Článek
Český Těšín a polský Cieszyn dnes tvoří dvě samostatná města ve dvou státech. Stačí však přejít jeden z mostů přes řeku Olši a během několika minut se člověk ocitne z České republiky v Polsku.
Samotný přechod státní hranice dnes téměř nevnímáme. Rozdíl mezi oběma městy je však na první pohled patrný.
Polský Cieszyn na mě působí malebněji. Zachoval si historické centrum s náměstím, starými domy, úzkými ulicemi a Zámeckým návrším. Český Těšín má odlišný charakter. Jako samostatné město se začal rozvíjet až po rozdělení původního Těšína v roce 1920.
Ještě před něco více než sto lety přitom žádná státní hranice městem neprocházela.
Oba dnešní Těšíny byly jedním městem.
Město se starou historií
Historie Těšína sahá hluboko do středověku. Opevněné sídlo na Zámeckém návrší je písemně doloženo již v roce 1155. Kolem roku 1290 vzniklo samostatné Těšínské knížectví a Těšín se stal jeho centrem.
Jedním z nejzajímavějších míst dnešního Cieszyna je právě Zámecké návrší.
Najdeme zde románskou rotundu svatého Mikuláše. Vznikla v 11. století a je nejstarším kamenným kostelem na Těšínsku.
Románská rotunda svatého Mikuláše na Zámeckém návrší v Cieszyně
Nedaleko stojí Piastovská věž. Pochází z druhé poloviny 14. století a byla součástí obranného systému někdejšího hradu těšínských Piastovců. Dosahuje výšky téměř třiceti metrů.
Piastovská věž na Zámeckém návrší v Cieszyně
Ze Zámeckého návrší je dobře vidět také Český Těšín na druhém břehu řeky.
Při pohledu z výšky si člověk dobře uvědomí, jak blízko k sobě obě města ve skutečnosti mají.
Tři bratři a založení Těšína
K Těšínu patří také známá legenda o jeho založení.
Podle ní se v roce 810 u zdejšího pramene po dlouhém putování setkali tři bratři. Ze svého shledání měli takovou radost, že se rozhodli na tomto místě založit město.
Příběh dodnes připomíná Studna tří bratří v historickém centru Cieszyna.
Samotná studna je však doložena až mnohem později. Nejstarší dochovaný písemný pramen, který ji zmiňuje, pochází z roku 1434. Dnešní litinový altán nad studnou vznikl v roce 1868.
Legenda o založení Těšína v roce 810 samozřejmě není historickým dokladem. Stala se však součástí identity města a Studna tří bratří dodnes patří mezi jeho známé symboly.
Studna tří bratří spojená s legendou o založení Těšína
Tramvaj, která spojovala nádraží s centrem
Jednou z věcí, které mě na historii Těšína zaujaly nejvíce, je zdejší tramvaj.
Původní vozy už dávno zmizely, ale připomínky někdejší tramvajové dopravy jsou ve městě dodnes velmi výrazné.
První tramvaje vyjely do těšínských ulic v únoru 1911.
Trať měřila 1 793 metrů. Vedla od ulice Bielska přes Rynek a ulici Głęboka, pokračovala přes most nad Olzou až k železničnímu nádraží v dnešním Českém Těšíně. Na trase bylo jedenáct zastávek. Provoz zajišťovaly čtyři motorové vozy vyrobené pražskou firmou Ringhoffer.
Železniční nádraží bylo pro tehdejší Těšín důležité a tramvaj měla jeho západní část pohodlně spojit se starým městským centrem.
Její historie však trvala pouhých deset let.
Replika historické těšínské tramvaje v Cieszyně
Spor o Těšínsko
Po skončení první světové války se situace zásadně změnila.
Rakousko-Uhersko zaniklo a o Těšínsko začaly usilovat dva nové státy, Československo a Polsko.
Nešlo přitom pouze o národnostní otázku.
