Za památnými stromy Jindřichova Hradce II.

Památné stromy v okolí a místních částech

Ještě více památných stromů než je v intravilánu města, nalezneme v okolí a v místních částech, které byly v minulosti zpravidla samostatnými vesnicemi. Nejblíže k městu je Lípa u kapličky na Sládkově kopci(kód 102954) rostoucí u kapličky se studánkou v louce severovýchodně od kostela sv. Jakuba. Památným stromem je od roku 2002. Je vysoká 25 m, obvod jejího kmene činí necelé 4 metry. Odhadované stáří lípy je 200 let.

Za dalším památným stromem se vydáme na sever k Novému dvoru. Zde u cesty nedaleko hráze rybníka stojí Lípa u rybníku Pazderna u J. Hradce (kód 103007). Jedná se o vysoký strom s obvodem kmene 5 m. Před několika lety se odlomila jedna z hlavních větví a otevřela velkou dutinu ve kmeni. Stáří lípy je v odborné databázi památných stromů odhadováno na 270 let. Za lípou následuje alej mohutných dubů, která rovněž stojí za pozornost, byť není chráněna jako památná. Pokud půjdeme touto alejí směrem z města, dojdeme k oboře Radouňka, podél jejíž kamenné zdi rostou další mohutné duby. Jejich koruny jsou mnohdy proschlé, neboť nejsou pravidelněji udržovány.

V mírném svahu za oborou u polní cesty k rybníku Krylovec roste další památný strom, a to v širokém okolí unikátní. Na první pohled se nám může zdát, že míjíme vrbový hájek, jedná se však o jediný strom - Vrbu křehkou u rybníku Krylovec za Oborou (kód 103006). Uprostřed povalený, rozlámaný kmen a po obvodu se zvedají větve, jako by vyrůstaly ze země samostatné stromy. Vrbu je dobré navštívit v  předjaří, dokud není její okolí zarostlé vysokými kopřivami. Vyhlášena za chráněný přírodní výtvor byla již v roce 1988, tehdy činil obvod její koruny 108 m a její věk byl odhadován na 300 let, nyní je udáváno poloviční stáří. Odhadnout přesný věk takového stromu je téměř nemožné. Podle odborné databáze památných stromů měla v roce 2012 korunu širokou 35 m a vysokou 11 m.

Nedaleko vrby roste další památný strom, Dub u rybníka Krylovec (kód 102915). Jedná se o jeden z nejmohutnějších dubů v okolí, obvod jeho kmene činí bezmála 5 m a stáří je odhadováno na 250 let. Nalezneme jej na samém břehu rybníka, na dohled od jižního konce hráze. Některé větve tohoto dubu prosychají, přesto je strom celkově v dobrém stavu. Dostat se až přímo k tomuto dubu je velmi obtížné, neboť roste v nepřístupném terénu za přepadem rybníka.

Nedaleko od obou výše zmíněných stromů u rybníka Krylovec roste další památný strom, na rozdíl od předchozích dostupný a nepřehlédnutelný. Je to Lípa u silnice k Lodhéřovu (kód 103005), majestátní přibližně 25 m vysoký strom s kónickou korunou. Obvod kmenu této lípy činí přes 4,5 m. Chráněna je od roku 1988 jako krajinná dominanta, za památný strom byla vyhlášena roku 2002. Je pravděpodobné, že je posledním pozůstatkem z dávné výsadby silniční aleje, na rozdíl od okolního stromořadí mladších stromů roste lípa na krajnici silnice. Její stáří lze odhadnout na 200 let.

Zůstaneme-li na severu od města, můžeme navštívit Hrušeň obecnou Dolní Radouni(kód 102971), jeden z největších a nejstarších stromů svého druhu v České republice. Památná hrušeň o výšce 20 m a s obvodem kmene téměř 4,5 m roste u statku čp. 20. Odhadované stáří hrušně je 200 let. Donedávna byla existence tohoto stromu širší veřejnosti téměř neznámá. V roce 2013 obsadila 11. místo v anketě Strom roku pořádané Nadací Partnerství. Následně byla na dohled od hrušně při hlavní silnici v obci zřízena informační tabulka s údaji o tomto unikátním stromu.

Další památný strom je Dub červený u č. 58 v Děbolíně (kód 104616). Nádherný mimořádně vitální dub s pravidelnou korunou roste na východním okraji obce u plotu zahrady domu čp. 58 a je významnou krajinnou dominantou místa. Stáří dubu je odhadováno na 200 let, výška činí 23 m a obvod kmene bezmála 4 m.

