Kladenský zámek: dvě podoby záchrany, dientzenhoferovské finále a dokonale utajená kaple

...opěvoval v devadesátých letech minulého století středočeské město Yo Yo Band (píseň z autorské dílny bratrů Tesaříků byla součástí LP Lehkou chůzí z roku 1990). Dnes už v tom městě sice vysoký pece nevoněj a ingoty do noci vábivě nezvoněj, což ale neznamená, že by snad dobrým tipem (nikoliv tajným) Kladno nezůstalo.

Míříme do centra, kterému vévodí dvojice věží: jedna patří radnici, druhá kostelu Nanebevzetí Panny Marie. U svatostánku se zastavíme – ale až o něco později. Prvním cílem tohoto rozsahem nevelkého putování srdcem Kladna je místní zámek.

Bezpečný, přesto se neubránil

Na počátku – tak jak to v u nás bývalo často – tu stála tvrz. Coby ves s tvrzí se Kladno poprvé objevuje v písemných záznamech v roce 1318 jako součást panství rodu Kladenských z Kladna.

„Prvním doloženým vlastníkem panství je Vrchota z Kladna a po něm Vaněk a Slavibor. Na území dnešního města vznikly dvě gotické tvrze. Hořejší tvrz na místě dnešního zámku a Dolejší tvrz na místě mezi dnešní Komerční bankou a poštou,“ uvádí jeden z informačních panelů v zámeckých interiérech.

Pro osudy první z výše zmíněných tvrzí se stal velice významným rok 1557. Tehdy na kladenskou scénu coby nový majitel panství vstoupil rod Žďárských ze Žďáru – konkrétně Jiří Žďárský ze Žďáru, tehdejší hejtman Slánského kraje. Byl to on, kdo se zasadil o proměnu Hořejší tvrze v renesanční zámek – a byl to rovněž on, na čí žádost král Ferdinand I. udělil 22. prosince 1561 Kladnu statut městečka se znakem.

Zdejší zámek byl v té době považován za velice bezpečný, na což ovšem v roce 1620 pranic nebrali ohled císařství žoldnéři táhnoucí na Bílou horu. Zámek zpustošili, vydrancovali. Jen s tím se ovšem neblahá část zámeckého životopisu nespokojila.

Objekt se sice vzpamatoval z nejhoršího, byl opraven, jenže uplynulo pouhých pár desetiletí a začal chátrat. Na začátku 18. století dokonce natolik přišel o kondici, že vysloveně hrozil zřícením. Naštěstí i tentokrát na zámek dosáhla záchranná ruka a s ní druhá proměna stavby.

Zámek v roce 1705 od majitelky Anny Marie Františky Toskánské koupilo břevnovsko-broumovské opatství benediktinů. Chátrající renesanční sídlo se benediktini rozhodli přestavět v barokním stylu. A oslovili jednoho z nejvěhlasnějších architektů té doby – Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Přestavba podle jeho plánů odstartovala v roce 1738. „Bylo zrušeno opevnění, zbořena válcová věž a celé jižní křídlo; ve volném prostoru vznikl čestný dvůr s novým vstupem. Zbývající tři trakty byly o patro sníženy a přestavěny prakticky do dnešní podoby,“ píší autoři publikace 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky.

Připomeňme, že za éry benediktinů vznikly na území města další barokní skvosty. Vedle přestavby zámku jmenujme Mariánské sousoší na náměstí Starosty Pavla či barokně přestavěnou kapli sv. Floriána na někdejším Rakovnickém předměstí, dnes ulici T. G. Masaryka. Kromě Kiliána Ignáce byl v těch časech ve službách benediktinů i jeho otec Kryštof Dientzenhofer.

A ještě jeden údaj: v roce 1934 zámek pro kulturní účely zakoupilo město.

Zvenčí neviditelná kaple

Říjnové počasí bylo ten den milosrdné. Po nočním lijáku se vyčasilo, obloha záhy zešmolkovatěla, slunce poměrně úspěšně zavzpomínalo na svou letní sílu. Takže zámek při pohledu zvenčí vysloveně zářil. Jak se brzy ukáže, příznivý dojem se neomezí pouze na exteriér.

Zámecká nabídka je bohatá, návštěvníci mají z čeho vybírat. Broučci a loutkářský svět Zdeňka Podhůrského představuje jednoho z nejvýznamnějších československých loutkářů minulého století.

Známý tvůrce a kladenský rodák je v hlavní roli expozice nazvané Zdeněk Miler – Nejen krtek. K vidění jsou originály skic, výtvarníkova pracovna, pochopitelně Krtečkův „svět“ a mnoho dalšího.

