Hlavní obsah
Cestování

Za památnými stromy Jindřichova Hradce I.

Foto: Milan Šimandl, 2015

Památná vrba na hřišti pod gymnáziem v Jindřichově Hradci.

Město na patnáctém poledníku, jehož krásné panorama se zrcadlí na hladině rybníka Vajgaru, se může pochlubit mnoha historickými památkami. Ale co může Jindřichův Hradec nabídnout milovníkům přírody? Třeba zrovna památné stromy…

Článek

Co je památný strom?

Pojem památný strom je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ve smyslu § 46 odst. 1 tohoto zákona může orgán ochrany přírody (zpravidla pověřený obecní úřad) mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit za památné. Takové stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji. Každý památný strom má kolem sebe ochranné pásmo, které jej má zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí. Všechny památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky. V terénu bývají označovány tabulí s malým státním znakem a nápisem „památný strom.“ Ovšem ne všechny památné stromy jsou takto označeny.

Památné stromy ve městě

Památné stromy rostou i v samém centru Jindřichova Hradce. Přijedeme-li do města autem a zaparkujeme-li jej na parkovišti u Zimního stadionu Jana Marka, spatříme za zdí na západní straně parkoviště pravidelnou kulatou korunu starého jírovce. Jedná se o Kaštan v zahradě u domu čp. 52 v Jarošovské ulici (kód 102967), [1] jeden z nejstarších a nejobjemnějších svého druhu ve městě. Vyhlášen za památný byl v roce 2000, tehdy měl obvod kmene 3,2 m. V dávné minulosti byl razantně ořezán a snížen, z ořezu se vzpamatoval a utvořil krásnou kulatou korunu.

Nedaleko, v bloku domů mezi Klášterskou a Jarošovskou ulicí, roste Lípa v zahradě zdravotní školy(kód 102942). Tato lípa velkolistá s obvodem kmene okolo 3 m je chráněna jako cenný prvek městské zeleně v historické zástavbě. Podobně jako v případě předchozího památného stromu, není k lípě volný přístup, dobře viditelná je však z přístupného dvora sousedního domu čp. 76.

Dalším památným stromem v centru města je Jasan v Husových sadech (kód 102956) rostoucí nedaleko pomníku Jana Husa v zadní části parku. Památným stromem je od roku 2002. Ve vyhlašovací dokumentaci je uvedeno, že se jedná o mimořádně velký a starý jasan, největší v katastru města. Obvod jeho kmene činí 4,5 m. Husovy sady jsou starým městským parkem založeným v 19. století na místě zasypaného hradebního příkopu. Na přelomu let 2016 a 2017 prošla jejich přední část přiléhající k Masarykovu náměstí kontroverzní revitalizací, při níž byly v této části vykáceny všechny pro tento park charakteristické jírovce.

Za dalším památným stromem se přesuneme parkem podél Nežárky proti jejímu proudu k  areálu tenisových kurtů, kde roste Vrba křehká pod gymnasiem na hřišti u řeky Nežárky (kód 102945). Jedná se o rozložitý strom s několika kmeny, jehož stáří je odhadováno na 150 let a je považován za nejstarší svého druhu ve městě. Strom je poměrně vitální, ale u báze je částečně rozlomen a větve se opírají o zem.

Při Jarošovské ulici v průmyslové zóně na severovýchodním okraji města se nachází malý oplocený lesopark, v němž rostou Tis a lípy u AR servisu (kód 102965). Tři lípy s obvodem kmenů okolo 2,5 - 3 m rostou v okolí kamenného kříže. Jedná se o vitální stromy, které společně s okolní porostem vhodně oživují místní převážně průmyslovou zástavbu. V centrální části lesoparku je vícekmenný keřovitý tis, unikátní na celém Jindřichohradecku. Před několika lety byl počet jeho kmenů zredukován. Na okraji lesoparku u výklenkové kapličky roste dvojice tisů. Za kapličkou, kde se nachází hromadný hrob vojáků z Prusko-rakouské války v roce 1866,[2]stála vysoká bříza. Tato skupina stromů měla dříve rovněž status památných stromů jako Tisy a bříza u kapličky u AR servisu (kód 102964). V roce 2012 vyvrátil vítr břízu a ochrana celé skupiny byla zrušena, neboť ztratila svou estetickou výjimečnost. Plocha lesoparku byla v nedávné době podstatně zmenšena na úkor parkoviště u servisu.

Severovýchodní okraj města je na památné stromy bohatý. Za průmyslovým areálem u silnice na Dolní Skrýchov, kde byla od roku 1919 „Jihočeská továrna olejů, fermeží a laků,“ všeobecně nazývaným jako „Olejna,“ roste na hraně svahu k železniční trati Buk u Olejny (kód 102922). Krásný dvojkmen je chráněn od roku 2003 jako významná krajinná dominanta dotvářející krajinný ráz. Míval krásnou pravidelnou korunu, kterou narušilo odlomení jedné větve směřující k budově „Olejny.“ V odborné databázi památných stromů je uveden jeho odhadovaný věk 200 let, tento údaj je však nadsazený. Na fotografiích „Olejny“ z 20. let 20. století je v místě buku patrný velmi nízký porost, a tak lze odhadnout, že buku bude jen málo přes 100 let.