Těšínsko mělo značný hospodářský a strategický význam. Nacházel se zde karvinský kamenouhelný revír a oblastí procházela důležitá železniční trať. Ta tehdy představovala zásadní spojení českých zemí se Slovenskem.
Česká a polská reprezentace na Těšínsku uzavřely 5. listopadu 1918 dohodu o prozatímním rozdělení správy území. Spor tím ale vyřešen nebyl.
Napětí nakonec přerostlo v ozbrojený konflikt.
Dne 23. ledna 1919 zahájila československá armáda vojenskou operaci. Československým jednotkám fakticky velel Josef Šnejdárek. Boje skončily 30. ledna. Později se pro tento konflikt vžilo označení sedmidenní válka.
Spor však nakonec nebyl rozhodnut na bojišti.
Z jednoho města vznikla dvě
O rozdělení Těšínska bylo rozhodnuto 28. července 1920.
Nová státní hranice prošla také samotným Těšínem.
Historické centrum města připadlo Polsku. Na československé straně zůstalo mimo jiné důležité železniční nádraží a někdejší předměstí, ze kterého se následně začal rozvíjet Český Těšín.
Řeka Olše se stala státní hranicí.
Z jednoho města vznikla dvě.
Pohled ze Zámeckého návrší v Cieszyně směrem na Český Těšín
Rozdělení se samozřejmě nedotklo pouze mapy. Nová hranice zasáhla do každodenního života obyvatel a spor o Těšínsko zanechal výraznou stopu také ve vztazích mezi Československem a Polskem.
Další dramatická změna přišla v roce 1938.
Po Mnichovské dohodě Polsko obsadilo československou část Těšínska včetně Českého Těšína. Obě části města se tak znovu ocitly v jednom státě.
Tento stav netrval dlouho. Po německém napadení Polska v září 1939 připadla celá oblast nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války byla znovu obnovena hranice z roku 1920.
Hranice ukončila také tramvaj
Rozdělení města zasáhlo rovněž těšínskou tramvaj.
Z obyčejného městského spojení mezi nádražím a centrem se najednou stalo mezinárodní spojení.
Na mostě přes řeku byla zavedena kontrola cestujících, což plynulost provozu výrazně komplikovalo. Tramvajová doprava byla nakonec v dubnu 1921 zrušena.
Je to podle mě jeden z nejzajímavějších příkladů toho, jak mohou velké politické události zasáhnout do něčeho tak obyčejného, jako je cesta městskou dopravou.
Tramvaj, která vznikla proto, aby spojila nádraží s centrem jednoho města, nepřežila jeho rozdělení.
Olše, nebo Olza?
Samostatnou zajímavostí je řeka, která dnes obě města odděluje.
Na české straně se oficiálně jmenuje Olše. V Polsku nese název Olza.
Na Těšínsku však můžeme označení Olza stále slyšet i v českém prostředí.
Nejde přitom jednoduše o polský název řeky. Olza je velmi staré pojmenování. První historický doklad pochází z roku 1290 a různé podoby tohoto názvu se později objevovaly v latinských, polských, českých i německých textech.
Název Olza používali také někteří čeští autoři a v meziválečném období jej najdeme i na československých vojenských mapách. Současné úřední označení Olše se na české straně prosadilo později.
Je to možná jen malá jazyková zajímavost. K Těšínsku ale podle mě velmi dobře patří.
Také název řeky ukazuje, jak složitá a vzájemně propojená je historie tohoto regionu.
Tramvaj se do města vrátila alespoň symbolicky
Původní tramvaj už se do ulic nevrátila.
Její připomínku ale dnes při procházce Cieszynem téměř nelze přehlédnout.
V rámci společného projektu obou měst vznikla trasa po stopách někdejší tramvaje. V ulicích najdeme připomínky původních zastávek i další prvky odkazující na historickou trať.
Jedna z označených zastávek připomíná například Górny Rynek, tedy Horní náměstí.