Prostory Galerie a kabinetu fotografií zvou na setkání s výtvarnými osobnostmi regionu – ale i na krátkodobé výstavy; momentálně sály hostí 12. kladenský salon, aktuální tvorbu umělců z Kladenska. Tato přehlídka potrvá do 20. prosince.

A pak je tu ještě okruh věnující se historii zámku. Kromě informací, z nichž některé jsou obsahem předcházejících řádků, nabízí několik velice hodnotných nahlédnutí do zámeckých interiérů. Například do pracovny břevnovského opata s dobovými artefakty.

Když zámek opouštěl svou renesanční podobu a stal se objektem barokním, byl obohacen o cennou oválnou opatskou kapli zasvěcenou sv. Vavřinci. Jejím autorem je Kilián Ignác Dientzenhofer. „Výstavba kaple byla dokončena v roce 1740 a je zvláštní mimo jiné i tím, že je oválného tvaru s kopulovitou klenbou vestavěná ve čtyřhranném křídle zámku,“ lze se dočíst na zámeckém webu.

Při pohledu zvenčí je tato zámecká část naprosto „neviditelná“. O to větší zážitek představuje vstup do jejích prostor. Výzdoba je společným dílem malíře Jana Karla Kováře, sochaře Karla Josefa Hiernla a truhláře Johanna Sichtmüllera.

„Nástěnné malby včetně výzdoby na stěnách kaple byly po dlouhá léta zakryty nátěry, ale v roce 1998 je restaurovali akademičtí malíři Michal Tomek, Jaroslav Alt, Tomáš Skořepa a Jiří Mašek,“ popisuje znovunavrácení cenných maleb do života zámecký web. Obnova maleb byla dokončena v roce 2001.

Dominanty náměstí

Na náměstí Starosty Pavla je to od zámku jen asi tak sto metrů. Dominantou náměstí je společně s radnicí zejména novorománský trojlodní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1898-1900 na místě starší středověké svatyně. Ta byla jednolodní, gotická, vedle ní stála samostatná zvonice.

Původní kostel svou kapacitou nemohl držet krok s bouřlivým nárůstem počtu obyvatel v souvislosti s rozvojem těžby uhlí a výroby železa. Proto byl v roce 1897 zbořen a vystřídán svatostánkem novým – autorem návrhu byl architekt Ludvík Lábler. Objekt je zapsán v seznamu kulturních památek, v devadesátých letech minulého století prošel náročnou rekonstrukcí.

Na náměstí zaujme ještě jeden barokní objekt – jím je v textu již vzpomínané Mariánské sousoší, další z místních děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera (z roku 1741). Navrhl architekturu sousoší, sochařské práce provedl Karel Josef Hiernle.

„Ve farní kronice se píše, že na rynku býval rybníček a uprostřed něho na kamenném sloupu sv. Jan Nepomucký. A prý bylo zvykem čeledínů brodit v tomto rybníčku koně a kolem sv. Jana s nimi alespoň třikrát udělat „kruh“. Břevnovský opat Benno Löbl (1688-1751) považoval toto chování za neuctivé, a proto se rozhodl pořídit do středu náměstí sochu zasvěcenou Panně Marii a svatým, včetně sv. Jana Nepomuckého,“ vysvětluje zrod díla městský informační materiál.

Co třeba do muzea?

Zámkem a blízkým okolím se turistická nabídka Kladna nevyčerpává. Za pozornost tu mj. stojí dvě muzea.

Sládečkovo vlastivědné muzeum momentálně chystá novou expozici – zaměřena bude na časový úsek zhruba od roku 1960 do konce 20. století. Slavnostní zahájení je naplánované na 18. listopadu, o den později zahájí návštěvnický provoz.

Další volbou může být Muzeum věžáků Kladno evokující atmosféru kladenských 50. let minulého století. Náplní návštěvy jsou prohlídky interiérů, vyhlídka z terasy, ale třeba i tísnivá atmosféra v krytech. „Šestice kladenských věžových domů byla ve své době nejambicióznějším a technicky nejdokonalejším projektem bytové architektury,“ upozorňuje informační materiál muzea. Prohlídky se konají každou sobotu ve čtyřech časech, nutná je rezervace.

Zdroje:

Informační panely v zámeckých interiérech

Informační materiály Památky Kladna a okolí, vydané Statutárním městem Kladno ve spolupráci se spolkem Halda, 2019

https://www.kladenskyzamek.cz/cs/probihajici-vystavy

Petr David, Vladimír Soukup: 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002

Petr David, Vladimír Soukup: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002