Za dalšími památnými stromy se vydáme na opačnou stranu města. V Mládežnické ulici nalezneme dům čp. 77, dnes sídlo lesní správy. Tato budova má dlouhou historii spadající až do 16. století, kdy zde bývala pazderna. V polovině 17. století na jejím místě vybudovali jezuité letohrádek, později přestavěný na vilu lidově zvanou „Vajbrtruc.“ Pod vilou se směrem k Nežárecké ulici rozkládá menší lesopark, při jehož zdi u ulice Karla Čapka rostou tři památné lípy, v ústředním seznamu ochrany přírody vedené pod názvem Lípy u ohradní zdi lesoparku u lesní správy (kód 102913). Za památné měly být původně vyhlášeny čtyři lípy, jedna z nich však musela být z bezpečnostních důvodů v dubnu 2003 pokácena. Lípy jsou chráněny především pro své stáří odhadované až na 300 let. Obvody kmenů těchto lip jsou v rozmezí od 4 do 5,5 m. Jedna z lip má ořezanou korunu, která postupně obrůstá.

Za dalšími památnými stromy vyjdeme z lesoparku pod „Vajbrtrucem“ do Nežárecké ulice a budeme jí pokračovat směrem z města na Políkno. Mineme bývalou výletní restauraci Rudolfov a dojdeme k Líšnému dvoru, kde si nemůžeme nepovšimnout Lip u kapličky v Líšném Dvoře (kód 102937). Výklenková kaple se štukovým božím okem v tympanonu pochází z počátku 19. století a je pravděpodobné, že dvojice lip byla vysazena při její výstavbě. Stromy jsou chráněny jako významné dominanty dotvářející krajinný ráz. Jedna z lip je menší s obvodem kmene 2,5 m, kmen druhé má obvod bezmála 4,5 m. Zdravotní stav obou lip je dobrý a stromy mají perspektivu ještě dlouhé životnosti.

Posledními památnými stromy v intravilánu města jsou Lípa a klen na hřbitově u sv. Václava (102941). Do nedávné doby velmi zanedbaný hřbitov u starobylého kostela sv. Václava se vedle některých cenných náhrobků může pochlubit i těmito dvěma mimořádnými stromy. Lípa rostoucí v zadní části hřbitova nedaleko bývalé márnice má dutý kmen o obvodu 5,5 m, který působí jako by srostl z několika kmenů. Její koruna je krásně pravidelná. Javor klen roste při ohradní zdi vedle kostela. Jedná se o zdravý a vitální strom bez viditelného poškození. Obvod jeho břečťanem porostlého kmene činí přes 4 m, výška stromu je 28 m. Dle odborné databáze památných stromů je odhadované stáří lípy 300 let a javoru 200 let.

K životu stromů pochopitelně patří i jejich zánik. V Jindřichově Hradci bylo několik stromů chráněných jako památné, které v nedávné minulosti zanikly. Vedle již zmíněné břízy u kapličky to byly dvě lípy. První z nich byla Lípa u kláštera Minoritů (kód 102958), rostoucí na dvoře minoritského kláštera u kostela sv. Jana Křtitele. Za památnou byla vyhlášena v roce 2002, jako dominantní zeleň v areálu kláštera vhodně doplňující tuto středověkou památku. Byla vysoká 28 m, obvod jejího kmene činil necelé 3 m. Lípa po několik let ztrácela vitalitu, až v roce 2013 uschla úplně. Status památného stromu byl zrušen a lípa z bezpečnostních důvodů pokácena.

Druhou zaniklou lípou je Lípa u stínadla v J. Hradci (kód 103014). Rostla na místě zvaném „Stínadlo“ nebo též „Na Palici,“ kde bylo dle tradice v minulosti popraviště, jen několik metrů od kamenných božích muk z 16. století. Lípa byla za památnou vyhlášena na počátku roku 2000 jako významná krajinná dominanta. V té době měla poškozenou část kmene po odlomení jedné z kosterních větví. Byla vysoká 12 m, obvod jejího kmene činil bezmála 4 m a stáří bylo odhadováno na 200 let. Zanikla někdy kolem roku 2003, z jejího pařezu vyrostly výmladky, které postupně zmohutněly v nový mladý strom. Ochrana této lípy jako památného stromu nebyla do dnešního dne zrušena.

Třetím již neexistujícím památným stromem byla Lípa u nákladového nádraží v Jindřichově Hradci (kód 102970), nejobjemnější jindřichohradecký strom s obvodem kmene téměř 6 m. Takto vysoká hodnota je však způsobena tím, že se lípa rozvětvovala do kosterních větví nízko nad zemí. Její stáří je dle odborné databáze památných stromů odhadováno na 200 let, je však možné, že byla vysazena až v době výstavby nádraží v 80. letech 19. století. V takovém případě by bylo této lípě necelých 140 let. Dne 22. května 2022 se tato lípa vyvrátila. Ukázalo se, že byla zcela vyhnilá, jen po obvodu měla velice tenkou zbytkovou stěnu. Ochrana této lípy byla následně zrušena.

Trojicí zaniklých lip uzavírám pojednání o památných stromech ve městě. V druhé části článku se vypravíme za dalšími zajímavými stromy do místních částí.

[1] Názvy památných stromů zde uvádím přesně tak, jak jsou uvedeny v Ústředním seznamu ochrany přírody, včetně jejich kódu.

[2] Údaj o existenci hrobu vojáků z Prusko-rakouské války je převzat z vyhlašovací dokumentace památného stromu, z jiných zdrojů se mi jej nepodařilo ověřit.

Zdroje

Ústřední seznam ochrany přírody (Dostupný na internetové adrese: https://drusop.nature.cz/portal/).

Ústřední seznam kulturních památek (Dostupný na internetové adrese: https://www.pamatkovykatalog.cz/).

JIRÁSKO, Luděk. Zmizelé Čechy. Jindřichův Hradec. Praha: Paseka, 2007, 112 s. ISBN 978-80-7185-878-2.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám