Objev zákonitosti vševývoje

V textu jsou popsány a vysvětleny čtyři nové pojmy, které umožnily objasnit Objev zákonitostí vševývoje.Výklad objevu se zaměřuje především na vývoj jedinců, druhů, vědeckých disciplín a lidského poznání, přičemž klade důraz na optimalizaci kreativního myšlení a racionalizaci tvůrčích procesů. Jelikož je objev komplexně originální, nelze jej pochopit bez důkladného porozumění všem definovaným pojmům. Pochopení podstaty objevu může usnadnit řešení široké škály problémů ve všech oblastech lidské činnosti.Klíčová slova: evoluce, univerzální zákonitost, racionalizace kreativního myšlení. Úvod. Objev je zcela originální a nenavazuje na žádnou relevantní odbornou literaturu.Informace uvedené v seznamu literatury na konci textu jsou určeny čtenářům, kteří budou mít obtíže s pochopením všech informací obsažených v popisu objevu.Popsat a vysvětlit Objev zákonitosti vševývoje srozumitelným způsobem pouze s využitím existující slovní zásoby se ukázalo jako prakticky nemožné. Proto bylo nutné jednoznačně definovat čtyři nové pojmy. Každý z těchto pojmů je v textu pojmenován novým slovem a jejich pořadí níže odpovídá pořadí, v němž jsou v následujícím textu postupně popsány a vysvětleny:
vševývoj
interrealita
atomie
sobeníSeznámit se s Objevem zákonitosti vševývoje a zcela mu porozumět je poměrně obtížné a časově náročné. Pochopení podstaty tohoto objevu bez důkladného osvojení všech definovaných nových pojmů není dost dobře možné, avšak čas a úsilí nutné k jeho pochopení mohou být velmi přínosné.Objevem odhalená zákonitost vševývoje objasňuje podstatu vývoje a změn veškeré reality. Znalost tohoto objevu může usnadnit racionální řešení problémů ve všech oblastech, kterým se lidé věnují, zejména v každé vědecké, technické či umělecké disciplíně. Objev zákonitosti vševývoje se vztahuje na veškeré známé dění.Každý jazyk má určité nedostatky z hlediska jednoznačnosti komunikace. Proto jsou nově zaváděné pojmy v textu definovány pokud možno co nejpřesněji. Nedostatky v definicích nově zavedených pojmů jsou eliminovány uvedením širšího množství příkladů jejich použití.1. Vševývoj
Slovem vševývoj je označován veškerý vývoj a změny všeho, co se vyskytuje v komplexu živé i neživé reality. Tento pojem zahrnuje například vývoj a změny jednotlivých organismů, všech živočišných i rostlinných druhů, různých společenství organismů, vědeckých disciplín, technických či uměleckých oborů apod.Slovo vševývoj významově zahrnuje pojmy jako: vznik, vývoj, změna, proměna, průběh, setrvání, zánik apod.2. Interrealita
Pro popis podstaty Objevu zákonitosti vševývoje je nutné jednoznačně definovat význam slova interrealita. Interrealita se vztahuje ke každému organismu, který má paměť. Označuje vše, co organismus vnímá svými smysly a co uchovává jeho paměť.Nejjednodušším příkladem, který přesně vystihuje význam tohoto pojmu, je vaše interrealita. Ta zahrnuje vše, co v tuto chvíli vnímáte a pociťujete – zvuky, které slyšíte, slova textu, který čtete, myšlenky, které se vám vybavují, vzpomínky, jež se vám vybavují z paměti, či představy budoucnosti, které plánujete.Zatímco realita je nepřetržitá, interrealita se mění. Například při usínání se pomalu rozplývá, ve snu nabývá zdánlivě chaotické podoby, tvořené útržky vzpomínek a zkresleně vnímanými podněty.3. Atomie
Atomie je fragment reality, který organismus s interrealitou může vnímat, pociťovat nebo si představovat. Atomie mohou být prostorově, časově či jinak ohraničené entity.4. Sobení
Význam slova sobení se jen mírně odlišuje od běžně používaného slova působení.Text, který člověk čte, sobí jednostranně na člověka, ale člověk na text nesobí, pokud si např. nezačne do textu psát poznámky. Stroj na krájení salámu sobí jednostranně na šišku salámu tak, že ji krájí na tenké plátky, pomineme-li to, že se stroj při jeho sobení na salám opotřebovává.Podstata Objevu zákonitosti vševývojeObjev zákonitosti vševývoje spočívá v pochopení, že veškerý vývoj a zmněny reality se uskutečňují prostřednictvím vznikání, průběhu a zanikání sobení mezi atomiemi. Tento univerzální princip lze aplikovat na jakýkoli proces, systém nebo strukturu, ať už přírodní, společenskou nebo technologickou. Tento objev poskytuje rámec, který umožňuje analyzovat a předvídat vývojové procesy, a tím i lépe porozumět světu kolem nás.                                                                                                                                          Podstata Objevu zákonitosti vševývoje spočívá v tom, že se vševývoj uskutečňuje vznikáním, průběhem a zanikáním sobení mezi atomiemi.Příklady průběhů vývoje při technické tvůrčí práci popsané pomocí Objevu zákonitosti vševývojePříklad č. 1:
Atomie č. 1 = ruční vrtačka
Atomie č. 2 = elektromotor
Atomie č. 1 + atomie č. 2 = atomie č. 3 = elektrická vrtačka

