Článek
Důchod z prvního pilíře bude zajišťovat pokrytí základních životních potřeb a bude ve stejné výši pro všechny, kteří splní podmínky pro jeho získání, tj. minimální dobu pojištění 35 let a dosáhnou důchodového věku. V současné době by tento minimální důchod odpovídal částce cca 13-15000Kč.
Důchodový věk se bude počítat pro každý ročník zvlášť v době, kdy dosáhne 55 let podle průměrné doby dožití. Každý kdo dosáhne věku 55 let tak bude vědět, v kolika letech půjde do důchodu.
Aby bylo možné zohlednit aktuální zdravotní stav a s věkem přirozeně ubývající síly, bude možné počínaje např. 60. rokem věku snížit pracovní úvazek z plného na částečný. Bylo by tak umožněno přizpůsobit pracovní dobu ubývajícím silám a současně by tak vznikaly volné částečné úvazky, které by mohli být vhodné např. pro ženy samoživitelky či ženy na mateřské. Těm, kteří by se rozhodli zkrátit pracovní úvazek by pak důchod z prvního pilíře mohl být mírně krácen.
Příspěvky do prvního pilíře by byly povinné pro každého od 18 let věku až do dosažení důchodového věku. Za studenty mezi 18 a maximálně 26 lety by příspěvky v minimální výši (stanovené např. jako 3 % z minimální mzdy) platili rodiče s tím, že by byly daňově uznatelným nákladem. Nezaměstnaným by pak minimální příspěvek byl strháván z podpory v nezaměstnanosti. Osoby bez příjmu by byly od placení příspěvků do prvního pilíře osvobozeny, ale poté by se jim úměrně krátil důchod. Bylo by však možné, po zlepšení jejich ekonomické situace chybějící pojistné jednorázově či ve splátkách doplatit alespoň v minimální výši, a tím si zajistit plný důchod z prvního pilíře. Tento přístup by mohl motivovat k návratu do pracovního procesu.
Aby byl systém solidární a dlouhodobě udržitelný bylo by vhodné aplikovat progresivní sazbu tak, aby lidé s vyššími příjmy odváděli vyšší pojistné. Tím bude zajištěn minimální důchod pro všechny, bez ohledu na jejich příjmy během aktivního života. Stát může doplňovat tento systém prostřednictvím daní nebo jiných veřejných příjmů, pokud příspěvky jednotlivců nebyly dostatečné.
Valorizace důchodu z prvního pilíře by se prováděla dle inflace a průměrné mzdy, tím by byl zohledněn jednak případný růst ekonomiky a zvyšování cen. Například tak, že by byla inflace zohledněna z 1/3 a růst mezd ze 2/3.
Důležitým faktorem pro funkčnost systému by bylo, aby každý mohl kdykoliv nahlédnout na svůj důchodový účet a získat informace o době pojištění, odvedených příspěvcích a budoucí výši důchodu. Tím by bylo umožněno každému z nás plánovat svůj důchod a datum odchodu na odpočinek.
Když naši politici nejsou schopni vymyslet reformu skomírajícího důchodového systému, nezbývá nám, než si ji vymyslet sami. Na ekonomech a statisticích a IT specialistech potom bude, aby spočítali konkrétní data a navrhli celý systém tak, aby byl plně funkční a dlouhodobě udržitelný. Dává Vám tento návrh smysl? Máte nějaký nápad na jeho vylepšení? Piště prosím do komentářů. S přáním hezkého dne a pevného zdraví, autor.
Pozn: zdrojem článku je hlava autorova a studium různých důchodových systémů ve světě.
