Třípilířový důchodový systém: Jak by mohl fungovat, a jaký může mít přínos pro nás všechny?

Když naše politické „elity“ nejsou schopny za posledních 10 -15 let vymyslet funkční důchodový systém, pojďme jeho základní kostru vymyslet sami. Cílem důchodové reformy musí být diverzifikace tj. vícezdrojové financování, fiskální udržitelnost a vzhledem ke stárnutí populace také zmírnění mezigeneračního břemene. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout je třeba změnit stávající průběžný dávkový systém na třípilířový. Níže uvedený návrh není vyčerpávajícím návrhem reformy ,ale snaží se o popis základních principů, na kterých by mohl nový důchodový systém fungovat.

Navrhuji proto k veřejné diskusi následující tři pilíře nového důchodového systému:

1. První pilíř - povinný -základní životní potřeby

Tento povinný PAYG (průběžně financovaný dávkový) pilíř a z něho vyplácený důchod zajistí všem důchodcům minimální příjem k zajištění základních životních potřeb. Bude financován z daní a pro všechny bude ve stejné výši. Povinnost přispívat do tohoto pilíře budou mít všichni občané ČR od 18 let do dosažení důchodového věku 65 let. Za studenty od 18 do maximálně 26 let by do systému přispívali jejich rodiče minimální pojistné, jehož výše by byla odvozena např. od minimální mzdy. Pro rodiče by tento příspěvek byl daňově uznatelným nákladem. Stejně tak nezaměstnaní, pobírající podporu v nezaměstnanosti by povinně připívali do tohoto pilíře stejnou částku, jako rodiče za studenty. Osoby bez příjmů by do tohoto pilíře nepřispívali, ale úměrně tomu by se jim krátil důchod. Jestliže by nepřispívali po dobu jednoho roku, pak by se výsledný důchod snížil o  1/45. Bylo by však možné kdykoliv v průběhu 45 let, chybějící částku pojištění jednorázově či ve splátkách doplatit a získat tak základní důchod ve výši 100%.Celková povinná doba pojištění pro vznik nároku na důchod by byla např: 45 let a studium by se do této doby započítávalo, protože studenti nad 18 let by byli účastni pojištění. Je nutné stanovit výši základního důchodu, která by měla vycházet z aktuální ekonomické situace a životních nákladů a také výši tohoto základního sociálního pojištění % z hrubého příjmu. Je otázkou zda by všichni měli odvádět stejnou procentuální část z hrubé mzdy či zda by byla vhodná určitá míra progresivity dle výše příjmů. Osobně se přimlouvám za mírnou progresivitu.

2. Druhý pilíř - povinné spoření - zachování životního standardu.

Každý kdo má příjem z pracovního poměru bude povinně spořit např. 4% hrubého příjmu na individuálním účtu a minimálně stejnou částkou bude přispívat i zaměstnavatel (může však přispívat i částkou vyšší). OSVČ by příspívaly 8% ze zisku. Prostředky budou spravovány fondem či fondy (soukromé? státní? zaměstnanecké?) se státním dohledem a umožní tak složené úročení. Je zcela reálné mít na tomto účtu za 35-40 let naspořeno několik milionů korun. Při odchodu do důchodu budou tyto prostředky vypláceny měsíčně v částce, která bude vypočítána dle předpokládané doby dožití a naspořené částky. Bylo by ještě vhodné aby jednorázově před odchodem do důchodu bylo z výnosu druhého pilíře strženo zdravotní pojištění dejme tomu 6,5%, tím by se i důchodci částečně podíleli na platbě za zdravotní péči. Tím se o něco sníží náklady státního rozpočtu na zdravotní péči.

Protože se v životě mohou vyskytnout složité situace, bylo by možné za předem definovaných podmínek vyplatit jednorázově určitou část prostředků z druhého pilíře např: polovinu naspořených prostředků by bylo možné využít k zakoupení nemovitosti pro vlastní bydlení a to nejvýše do 45 let věku. Aby však nedocházelo ke zneužívání této možnosti, navrhoval bych podstatně vyšší zdanění investičních nemovitostí.

V případě vážného onemocnění popř. dalších životních situací by bylo taktéž možné čerpat prostředky jednorázově.

Výše uvedené dva základní povinné pilíře by všem důchodcům zajistili životní standard a současně by motivovali k práci a k vyšším příjmům.

Ještě jednu věc bych považoval za velmi přínosnou a to možnost, postupně s přibývajícím věkem a ubývajícími psychickými i fyzickými silami, zkracovat pracovní úvazek. Tato možnost by byla dejme tomu od 60 let. Se snížením úvazku by byl výsledný důchod z prvního pilíře úměrně mírně krácen. Tímto způsobem bychom mohli zcela zrušit dnešní předčasné důchody. Současně by vznikala volná místa s částečnými úvazky, která by mohly využít např. maminky na mateřské či rodiče na rodičovské dovolené nebo lidé s omezenou pracovní schopností.

3. Třetí pilíř dobrovolné spoření - nadstandard i v důchodu

Soukromé dobrovolné spoření pro ty, kteří chtějí mít nadstandardní příjem i v důchodu. Volba je zde na každém z nás. příspěvky do tohoto pilíře by mohli být daňově uznatelným nákladem, aby nechyběla motivace ke spoření v tomto pilíři.

Tento systém bude bezpečnější a stabilnější. Bude spravedlivější pro ty z nás, kteří měli v životě méně štěstí a nižší platy. Současně umožní těm s vyššími příjmy, aby si zachovali svou životní úroveň i v důchodu. Pokud patříte mezi mladší generaci, budete mít ideální příležitost začít spořit na důchod co nejdříve a tím si zajistíte slušný životní standard. Pro střední a starší generaci takový systém zajistí, že důchodové příjmy nebudou závislé jen na státních dávkách.

Navrhovaný systém bude výhodný pro všechny, flexibilní a trvale udržitelný a snadno přizpůsobitelný ekonomickým a demografickým změnám. Jeho zavádění by bylo pozvolné, pro mladší povinné, pro starší dobrovolné. Nechávám úmyslně řadu nezodpovězených otázek, ale i tak už je text příliš dlouhý.

Přeji všem, kteří dočetli až sem hezký den a děkuji za názory, připomínky nápady i  konstruktivní kritiku.

Zdroje:

https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/doporuceni-nerv-k-duchodove-reforme-79150/

švýcarský federální zákon o starobním a pozůstalostním pojištění (AHVG)

švýcarský Federální zákon o profesním starobním, pozůstalostním a invalidním pojištění (BVG)

Islandský zákon č. 70/1997 o sociálním zabezpečení, který stanovuje pravidla pro státní důchod a povinné příspěvky do penzijních fondů.

Islandská verze: https://www.althingi.is/lagas/nuna/1997070.html