Článek
Tři stovky zatím nejsou definitivní
Nejdříve je potřeba upřesnit, že na konci srpna jde stále o návrh valorizace od ledna 2027. Vláda má příslušné nařízení schválit do konce září a může ještě rozhodnout o vyšším navýšení.
Podle současného návrhu se má základní, pro všechny stejná část důchodu zvýšit z 4 900 na 5 200 korun. Procentní neboli zásluhová část, která zohledňuje výdělky a dobu pojištění, se měnit nemá. Většině příjemců by tak důchod vzrostl právě o 300 korun.
Neplatí to však úplně bez výjimky. Minimální starobní důchod se má zvýšit z 9 800 na 10 400 korun, takže lidé pobírající zákonné minimum by si polepšili o 600 korun. Průměrný starobní důchod činil na konci června 2026 podle údajů uvedených Českým rozhlasem 21 803 korun.
Důchod nereaguje na dnešní nákup, ale na minulý vývoj cen
Nejdůležitějším důvodem nízké valorizace je překvapivě nízká inflace v období, které zákon sleduje. Pro lednové zvýšení roku 2027 se nebere zdražování za celý rok 2026 ani odhad cen na rok 2027. Rozhodující je změna životních nákladů domácností důchodců od července 2025 do června 2026.
V tomto období dosáhla takzvaná důchodcovská inflace pouze 0,7 procenta. To neznamená, že se seniorům žilo levně nebo že se ceny vrátily na úroveň před inflační vlnou. Znamená to jen, že po předchozím výrazném zdražení rostly během sledovaných dvanácti měsíců pomaleji.
Právě zde často vzniká nedorozumění. Valorizace neporovnává ceny s dobou před pěti lety. Sleduje pouze další pohyb od posledního rozhodného období. Drahé potraviny, bydlení nebo léky tedy mohou zůstat drahé, ale pokud jejich ceny dál výrazně nerostou, nevytvoří vysokou valorizaci.
Podle současného zákona o důchodovém pojištění se používá index životních nákladů domácností důchodců. K růstu cen se připočítává ještě třetina růstu reálných mezd. Ani tato druhá část však tentokrát penze nezvedla.
Mzdy rostou, do lednových důchodů se to ale ještě nedostalo
Na první pohled to může působit nelogicky. Český statistický úřad oznámil, že v prvním čtvrtletí 2026 vzrostla průměrná mzda nominálně o 8,1 procenta a po odečtení inflace reálně o 6,4 procenta. Průměrná hrubá mzda dosáhla 50 282 korun, uvádějí aktuální data ČSÚ.
Jenže valorizace pracuje se zpožděním. Pro zvýšení důchodů od ledna 2027 končí období pro posouzení mezd rokem 2025. Výdělky z roku 2026 se proto do tohoto výpočtu ještě nevejdou.
Navíc se nejprve musí vyrovnat propad reálných mezd z let vysoké inflace. Zaměstnancům sice výplaty nominálně rostly, ceny však určitou dobu stoupaly rychleji. Dokud souhrnný růst reálných mezd nepřekoná předchozí pokles, je mzdová část valorizace nulová. Podklady k návrhu proto počítají s důchodcovskou inflací 0,7 procenta, ale s nulovým příspěvkem reálných mezd, jak shrnuje podrobný rozbor návrhu valorizace.
Současné rychlejší zvyšování výdělků tedy nezmizí. Pokud vydrží a překoná předchozí ztrátu, může se projevit v některé z dalších valorizací.
Zákonný výpočet by přinesl méně než 300 korun
Pokud bychom na průměrný důchod použili jen důchodcovskou inflaci 0,7 procenta, vyšlo by zvýšení přibližně na 150 korun. Důchody ale obsahují základní výměru, která musí odpovídat deseti procentům zákonem stanovené průměrné mzdy. Právě tento přepočet ji pro rok 2027 zvedá o 300 korun.
Protože samotné zvýšení základní výměry už překračuje částku vycházející z inflace a reálných mezd, procentní výměra se podle návrhu nezvýší vůbec. Tři stovky tak paradoxně nejsou méně, než přikazuje základní valorizační vzorec. Jsou naopak více, než by tentokrát přinesla pouze cenová a mzdová část výpočtu.
Stejná částka ale znamená pro každého něco jiného. U důchodu 12 000 korun představuje 300 korun zvýšení o 2,5 procenta. U penze 22 000 korun je to přibližně 1,4 procenta a u důchodu 35 000 korun už jen necelých 0,9 procenta.
Tento způsob zvyšování posiluje solidaritu s lidmi s nízkými důchody, současně ale oslabuje zásluhovost. Člověk s nadprůměrnou penzí dostane stejných 300 korun jako někdo s podstatně nižší částkou.
Vláda výpočet nezpůsobila, může však rozhodnout o přidání
Tvrzení, že za nízkou valorizaci může pouze špatné hospodaření vlády, by bylo příliš jednoduché. Schodek státního rozpočtu se do valorizačního vzorce přímo nedosazuje. Zákonné zvýšení je nízké především kvůli důchodcovské inflaci 0,7 procenta a nulovému započtení reálných mezd.