Příklad č. 2:
Atomie č. 1 = kleště
Atomie č. 2 = nůž
Atomie č. 1 + 2 × atomie č. 2 = atomie č. 3 = nůžky

Aplikace Objevu zákonitosti vševývoje při řešení problému budoucnosti politického uspořádání lidstva

Atomie č. 1 - Současný stav politického uspořádání lidstva

Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o mezinárodní politiku, zná současný stav politického uspořádání lidstva. Popisovat tento stav komplexně by bylo zbytečnou ztrátou času pro autora i čtenáře. Proto jsou o současném politickém uspořádání lidstva uvedeny pouze některé, ne zcela všeobecně známé informace týkající se Konference Bilderberg.

Bilderberg (Konference Bilderberg, Klub Bilderberg nebo Skupina Bilderberg) je označení pro každoročně se konající uzavřenou konferenci, na kterou bývá pozváno 120 až 150 významných osobností především ze Severní Ameriky a západní i střední Evropy.

O pozvání rozhoduje řídící výbor, a každý rok se seznam pozvaných obměňuje. Na tajná setkání Konference Bilderberg bylo zatím pozváno celkem pět Čechů.  Majetkové poměry těchto pěti pozvaných Čechů jsou nebo byly, v době jejich pozvání na Konferenci Bilderberg, následující: Karel Kovanda. Podle agentury Bloomberg činil v roce 2015 jeho majetek 9,3 miliardy dolarů. Michael Žantovský. Nepodařilo se zjistit konkrétní výši jeho majetku. Informační zdroje opakovaně uvádějí pouze to, že rodinný majetek, který celý zdědil, mu umožnil vést finančně nezávislý život. Karel Schwarzenberg. V Rakousku byl schwarzenberský rodový majetek v roce 1997 odhadován na hodnotu 3,5 miliardy šilinků (tehdy přes 6 miliard Kč). Vladimír Dlouhý. Domy za 27 mil. a další nezjištěný majetek.

Závěr popisu současného stavu politického uspořádání lidstva
Vývoj politického uspořádání lidstva zřejmě ovlivňují především ti nejbohatší z bohatých, lidé velkých peněz. Tito lidé dbají na to, aby se zachovalo takové politické uspořádání, které jim nadále umožní v privilegovaném postavení užívat všechno, co svět poskytuje. Bilderberg těmto lidem zřejmě slouží k výměně informací týkajících se možnosti zachování jejich privilegovaného postavení v rámci celého lidstva a pravděpodobně i k organizaci spolupráce při realizaci tohoto jejich společného cíle.

Atomie č. 2 - Evropská unie

Evropská unie vznikla především se záměrem ukončit časté a krvavé války mezi sousedy v Evropě, které vyvrcholily druhou světovou válkou. V roce 1950 začalo hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem bylo především zajistit mezi spojenými státy trvalý mír. Zakládajících států bylo šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko.