Připomínka někdejší tramvajové zastávky Górny Rynek v Cieszyně
Nedaleko Mostu Přátelství stojí také replika původního červeného tramvajového vozu. Byla zhotovena podle dochovaných historických podkladů a veřejnosti byla slavnostně představena v prosinci 2023.
Zajímavá je také samotná myšlenka projektu. Tramvaj má připomínat to, co obě města spojuje.
Před více než sto lety jezdila jedním městem. Potom město rozdělila hranice a tramvaj zanikla.
Dnes právě její připomínka znovu spojuje historii obou břehů.
Dvě města, mezi kterými se dnes volně přechází
Český Těšín a Cieszyn zůstávají dvěma samostatnými městy ve dvou státech.
Přechod mezi nimi je však dnes velmi jednoduchý.
Stačí přejít most přes Olši. Česká republika i Polsko jsou součástí schengenského prostoru a při běžné cestě se zde s hraniční kontrolou nesetkáme.
To ovšem neznamená, že by obě města vypadala stejně.
Rozdíl je při procházce dobře vidět.
Polský Cieszyn na mě působí malebněji. Má historické náměstí, starou městskou zástavbu, Zámecké návrší i ulice, které připomínají dlouhou historii města.
Český Těšín má jiný charakter. Jeho současné centrum vznikalo především až po roce 1920, kdy bylo nutné z někdejší části původního Těšína vybudovat samostatné město.
Obě části jsou tedy na první pohled rozdílné. Přesto mezi nimi dnes člověk může přecházet stejně jednoduše, jako kdyby se pohyboval mezi dvěma částmi jednoho města.
Zajímavé je také současné železniční spojení.
Z Frýdku-Místku dnes jezdí pravidelné vlaky přes Český Těšín až do polského Cieszyna.
Tramvaj už přes řeku nejezdí.
Její někdejší trasu však připomínají zastávky a červený vůz stojící nedaleko řeky.
Olše zůstává na stejném místě. Před více než sto lety se stala hranicí, která jedno město rozdělila.
Dnes přes ni vedou mosty, po kterých lze volně přecházet z Českého Těšína do Cieszyna a zase zpět.
Možná právě v tom je dnešní Těšín nejzajímavější.
Na první pohled vidíme dvě rozdílná města ve dvou různých státech.
Jejich společnou historii ale nelze řekou jednoduše rozdělit.
Poznámka
Při přípravě článku byl využit nástroj AI pro jazykovou kontrolu textu a rešeršní podporu při ověřování vybraných údajů. Osobní zkušenosti a fotografie jsou autorské.
Odkazy na použité zdroje
Visit Cieszyn, Dějiny města. Základní údaje o vzniku Těšína, Těšínském knížectví a rozdělení města v roce 1920.
Visit Cieszyn, Historie Zámeckého návrší. Počátky osídlení, první písemná zmínka a románská rotunda.
Visit Cieszyn, Románská rotunda svatého Mikuláše. Historie a datování stavby.
Visit Cieszyn, Piastovská věž. Historie věže a její podoba.
Visit Cieszyn, Studna tří bratří. Historie studny a legenda o založení města.
Visit Cieszyn, Historie těšínské tramvaje. Trasa, délka, vozy Ringhoffer a ukončení provozu.
Vojenský historický ústav Praha, Před sto lety: československo-polské boje o Těšínsko. Spor o Těšínsko, hospodářský a strategický význam oblasti a vojenský konflikt v lednu 1919.
ČT24, Těšín a Cieszyn jsou stále jako jedno město. Rozdělení Těšína v roce 1920, vývoj Českého Těšína a události roku 1938.
Visit Cieszyn, Původ názvu řeky Olza. Historické doklady názvu a jeho používání na obou stranách dnešní hranice.
Město Cieszyn, Po stopách těšínské tramvaje. Současná připomínka původní trasy a myšlenka společného projektu obou měst.
Město Cieszyn, Replika tramvaje. Zpřístupnění současné repliky v prosinci 2023.