Podle Ústředního seznamu ochrany přírody se v Děbolíně nachází ještě jeden památný strom, a to Jilm u čp. 18 v Děbolíně (kód 102936). Bohužel již neexistuje, zanikl někdy před rokem 2012. Rostl na dvoře domu čp. 18 a v době vyhlášení za památný v roce 2003 se jednalo o jeden z nejstarších jilmů v okolí, vitální a zdravý strom s perspektivou dalšího růstu. Obvod jeho kmene činil přibližně 3 m, výška stromu byla 25 m.

Další z památných jilmů, tentokrát již žijící, nalezneme u budovy penzionu v polích mezi Jindřichovým Hradcem a Bukem. Je to Jilm u Cvildovského rybníka (kód 102950), 25 m vysoký strom s obvodem kmene 4 m. Chráněn je především pro svůj vzrůst a věk, odhadovaný na 150 let.

V nedaleké vsi Buk bychom očekávali mohutný starý strom, který ji dal jméno. Možná zde před staletími rostl, ale v současnosti zde vévodí strom jiného druhu. Dub u čp. 25 v Buku (kód 104651) je dominantní strom významný pro krajinný ráz rostoucí na břehu malého rybníčku. Jeho stáří je odhadováno na 150 let, obvod kmene činí bezmála 4,5 m.

Nejvíce památných stromů najdeme v místní části Políkno a v jejím okolí. Prvním z nich je Jilm v Políkně (kód 102928), mohutný strom s výškou 28 m a obvodem kmene 4,8 m. I přes svůj vzrůst není tento strom zdaleka viditelný. Roste u zadního vjezdu do statku čp. 3. V odborné databázi památných stromů je jeho věk odhadován na těžko uvěřitelných 300 let.

Za ostatními památnými stromy se vydáme z návsi cestou směrem k Mackově skále. Za posledním statkem (čp. 17) rostla Lípa na kopci v Políkně u cesty (kód 102916). Tento dle zjevně nadsazených odhadů 300letý strom s obvodem kmene 4 m a výškou 29 m byl chráněn jako památný od roku 2003. Lípa rostla v těsném sousedství budovy, jejíž zeď narušovala svými kořeny. Z tohoto důvodu byla její ochrana v roce 2013 zrušena a bezprostředně poté byla tato jinak vitální lípa pokácena.

Jen na dohled od již neexistující lípy stojí v zahradě statku čp. 16 Lípa za humny v Políkně (kód 102914). Je vysoká 25 m, obvod jejího kmene činí přes 4 m. Lípa roste za stodolou a dotváří charakter místa.

Budeme-li pokračovat polní cestou pod Mackovou skálou směrem k lesu, dojdeme k malému bezejmennému rybníčku, kde rostly dva památné stromy. Vrba křehká za Políknem u rybníčku (kód 102920) chráněná od roku 1999 jako krajinná dominanta měla jedenáct kmenů a krásně pravidelnou klenutou korunu. Její věk se odhadoval na 150 let. V nedávné době bohužel došlo ke zničení podstatné části její koruny. V říjnu 2020 rozhodl orgán ochrany přírody o zrušení ochrany tohoto památného stromu a o jeho odstranění. Druhým památným stromem je nedaleká Borovice lesní za Políknem u rybníčku (kód 102939). Krásná solitérní borovice s jedinečně tvarovanou korunou je vysoká 15 m, obvod kmene činí 3 m. Věk borovice je v odborné databázi památných stromů odhadnut na 240 let.

Za posledními památnými stromy se vydáme do Otína. Kleny, dub a lípa u č.p. 23 v Otíně (kód 102940) tvoří krátké stromořadí při plotu zahrady dobře viditelné z vedlejší cesty. Těchto pět stromů je chráněno jako krajinná dominanta, dotvářející krajinný ráz u venkovského statku. Podobné stromy u hranic pozemku jsou dodnes typickým prvkem českých vesnic.

V Otíně nalezneme ještě jednu skupinu památných stromů. Jedná se o Lípy na pozemku pana Sedláčka v Otíně (kód 102960), tři mohutné stromy staré 250 – 300 let. Rostou v soukromé zahradě na mírně svažitém pozemku k potoku Řečička okolo rodinného domu. Tyto stromy s obvody kmenů 4 – 5 m utvářejí charakteristický ráz venkovské krajiny.

Další stromy zasluhující pozornost

Bylo by určitě chybou myslet si, že v Jindřichově Hradci stojí za pozornost pouze stromy vyhlášené za památné. Najdeme zde i mnohé další, které zaslouží ochranu, z nichž některé by zajisté splňovaly kritéria pro vyhlášení památnými, a proto je na místě se o nich zmínit. Prvním z nich je lípa u kostela sv. Kateřiny. Roste u schodů ke kostelu vedle kryté spojovací chodby nad Pražskou ulicí do budovy tzv. „Klášteříčka,“ dnes okresního soudu. Jedná se o rozložitý strom, který krásně oživuje vzhled historických budov. Jeho stáří lze odhadnout maximálně na 150 let.

