Článek
Hodnocení debaty České televize „Otázky ČT – státní rozpočet 2026“, která se včera vysílala jako náhrada zaniklého pořadu Otázky Václava Moravce, jakož i výkony moderátorů Lukáše Dolanského a Vandy Kofroňové, přenechávám osobám povolanějším.
Mne však zaujalo prostředí, odkud se vysílalo, a které moderátor označil za studio, i když to podle mého názoru žádné studio není, jen špatně ozvučená hala budovy na Kavčích horách, zvané Rohlík. Jako pamětník a částečně historik médií o historii této budovy něco vím. Její dokončení v roce 1996 bylo jedním z milníků třicetileté historie výstavby televizního centra na Kavčích horách.
Že se Československá televize z provizorií a adaptovaných prostor, které používala od svého vzniku v roce 1953 (Měšťanská beseda, Plodinová burza, Jindřišská ulice, studia ve zrušených kinech apod.) jednou přestěhuje na Kavčí hory, se vědělo už koncem 50. let. O investicích rozhodla vláda v roce 1960.
Stavět se začalo v roce 1962, jenomže o rok později se výstavba zastavila, protože centrálně řízené socialistické hospodářství se dostalo do krize; přednost dostaly jiné investiční priority. Teprve v červnu roku 1965 se opět rozjely práce s tím, že první část výstavby by měla končit někdy v roce 1970, kdy se měl začít vysílat druhý program.
Celkový investiční záměr narýsovaný v 60. letech měl několik etap. Nejdříve se měl postavit areál Kavčí hory-Západ (nejpozději do roku 1975), kde televize najde své základní technické zázemí pro produkci a odbavování programu. Bezprostředně pak měla následovat výstavba areálu Kavčí hory-Východ s tzv. víceúčelovým studiem pro natáčení estrád a koncertů za přítomnosti publika a také s produkčními kapacitami zpravodajství a publicistiky.
Na obě etapy se vyčlenily přibližně stejně velké pozemky. Jak se dá zjistit z nákresu z roku 1969, tehdy už bylo jasno, co bude stát na západním pozemku, ale na východním pozemku se pod číslem 15 stále nachází prázdná bílá plocha. Zpravodajství Televizních novin, které se sem mělo přestěhovat v rámci Kavčích hor - Východ, se i po zprovoznění prvních studií na Kavčích horách v roce 1971 nadále vysílalo z Měšťanské besedy ve Vladislavově ulici, z budovy, kam chodíval na bály tancovat ještě Jan Neruda.
plány výstavby Kavčích Hor
Vzpomínám na jeden britský ekologický dokumentární film, který vyprávěl, jak se na vyčištění Temže od splašek našly peníze až tehdy, když řeka začala smrdět poslancům pod jejich parlamentní restaurací ve Westminsteru. O přesunu zpravodajství na Kavčí hory se vlastně rozhodlo také díky osobní zkušenosti našich stranických a vládních činitelů, kteří, pokud chtěli promluvit k národu, museli zabloudit do labyrintu Měšťanské besedy, vystoupat pěšky do druhého patra do studia HB2 - výtah tu nebyl - a na vlastní oči se přesvědčit, v jak stísněných podmínkách televizní zpravodajství pracuje.
Protože peníze na Kavčí hory-Východ stále nebyly – mluvilo se o horizontu zahájení stavby někdy v 80.letech – zvolilo se náhradní řešení. Na uvedené mapce se vpravo dole pod číslem 14 krčí plánovaný objekt Výzkumného ústavu rozhlasu a televize. V roce 1976 padlo rozhodnutí, že tahle budova se stane sídlem televizního zpravodajství; projekt dostal zkratku OTN - objekt Televizních novin (dnes se mu říká OZ – objekt zpravodajství). Budova, která původně měla sloužit výzkumníkům, se složitě předělávala, a po četných vnitřních přestavbách se odtud do dnešního dne vysílají zpravodajské pořady ČT.
