Článek
Zdravím všechny,
téma a název článku, na který reaguji, mě přiměl k napsání svého názoru na problém.
Zvonění klíči na časy se zdálo být dobrým startem do budoucna. Ale. Nabytá svoboda nevedla, naštěstí, k situaci ala Jugoslávie. Což je dobře. Tady se naneštěstí uchopila cesta, vedoucí k demokracii jako podnět k chování svévolnému, nazývám to „cochcárnou“. Možná trochu přehnáno, možná tolik ne. Především tady nastal stav ranně kapitalistického, bezprávního Klondajku. To jsem vždy komentoval tak, že pokud se stát nedostane za 5 až 7 roků na vyšší úrovně, tak už to není chyba minulosti, ale lidí.
Školství
Vše, co bylo, bylo z hlediska dnešní doby špatně. Nebo skoro. Jen si nejsem vědom, jestli se něco převzalo, co by se dále dalo používat. Zrušení školních osnov pro nástupnictví RVP, do kterých se stále zasahuje. Ve smyslu neustálých redukcí. Školy si koncipují své ŠVP. Nebudu dále rozpitvávat, ale jasný důsledek toho rozvolňování je teď srovnávatelnost výstupů. Cermat se snaží o nějakou srovnatelnost a zatím to nefunguje. Navíc je neustálým terčem hlavně proto, jak se nedaří.
Inkluze
Pojato úplně špatně. Bylo nám vytýkáno zvenčí, že prakticky nemáme inkluzi. Šli jsme extrémní cestou. Inkludovat všechny. Bez výběru, byl by diskriminační. Učím dvacátý rok. Zkušenost. Např., když to „popadne“ dva žáky s ADHD, je po hodině. Nebo když ve třídě máte nadpoloviční počet, většinu, romských žáků. Ti s „úderem“ jejich puberty, nastává dříve, jsou také svoji.
Známkování
Systémově bylo jasně dáno, co která známka vypovídá o znalostech žáka, pro každého rodiče není problém si to zjistit. A od toho je rodičovské sdružení, kde se každý může zeptat proč. Slovní hodnocení bych ještě bral na prvním stupni. Dále už to postrádá smysl. Spravedlivým žákům se nedá vysvětlit, jak přijdou k tomu, že za různě rozsáhlé práce je stejné ohodnocení. Což velmi sráží chuť něco dělat s důsledkem celkového snížení úrovně vědomostí.
Asi nezůstane u tohoto článku
V každém jsme se s mnoha kolegy různého věku (i narozenými po změně systému), že naše školství bylo na velmi dobré úrovni, s výsledky na mezinárodních kolbištích, dnes směřující mílovými kroky k závěru, že hloupému národu se dobře vládne. Teď jsem to vzal rychle, ale naprosto úmyslně. Bylo by toho ještě moc na rozpitvávání.
