Článek
Důchod na poště je pořád peníze v ruce
Ještě pořád je dost seniorů, kteří si chodí pro penzi na poštu nebo jim ji přinese doručovatelka. Ne každý chce bankovní účet, kartu a mobilní aplikaci. Chápu to. Člověk měl celý život hotovost v peněžence, věděl, kolik má, a nemusel se bát, že mu telefon oznámí něco, čemu nerozumí.
Jenže hotové peníze mají jednu nevýhodu: jsou vidět. A kdo je vidí, může čekat. Podle České pošty stojí od roku 2026 hotovostní výplata důchodu 94 korun, pokud byl důchod přiznán po konci roku 2009. U starších důchodů náklad hradí ČSSZ. To není hlavní bezpečnostní problém, ale ukazuje to, že hotovostní penze už není ani zadarmo pro každého.
Výplatní den je citlivá informace. Stejně jako PIN ke kartě nebo místo, kde doma leží obálka s penězi. Říct ve frontě „zítra jdu pro důchod“ může znít nevinně. Jenže v té frontě nemusí stát jen paní Nováková odvedle. Může tam stát i někdo, kdo poslouchá až příliš pozorně.
Podvodník často nevypadá jako podvodník
Policie dlouhodobě varuje, že senioři patří mezi ohrožené skupiny u majetkové kriminality. V přehledu k podvodům na seniorech připomíná, že pachatelé využívají důvěřivost, smyšlené příběhy, falešné kontroly nebo nabídky služeb. Nechodí s cedulí „jdu vás okrást“. Často vypadají slušně, mluví mile a přesně vědí, na jakou strunu sáhnout.
To je na tom nejhorší. Starý člověk se nemusí nechat okrást proto, že je hloupý. Nechá se napálit, protože je slušný, osamělý nebo nechce být nezdvořilý. Někdo zazvoní, tvrdí, že je od energií, z úřadu, od sousedky, že potřebuje rozměnit, že má přeplatek. A jakmile senior otevře dveře a začne hledat peníze, je zle.
Policie v bezpečnostních radách také zdůrazňuje, aby lidé při výběru peněz hlídali soukromí, dávali pozor, zda je někdo nesleduje, a nechlubili se úsporami ani cennostmi. Je to napsané v doporučeních k bezpečnému chování seniorů. Já bych k tomu dodala po našem: o penězích se nemluví nahlas. Ani s cizí paní na lavičce, ani s hodným pánem, který se moc vyptává.
Mlčet, rozdělit peníze a nebát se změny
Kdo si pro důchod v hotovosti chodí dál, měl by udělat pár obyčejných věcí. Neříkat dopředu, kdy penze přijde. Nevybírat se zbytečným doprovodem cizích lidí. Nedávat celou částku do jedné kapsy. Po cestě se nezastavovat na dlouhé povídání a doma nenechávat větší hotovost v místě, kam by se podvodník snadno dostal. Šuplík v obýváku není trezor, i když si to říkáme celý život.
A hlavně: nevpouštět cizí lidi domů jen proto, že působí úředně. Skutečný úředník, policista nebo pracovník dodavatele energií snese ověření. Podvodník začne spěchat, tlačit, vyvolávat strach nebo lítost. Jakmile někdo chce peníze hned, je čas zavřít dveře a volat rodině nebo policii na 158.
Kdo už má z chození s hotovostí strach, může si nechat důchod posílat na účet. Na Portálu veřejné správy je popsána žádost o změnu způsobu výplaty důchodu, tedy přechod z hotovosti na účet nebo změna účtu. Není ostuda požádat děti, obecní úřad nebo sociální pracovnici o pomoc s vyřízením. Ostuda je nechat starého člověka chodit s celým důchodem v kabelce jen proto, že se bojí formuláře.
Hotovost sama o sobě není špatná. Mnoha seniorům dává pocit jistoty. Ale výplatní den nemá být veřejná informace. Důchod je často jediný příjem na celý měsíc. Stačí jedna neopatrná věta, jeden všímavý zloděj a klid je pryč. A v penzi už člověk nemá čas ani sílu vydělávat podruhé peníze, které mu někdo sebral během pěti minut.
