Článek
Současný Senát České republiky je často kritizován za neefektivitu a nadbytečnost. Co kdybychom snížili počet senátorů na 46 a rozdělili je mezi kraje podle počtu obyvatel a rozlohy, aby každý region měl přiměřené zastoupení. Tento model by nejen ušetřil veřejné finance, ale také zajistil spravedlivější zastoupení jednotlivých krajů. Senátoři by tak nezastupovali politické strany, tak jako v poslanecké sněmovně, ale zastupovali by jednotlivé kraje. Pak by rozhodování senátu dávalo větší smysl než nyní, zvláště když zastoupení politických stran v senátu je prakticky stejné jako v poslanecké sněmovně.
Metodika výpočtu
Každému kraji by byla přidělena váha, která se vypočítala následovně:
Váha kraje = Počet obyvatel+ Rozloha/10000
Tímto způsobem jsme zkombinovali jak populační velikost, tak geografickou rozlohu, čímž jsme zajistili, že menší, ale rozlehlé kraje nebudou opomíjeny. Celková váha všech krajů byla použita k proporcionálnímu rozdělení 46 senátorů.
Rozdělení senátorů podle krajů
Kraj Počet obyvatel (tis.) Rozloha (km²) Počet senátorů
Praha 1300 496 5
Středočeský 1300 10 000 5
Jihočeský 650 10 500 3
Plzeňský 600 7500 3
Karlovarský 300 3300 2
Ústecký 800 5300 3
Liberecký 450 3100 2
Královéhradecký 600 4750 3
Pardubický 500 4500 2
Vysočina 500 6000 2
Jihomoravský 1200 6900 5
Olomoucký 650 5300 3
Zlínský 600 3900 3
Moravskoslezský 1200 5500 5
Celkem 46
Přínosy reformy
- Vyšší efektivita – menší počet senátorů urychlí legislativní procesy.
- Spravedlivější zastoupení – regiony mají vyvážený počet senátorů na základě kombinace obyvatelstva a rozlohy.
- Úspora veřejných financí – menší Senát znamená nižší provozní náklady.
Tento model by mohl být prvním krokem k modernizaci české politiky a zajistit, že Senát bude plnit svou funkci efektivněji a spravedlivěji. Zajistil by větší vyváženost mezi regiony, protože by se minimalizovalo riziko, že silnější a hustěji osídlené oblasti přehlasují menší kraje. Pravidelná obnova jedné poloviny senátorů jednou za 3 roky by mohla přinést stabilitu, úsporu pro stát a zároveň nové impulzy do legislativního procesu. Případné změny hranic krajů nebo změny počtu obyvatel by se vždy zohlednily ve volebním roce a počet senátorů za jednotlivé kraje by se tak upravil. Tento systém může flexibilně reagovat na demografické změny. Pokud by se počet senátorů upravoval na základě aktuálních dat o obyvatelstvu a rozloze krajů, zajistilo by to, že počet senátorů by stále odrážel aktuální poměry a vyváženost mezi regiony.
Pokud by senátoři zastupovali přímo kraje a nebyli vázáni na politické strany, přineslo by to několik zásadních výhod:
1. Skutečné zastoupení regionů, ne stranických zájmů
- Senátoři by se soustředili na potřeby svého kraje, nikoliv na stranickou ideologii nebo pokyny vedení strany.
- Zákony by hodnotili podle toho, jak ovlivní jejich kraj, nikoliv podle politických kalkulací.
- Méně vlivu centrálních struktur stran na politické rozhodování.
2. Nezávislost a menší politické hry
- Stranická politika často vede k hlasování podle stranické linie, i když to není v nejlepším zájmu regionů.
- Senátoři zastupující kraje by měli větší svobodu rozhodování a mohli by lépe reagovat na specifické potřeby svého regionu.
- Eliminovalo by to nátlak stranických lídrů a různé politické dohody „něco za něco“.
3. Větší odpovědnost vůči občanům
- Voliči by volili osobnost, ne politickou stranu, což by nutilo kandidáty více se zaměřit na konkrétní program a práci pro svůj kraj.
- Každý senátor by byl přímo odpovědný svým voličům, ne straně, která ho dosadila.
- Místo obecné stranické agendy by museli politici řešit praktické regionální problémy.
4. Vyváženější systém moci
- Politické strany dominují Poslanecké sněmovně, takže Senát by mohl fungovat jako skutečná protiváha, pokud by byl tvořen nezávislými regionálními zástupci.
- Zabránilo by se přílišné koncentraci moci v rukou jedné politické strany.
5. Omezení populismu a krátkodobých slibů
- Strany často staví kampaň na populistických slibech, které nejsou dlouhodobě udržitelné.
- Senátoři odpovědní svým krajům by museli myslet strategicky a dlouhodobě, protože jejich voliči by očekávali konkrétní výsledky.
Samozřejmě, tento model by přinesl i výzvy, jako je nutnost jasně definovat pravomoci senátorů a zajistit, aby skutečně hájili zájmy regionů, a ne například velkých podniků či místních politických skupin. Celkově by však přechod na systém senátorů zastupujících kraje mohl výrazně zlepšit fungování Senátu a posílit roli regionů v rozhodovacím procesu.
zdroje:
https://csu.gov.cz/produkty/pocet-obyvatel-v-obcich-k-112023?
https://csu.gov.cz/porovnani-kraju?