Globální zákonodárce - Atomie č. 3

Kromě zákonodárců v jednotlivých státech bude existovat globální zákonodárce.

Vzdělávací systémy - Atomie č. 4

Vzdělávací systémy zajišťující výchovu a vzdělávání dětí a mládeže v jednotlivých státech budou vytvářeny organizacemi jednotlivých států a v určité malé míře centálně doplňovány globálně.

Budoucnost politického uspořádání lidstva

Atomie č. 1 + Atomie č. 2 + Atomie č. 3 + Atomie č. 4 = Atomie č. 5 - Budoucí politické uspořádání lidstva

Současné politické uspořádání lidstva neumožňuje úspěšně řešit především následující naléhavé globální problémy:

Budoucí politické uspořádání lidstva

Naléhavé globální problémy bude možné úspěšně řešit teprve tehdy, až politické uspořádání lidstva dosáhne stavu, kdy bude vývoj lidstva globálně koordinován a řízen demokraticky volenou světovou vládou.

Současnou hierarchickou pyramidu politické moci je nutné přetvořit do ploché struktury, v jejíž nejvyšší vrstvě budou demokraticky volení politici.

Vzorem k řešení problému nastolení demokratické světovlády, a tím trvalého míru na celé planetě, může být vytvoření Evropského společenství, tedy dnešní Evropské unie. Jak již bylo uvedeno, Evropská unie vznikla především se záměrem ukončit časté a krvavé války mezi sousedními státy v Evropě, které vyvrcholily druhou světovou válkou. V roce 1950 začalo hospodářské a politické sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem bylo především zajistit mezi spojenými státy trvalý mír.

Zakládajících států bylo šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko.

Podle vzoru Evropské unie může být k řešení problému nastolení demokratické světovlády využito již osvědčené formy politického spojení států, kterým je federace.

Uskutečnit spojení všech států světa v globální federaci s jednou globální vládou nebude snadné, ale určitě bude stát za práci s tím spojenou. Především trvalý mír na celé planetě je cíl, který za to stojí. Nastolení globální federace lze zrealizovat například tak, že si všechny pokrokové politické strany a hnuti ve všech státech světa přidají do svých politických programů záměr nastolit globální federaci, načez všechny tyto pokrokové politické strany a hnuti ve vzájemné spolupráci zrealizují své politické programy.

Pozn.: Ti lidé, kteří brojí proti existenci EU, usilují o vystoupení z EU apod., zapomínají na to, že v oblasti míru a stability žijí právě díky existenci EU.

Globální demokratická vláda lidstva je nezbytná především z následujících důvodů:

Jinak řečeno: „Bouřlivý rozvoj vědy a techniky se dostává do stále většího rozporu s tradicemi svázaným prováděním praktické politiky, především mezinárodní.“

S malou mírou nadsázky lze označit stávající způsob správy lidstva za téměř dokonalý chaos, který negativně ovlivňuje současnost i budoucnost.

Základní výhody nastolení demokratické světovlády:

Závěr:

Současné politické uspořádání lidstva neumožňuje efektivně řešit jeho globální problémy. Nastolení globální federace by znamenalo nejen řešení krizí, ale také zachování politické rozmanitosti jednotlivých států a podporu pokroku ve všech oblastech společnosti.

O dalších krocích a možnostech politického uspořádání lidstva by měla proběhnout hlubší diskuse podložená důkazy a analýzou reálných dat.

Časový průběh vývoje popsaného politického uspořádání lidstva není ani naznačen, protože k řešení tohoto problému by bylo nutné shromáždit velké množství velmi obtížně zjistitelných informací. Řešení problému časového průběhu vývoje politického uspořádání lidstva by bylo nejen z tohoto důvodu také podstatně náročnější než řešení problému popsané v tomto příkladu.

Další příklady možných aplikací Objevu zákonitosti vševývoje

Evoluce a pokrok: Biologický, vědecký a lidský rozměr

Evoluce je základním principem, který formuje nejen biologické organismy, ale i vědecký pokrok a lidské poznání. Tento komplexní proces lze rozdělit do tří hlavních oblastí: biologický vývoj, vědecký pokrok a lidské poznání.

