Článek
Nedůvěra v demokracii neznamená nostalgii po komunismu ani víru v autoritářství
Podle nedávného výzkumu STEM „35 let demokracie“ silně přibylo lidí, kteří hodnotí současný režim jako horší než ten před rokem 1989. Z původních 16 je to nyní až 31 procent populace. Naopak demokratické zřízení preferuje „pouhých“ 48 % Čechů - to je zhruba o čtvrtinu méně než v roce 2019 (65 %). Za rozdílným pohledem mohou z velké části stát socioekonomické důvody. Zatímco dobře zajištěné domácnosti vnímají z valné většiny demokracii pozitivně, až 51 % „špatně zajištěných či v zásadě chudých“ věří, že je současný režim horší než ten minulý. Výsledky průzkumu tak poukazují na hlubší společenský problém. Jak se z nich můžeme poučit?
„Nostalgie“ po komunismu jako zástupný problém
V kontextu oslav 35 let české demokracie mohou mnohým závěry průzkumu znít varovně. Bylo by ale chybou myslet si, že jde jen o opovržení lidskoprávními hodnotami. Historické výročí demokracie nám naopak poskytuje příležitost pochopit, co k nespokojenosti s jejím současným stavem u nás vede. A příčin může být hned několik - současná politická reprezentace, socioekonomická situace nebo klesající životní úroveň. Zdánlivě nostalgická vzpomínka na minulý režim se tak stává spíše zástupným symbolem pro vyjádření vzteku, frustrace a nejistoty.
To koneckonců zdůrazňují i sami autoři studie, kteří uvádějí, že „zatímco důvěra v demokratické principy jako takové je zachována, mnoho občanů vyjadřuje zklamání z toho, jak je demokracie v praxi realizována, jak ji „procesuje“ současná politická reprezentace.“ Z výzkumu vyplývá, že více než polovina občanů je nespokojena především s praktickým fungováním demokracie a přes 80 procent z nich se shoduje, že politikům jde hlavně o vlastní prospěch. Demokracii podle nich ohrožují především zkorumpované elity.
Proč demokracii nevěříme?
Důvěra v demokracii závisí na kvalitě života. Už dříve to konstatovala například výzkumná agentura PAQ Research. Podobně mluví i samotná data STEM. Podle nich mezi témata, která společnost vnímá nejvíce kriticky, patří rostoucí nerovnosti a prohlubující se majetkové a příjmové rozdíly. Ty pak doplňuje nejistota spojená se zajištěním ve stáří a v nemoci nebo slušnost ve vztazích mezi lidmi a společenská morálka. Jde tedy primárně o oblasti, které nejsilněji dopadají na sociálně nejslabší a zásadně podkopávají jejich důvěru v současný stav české demokracie.
Co nás čeká v příštím roce, pokud se nepoučíme
Jak bychom tedy závěry průzkumu měli interpretovat? Především jde o zdvižený prst do příštích voleb - u nás i ve světě. V jedné z analýz povolebního vývoje v USA shrnul současný stav politolog Pavel Barša, když dodal, že bojovat za demokracii proti autoritářství je vznešený ideál, ovšem obyčejní lidé mají jiné starosti. Patří sem třeba vysoké ceny základního zboží nebo nájmů. V podobném duchu Prokop Vodrážka upozornil na to, že i v Česku se stále více rozevírají nůžky mezi různými sociálními skupinami, což má zásadní dopad na politická rozhodnutí občanů.
Zabývat se tím, že části společnosti nezáleží na demokracii a právním státu, aniž bychom se ptali, proč a jak to napravit, je strategií, která ve Spojených státech vedla ke zvolení Trumpa, a i u nás může přinést vítězství populistů. Nespokojení občané jsou si totiž často vědomi nebezpečí, které populističtí politici mohou pro právní stát či zahraniční politiku představovat - v jejich očích se ale liší od demokratů tím, že alespoň zdánlivě naslouchají jejich reálným problémům. Demokratický režim naopak vnímají jako systém, který je nastavený proti jejich zájmům.
Demokratické „elity“ se musí zajímat i o ty slabší
Situace je závažná a lék na nedůvěru budou muset tuzemské demokratické strany najít co nejdříve. Prvním pozitivním signálem by mohl být odstup od planých slibů o německých platech a snaha řešit sociální nejistoty a zajištění základních potřeb občanů. V opačném případě je pravděpodobné, že, nespokojená část populace nebude mít důvod demokratické elity znovu podpořit, a dá opět přednost politikům s populistickými či autoritářskými sklony. A tehdy příčinou jejího rozhodnutí bohužel nebude nedostatečná láska k demokracii.
Výzkumy, jako je ten od STEM k 35. výročí demokracie, nabízí příležitost pochopit, co motivuje nespokojenou část české společnosti a kam může podobná frustrace voliče dovést. Nad podobnými emocemi nelze mávnout rukou či je označit za „nedemokratické“. Poznatky, které data přinášejí, bychom měli maximálně využít k řešení hlubších společenských problémů. Jedině tak můžeme českou demokracii skutečně posílit.
Zabránit nástupu autoritářů a populistů v příštích volbách můžete i vy! Připojte svůj podpis k naší Výzvě demokratickým politikům!
Autor článku: Jan Blažek