Ale zpátky k Rohlíku, jehož oficiální název je: objekt producentských center OPC. Už začátkem osmdesátých let bylo jasné, že projekt Kavčí hory – Východ je mrtvý. Zpravodajství se sice na Kavčí hory v roce 1979 přestěhovalo, ale redakce, administrativa a pomocné provozy ČT stále sídlily na četných místech Prahy tak, jak se tam usazovaly při živelném rozvoji televize v 50. a 60. letech. Projekt Kavčí hory – Východ zanikl, ale pozemky televizi zůstaly. Když zanikla federální státní Československá televize, zdědila je Česká televize, která vznikla v lednu 1992 jako samostatná a na státu nezávislá organizace.
Ta se po svém vzniku rozhodla, že zde postaví objekty, které ji pomohou vyřešit problémy, s nimiž se celá dlouhá léta potýkala. Kdo má zájem o detaily, získá je z diskuse, kterou jsem kdysi na internetu vedl s prvním ředitelem ČT Ivo Mathém. K tomu je třeba předeslat, že Česká televize se rozhodla ponechat si jen část stavební plochy a zbytek prodala Komerční bance (dnes tu stojí moderní kancelářské budovy Kavčí Hory Office Park, které postavila německá firma Hochtief).
Ivo Mathé: Projekt dostavby areálu KH se v 90. letech ještě pod hlavičkou ČsT od základu změnil. Důvodem byly nejen postupná miniaturizace technických zařízení (nosiče, záznamové stroje, kamery, režijní pracoviště, postprodukce), redukce počtu pracovníků, ale i jasný požadavek koncentrace veškerých aktivit do jednoho areálu (a jedné integrální sítě výpočetní techniky) doprovázený racionálním tlakem na opuštění všech dislokovaných pracovišť (Měšťanská Beseda, Plodinová burza, Lhotka, Jindřišská, Jezerka a asi 60 dalších míst, kde byla ČsT/ČT v nájmu či majitelem/správcem), vč. reakce na restituční nároky;
Aby se ČT do projektem zmenšeného areálu „vešla“, přistoupli jsme za provozu k rekonstrukci takřka všeho v areálu KH (…) ČT postavila obrovské podzemní sklady kostýmů, klimatizovaný filmový archiv (lednice), nad- i podzemní garáže a budovu producentských center zvanou „rohlík“, která není primárně jen administrativní (v suterénech jsou sklady stavebního fundusu a v nadzemních podlažích např. pracoviště Teletextu). Obchodní prostory (jež nám přinesly tolik starostí a zlých komentářů) si při schvalovacím řízení vynutil Stavební úřad;
Naprostá většina nákladů na uvedené stavby byla kryta výnosy z odprodejů objektů Plodinové burzy a Lhotka prostřednictvím ČT stoprocentně vlastněné a.s. ČT-Invest (což byl hlavní důvod jejího založení a existence), tudíž nikoli z koncesionářských poplatků. Výnos z odprodeje zbytku pozemku KH-východ Komerční bance v roce 1997 (217 mil. Kč) tvořil jen menší část objemu (přes 600 mil. Kč) rezervních fondů, které po sobě odcházející vedení ČT na jaře 1998 zanechalo.
V lednu 1996 přišel historický okamžik – Rohlík byl dostavěn a zkolaudován: Na Kavčí hory se tak mohly přestěhovat redakce a pracoviště z objektu Jindřišská 16. Ano, z té budovy, ve které přes čtyřicet let seděla naprostá většina redakčních a produkčních pracovníků Československé televize, a do které chodily dopisy diváků s adresou „kdo chce do televize psát, tři jedničky padesát“ podle sloganu, který vymyslel Karel Pech.
Tím se završila reorganizaci budov a provozů ČT po listopadu 1989.
Rohlík, který letos v lednu oslavil své třicáté narozeniny, se v neděli dočkal zajímavé premiéry: poskytl azyl (přechodný?) staronovému pořadu České televize „Otázky ČT.“ Zda to byla jednorázovka nebo zda se bude tady čekat, než se postaví nové studio v budově OTN, se možná dozvíme už příští týden.
Kdo by měl zájem o další detaily o výstavbě Kavčích hor včetně Rohlíku, nalezne je na webu České televize na těchto adresách:
