetina všech našich výrobků. Naopak na trh mimo EU27 vyváží Česko pouze cca 20 %. Trh mimo Evropu tvoří dokonce jen zhruba 9 %.
struktura českého vývozu (ČSÚ)
Ačkoliv je vzájemná provázanost ČR s EU velmi významná, v čase se ještě dále prohlubuje. Svědčí o tom například dlouhodobý růst poptávky po úvěrech v eurech ze strany českých firem, který se od roku 2004 více než zdvojnásobil. V poslední době navíc dochází k tzv. spontánní eurizaci, kdy se podíl eurových úvěrů na celkovém objemu všech úvěrů dostal mezi nefinančními podniky na polovinu a ve zpracovatelském průmyslu přesáhl 60 %.
podíl eurových úvěrů na financování (ARAD ČNB)
Z výše uvedených dat na druhou stranu vyplývá značná závislost tuzemské ekonomiky na domovském regionu, což s sebou v některých případech kromě výhod silného trhu nese i určitá rizika. V posledních letech se kontinent propadl do stavu blízkém hospodářské stagnaci a EU27 od r. 2019 v průměru zvýšila svoje HDP pouze o 3,9 %. ČR dokonce (vlivem dalších potíží) svojí předcovidovou ekonomickou úroveň dohání teprve v letošním roce a v současné době se proto vedou debaty o ustrnutí či dokonce krizi tuzemského hospodářského modelu – a o krocích, jak jej lidově řečeno „nakopnout“ vhodnými prorůstovými opatřeními.
Jedním z důležitých dlouhodobých kroků by mělo být posílení (prostřednictvím efektivní podpory exportu) mimoevropských trhů pro naše výrobky. Zejména se jedná o rostoucí ekonomiky se stabilním právním rámcem, jako je například Indie či některé země amerického kontinentu či Asie.
Indie je nejlidnatější země světa s více než miliardou obyvatel se zvětšující se střední třídou a rychle rostoucím hospodářstvím, výkon tamějšího HDP se za posledních cca 15 let každoročně zvýšil mezi 5-9 % (mimo období Covid-19). Dlouhodobě perspektivní business se tedy přímo nabízí.
Značný potenciál trvalého rozvoje představují také některé státy Latinské Ameriky v čele s Mexikem, Brazílií apod., kde mají české (československé) výrobky stále dobré jméno a je škoda nevyužít otevřené okno příležitostí. Podobně jsou na tom české výrobky v některých zemích Jihovýchodní Asie, např. v Indonésii, na Filipínách či ve Vietnamu.
Bylo by samozřejmě naivní se domnívat, že v těchto zemích místní firmy a spotřebitelé čekají, až je oslovíme. Konkurenční prostředí je tvrdé a o to více by naše podniky měly mít možnost využít komplexní podpory českého státu např. formou zajištěných půjček, aktivnější podpory ze strany vládních delegací, dlouhodobé propagace českých výrobků apod.