Jednou z nejzřetelnějších aplikací Objevu zákonitosti vševývoje je oblast biologického vývoje.

Evoluce organismů je proces řízený univerzální zákonitostí, kterou objev popisuje. Například adaptace organismů na měnící se prostředí je výsledkem interakce mezi genetickými faktory a vnějšími podmínkami. Studium těchto procesů může přinést nové poznatky o mechanismech evoluce a pomoci při řešení problémů, jako je ochrana ohrožených druhů, vývoj nových léčebných metod, zlepšení zemědělských postupů či pochopení ekologických interakcí.

Další oblastí, kde lze objev aplikovat, je vývoj vědeckých disciplín a metodologií. Vědecký pokrok je dynamický proces ovlivněný mnoha faktory, včetně technologických inovací, společenských změn a nových objevů. Objev zákonitosti vševývoje může poskytnout rámec pro analýzu těchto procesů a pomoci identifikovat klíčové faktory přispívající k vědeckému pokroku. Tento přístup může být užitečný při plánování výzkumných projektů i při formulaci vědeckých strategií.

Objev může přispět k lepšímu pochopení vývoje lidského poznání a myšlení. Studium historických a kulturních kontextů, ve kterých se lidské poznání vyvíjelo, může odhalit univerzální zákonitosti řídící tento proces. Tyto poznatky lze využít k podpoře vzdělávacích programů a k rozvoji nových metod výuky podporujících kreativní a kritické myšlení.

Pro ilustraci aplikace Objevu zákonitosti vševývoje jsou zde uvedeny konkrétní případové studie z různých oblastí. Tyto studie ukazují, jak může být objev využit k pochopení a řešení konkrétních problémů.

Jedním z klíčových problémů současné ekologie je ochrana biodiverzity. Objev může poskytnout rámec pro analýzu a řešení tohoto problému. Například adaptace druhů na měnící se klimatické podmínky může být studována prostřednictvím principů objevu. Tímto způsobem lze identifikovat klíčové faktory přispívající k úspěšné adaptaci a navrhnout strategie pro ochranu ohrožených druhů.

Historický vývoj vědeckých teorií ukazuje, že vědecký pokrok je dynamický proces ovlivněný technologickými inovacemi, společenskými změnami a novými objevy. Studium těchto procesů prostřednictvím objevu může odhalit univerzální zákonitosti řídící vědecký pokrok a pomoci při formulaci efektivních vědeckých strategií.

Objev zákonitosti vševývoje může přispět k rozvoji nových metod výuky a vzdělávacích programů. Studium historických a kulturních kontextů, ve kterých se lidské poznání vyvíjelo, může odhalit univerzální principy podporující kreativní a kritické myšlení. Tyto poznatky lze využít k vytvoření vzdělávacích programů zaměřených na inovativní přístupy k učení a řešení problémů.

Efektivní řízení přírodních zdrojů je dalším příkladem aplikace Objevu zákonitosti vševývoje. Studium interakcí mezi různými vrstvami reality, jako jsou ekologické, ekonomické a sociální faktory, může přinést nové poznatky o udržitelném využívání přírodních zdrojů. Tyto poznatky mohou být využity k vytvoření strategií podporujících dlouhodobou udržitelnost a ochranu životního prostředí.

Jednou z hlavních silných stránek objevu je jeho univerzálnost. Nabízí rámec aplikovatelný na široké spektrum jevů a problémů, od biologického vývoje až po vědecký pokrok a lidské poznání. Díky tomu může přispět k integraci různých vědeckých disciplín a podporovat interdisciplinární výzkum.

Další silnou stránkou objevu je jeho důraz na kreativní myšlení. Tento aspekt je zvláště důležitý v kontextu rychle se měnícího světa, kde je potřeba neustále hledat nové a efektivní způsoby řešení problémů.