Politická odpovědnost však nekončí. Předchozí vlády a parlament nastavily pravidla, podle kterých se z růstu reálných mezd započítává jen jedna třetina. Současná vláda zase rozhoduje, zda se spokojí se zákonným výsledkem, nebo použije možnost přidat více.
Zákon dovoluje zvýšit průměrný důchod až o 2,7 procenta. V praxi by to podle ministerských propočtů mohlo u průměrné penze znamenat přibližně 590 korun místo 300 korun. Vyšší varianta by však vyžadovala dalších 7,75 miliardy korun ročně. Nešlo by přitom o jednorázový účet. Vyšší částka by se stala součástí důchodů a nesla by se do dalších let.
Ministerstvo financí ve své srpnové makroekonomické predikci očekává pro rok 2026 schodek veřejných financí ve výši 2,7 procenta hrubého domácího produktu a růst zadlužení na 45,8 procenta HDP. Rozpočtový prostor zmenšují také obranné výdaje, zdravotnictví, energetika a náklady na obsluhu dluhu.
Hospodaření vlády tedy neurčilo zákonných 300 korun. Ovlivňuje však, zda si stát může dovolit přidat nad tuto částku a kde by na vyšší důchody vzal peníze.
Světové konflikty mohou zdražit život, nikoliv zpětně změnit výpočet
Do českých cen se promítají války, ceny ropy a plynu, obchodní spory, situace v Německu i kurz koruny. Ministerstvo financí očekává pro rok 2027 průměrnou inflaci 2,7 procenta, mimo jiné kvůli elektřině, plynu, mzdám a nákladům na bydlení. Za riziko označuje také konflikt na Blízkém východě a nízkou naplněnost evropských zásobníků plynu.
Vzniká tak nepříjemný časový nesoulad. Lednové důchody se mají zvýšit přibližně o 1,4 procenta průměrné penze, zatímco ceny mohou během roku 2027 růst rychleji. Budoucí zdražování však nelze zpětně vložit do lednové valorizace, protože sledované období skončilo už v červnu 2026. Projevit se může až v dalším zákonném přepočtu, případně v mechanismu pro mimořádně vysokou inflaci.
Nízká nezaměstnanost systému pomáhá, částku ale neurčuje
Nezaměstnanost nemá v valorizačním vzorci vlastní kolonku. Přesto je pro důchody důležitá. Český systém je převážně průběžný, takže pojistné vybírané od dnešních zaměstnanců a podnikatelů financuje dnešní penze.
Čím více lidí pracuje a čím vyšší mají mzdy, tím více peněz přitéká na sociálním pojištění. Vysoká nezaměstnanost by naopak příjmy snížila a zvýšila tlak na státní rozpočet. Ministerstvo financí nyní očekává nezaměstnanost kolem tří procent v roce 2026 a 2,8 procenta v roce následujícím. Z tohoto pohledu není trh práce hlavní příčinou nízkého zvýšení důchodů. Spíše pomáhá držet příjmovou stránku systému.
Rekordně nízká porodnost je problém dalších desetiletí
V roce 2025 se v Česku narodilo pouze 77 636 dětí, nejméně v historii statistického zjišťování. Na jednu ženu připadalo v průměru 1,28 dítěte, potvrzují údaje Českého statistického úřadu.
Ani nízká porodnost ovšem nevysvětluje lednových 300 korun. Děti narozené v minulém roce by začaly odvádět pojistné až přibližně za dvacet let. Jejich malý počet proto nepůsobí na nejbližší valorizaci, ale zhoršuje dlouhodobý poměr mezi plátci pojistného a příjemci důchodů.
Mnohem dříve se projeví stárnutí silných populačních ročníků. Národní rozpočtová rada ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí očekává, že se bilance důchodového systému může v nejbližších letech zlepšovat a kolem roku 2032 dokonce vykázat přebytek. Po roce 2040 se však má kvůli rostoucímu počtu důchodců znovu propadat. Kolem roku 2061 by schodek mohl dosahovat přibližně 1,5 procenta HDP ročně.
Porodnost a stárnutí tedy nevypočítaly současné tři stovky. Vysvětlují však, proč jsou vlády opatrné při každém trvalém zvyšování výdajů.
Za malým zvýšením nestojí jediný viník
Přímou příčinou nízké valorizace je především růst životních nákladů důchodců o pouhých 0,7 procenta ve sledovaném období a skutečnost, že se zatím nezapočítá růst reálných mezd. Základní výměra nakonec přinese 300 korun a tím celý zákonný požadavek pokryje.
Hospodaření vlády, nezaměstnanost, války nebo porodnost mají jinou úlohu. Ovlivňují stav ekonomiky, výběr pojistného a dlouhodobou schopnost státu důchody financovat. Samotnou lednovou částku ale neurčují přímo.
Skutečně politická otázka proto nezní, proč ze vzorce vyšlo právě 300 korun. Odpověď je ukrytá v inflaci, mzdách a zákoně. Politické rozhodnutí teprve určí, zda vláda u této částky zůstane, nebo najde peníze na vyšší a trvalé přidání.