Další významnější strom v centru Jindřichova Hradce je jeden z těch nejmladších – Lípa tisíciletí. Byla vysazena při oslavě 28. října 2001 v malém parčíku při ústí Růžové ulice do nábřeží Ladislava Stehny naproti Památníku letců.

Při cestě od Líšného dvora do Horního Žďáru roste u litinového křížku dvojice lip. Nejsou příliš vysoké, zato jim volný prostor umožnil rozložit koruny do široka. Jsou zdaleka viditelnou dominantou a typickým prvkem české krajiny. Jen na dohled rostou další lípy u sousoší Kalvárie z roku 1807 tvořeném třemi žulovými pilíři s plechovými postavami na vrcholech. Nejsou nijak mohutné ani staré, vytváří však spolu se sochami malebné zákoutí.

Podobnou dvojici lip u křížku nalezneme rovněž v Děbolíně pod Rýdovým kopcem při cestě k rozhledně. Lípy mají typický habitus koruny, přičemž jedna z nich je výrazně mohutnější než druhá. I ji se před několika lety vylomila jedna z kosterních větví.

Další ze zajímavých lip, doplňujících drobnou sakrální architekturu v krajině, je lípa u vyhlídky Karla Zvěřiny nad letištěm. U lípy stojí kamenná boží muka, v nedávné době čerstvě nabílená. Z místa se otevírá nevšední pohled na město a jeho okolí.

Při silnici do Dolní Radouně u oploceného areálu skladu mostního materiálu nalezneme mohutný dub s pěknou rozložitou korunou. Monumentální strom je zdaleka viditelný a navazuje na něj nepravidelná alej různorodých dřevin.

Poněkud zapomenutá pod hrází Dolního Lipového rybníčku na severním konci Dolní Radouně roste trojkmenná lípa, přičemž obvod každého z jejich kmenů přesahuje 2 m. Celkově se tak jedná o velmi mohutný strom.

V Buku před návesní kaplí sv. Floriana z roku 1863 stojí další stará lípa. Vzhledem ke vzrůstu lípy lze usuzovat, že k jejímu vysazení došlo v souvislosti s výstavbou kaple. Podobně velká lípa roste v Horním Žďáru mezi domy čp. 24 a čp. 25. Obě tyto lípy patří mezi typické prvky intravilánu českých vesnic a zasluhující náležitou úctu a ochranu.

Zajímavých stromů ve městě i v jeho okolí bychom pochopitelně nalezli ještě více, ať již solitérních nebo celých alejí např. těch na hrázích rybníků Velký Hroch a Fejrar.

Závěr

Jindřichův Hradec je na památné stromy mimořádně bohatý. V ústředním seznamu ochrany přírody je uvedeno k dnešnímu dni 25 platných objektů na území města a jeho místních částí, 5 dalších už bylo zrušeno. Tento počet dělá z Jindřichova Hradce město s pátým nejvyšším počtem památných stromů (objektů ústředního seznamu) ze všech krajských a okresních měst v České republice. Více památných stromů nalezneme jen v Praze (109 platných objektů), Brně (49 platných objektů), Ostravě (31 platných objektů) a Děčíně (28 platných objektů). Většina ostatních měst má na svém území jen okolo desítky objektů.

Památné stromy na území města jsou většinou chráněny jako krajinné dominanty a pro své stáří. S žádným zdejším stromem není dle známých zdrojů spojena žádná historická událost ani pověst. Jedná se o stromy významné především v lokálním měřítku, dva z nich však toto měřítko překračují – rozložitá vrba u rybníka Krylovec a hrušeň v Dolní Radouni, která patří k nejmohutnějším svého druhu v České republice. Za pozornost však stojí i některé další stromy, které nejsou chráněny jako památné, ale mají významnou krajinotvornou funkci.

Exkurz za památnými stromy Jindřichova Hradce byl rovněž ukázkou, že památné a jiné významné stromy je třeba nejen chránit, ale i náležitě zdokumentovat. Dochovaný stav stromů se může kdykoli změnit, strom může být zničen náhlou vichřicí či úderem blesku a jeho ztrátou může být nenávratně zničen krajinný ráz či genius loci. Fotografické zachycení stromu jej alespoň v této formě zachová i pro příští generace.

Zdroje

Ústřední seznam ochrany přírody (Dostupný na internetové adrese: https://drusop.nature.cz/portal/).

Ústřední seznam kulturních památek (Dostupný na internetové adrese: https://www.pamatkovykatalog.cz/).

JIRÁSKO, Luděk. Zmizelé Čechy. Jindřichův Hradec. Praha: Paseka, 2007, 112 s. ISBN 978-80-7185-878-2.