Přestože objev nabízí mnoho výhod, je důležité zmínit i jeho slabé stránky a omezení. Jedním z hlavních omezení je obtížnost empirického ověření univerzální zákonitosti. Vzhledem k tomu, že se objev snaží pokrýt široké spektrum jevů, může být náročné najít konkrétní empirické důkazy podporující všechny jeho aspekty.

Dalším omezením je riziko přílišné generalizace. Při aplikaci objevu na různé oblasti je důležité brát v úvahu specifické kontexty a podmínky ovlivňující výsledky. Přílišná generalizace může vést k zjednodušení a přehlížení důležitých detailů.

Navzdory uvedeným omezením má objev velký potenciál pro budoucí výzkum a aplikace. Jedním z klíčových směrů budoucího výzkumu by mělo být hledání empirických důkazů podporujících univerzální zákonitosti objevu. Tento výzkum by mohl zahrnovat interdisciplinární studie kombinující poznatky z různých vědeckých disciplín.

Dalším směrem budoucího výzkumu by mělo být zkoumání konkrétních aplikací objevu v praxi. Například studie zaměřené na ochranu biodiverzity, vývoj vědeckých teorií nebo vzdělávací programy by mohly přinést nové poznatky a potvrdit užitečnost objevu v různých kontextech.

Současné politické uspořádání lidstva neumožňuje účinně řešit jeho základní palčivé problémy. Dosažená úroveň rychle vyvíjených výrobních prostředků a technologií je v příkrém rozporu se stagnujícím vývojem globálních politických struktur lidstva. Důsledkem toho je, že ve všech oblastech života společnosti lidstva předvídají prognostici budoucnost podobně jako meteorologové počasí. Současný stav politického uspořádání lidstva je žalostný. Více než miliarda lidí neumí číst a psát, má hlad a značná část těchto lidí umírá neléčenými nemocemi nebo v nesmyslně vedených válkách, přičemž drtivá většina těchto lidí si neuvědomuje, že to není spravedlivé, že kvalita jejich života by se měla zvýšit. Globální federace nebo podobné politické uspořádání lidstva nejenže umožní řešit uvedené globální problémy lidstva, ale zachová také rozmanitost politického uspořádání jednotlivých států a tím i širokou základnu pro pokrok a vývoj ve všech oblastech života společnosti lidstva na celé planetě.

Objev zákonitosti vševývoje je zcela originální (100%) a nenavazuje na žádnou dostupnou literaturu. Uvedená literatura má posloužit čtenářům, kteří budou mít problémy s chápáním všech informací uvedených v článku.
Doležel, Lubomír. „Jak dospět k fikčním světům.“ Filosofický časopis (Philosophical Journal) 3 (2012): 323-336.
Druga, Rastislav. Anatomie centrálního nervového systému. Praha: Galén, 1989.
Funda, O. A. „Filosofické tázání ve shodě se skutečností-Ale jak poznat, co je skutečnost? Otazník nad filosofií.“ FILOSOFIE DNES 1.1 (2009): 7-31.
Hajn, Miroslav. Přehled přesné mechaniky. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1969.
Hynie, Sixtus, and Klenerová, Věra. „Neurobiologie paměti.“ Československá fyziologie 2 (2010): 44-47.
Kafka, B. Nové základy experimentální psychologie, Duševědné výzkumy a objevy, nákladem autora-tiskem Al. Kubáskové v České Skalici, 1947.
Kolman, Vojtěch. „Řízení se pravidlem jako nový název pro staré věci.“ Filosofie dnes 2(2010): 25-39.
Dědek, Miloslav. „Teorie vševývoje.“ Eniologie člověka 40 (2024): 15-19.
Kraus, Jiří. Rétorika v evropské kultuře i ve světě. Praha, Karolinum, 2011.
Hvorecký, Juraj, and Marvan, Tomáš. Základní pojmy filozofie jazyka a mysli. Nymburk, OPS, 2007.
Materna, P., and Kominíček, V. „Pojmy aneb co bylo dříve.“ Filozofický časopis 7 (2010):733-747.
Tomeček, M. „Pohlcení sémantiky pragmatikou.“ In Jazyk z pohľadu sémantiky, pragmatiky a filozofie vedy, edited by M. Zouhar, 33-37. Bratislava: Iris, 2011.