Článek
Když člověk přijde o zaměstnání několik let před důchodem, řeší vedle nové práce také jednu nepříjemnou otázku: z čeho bude žít, pokud hledání potrvá déle. Úspory, které měly doplňovat budoucí penzi, mohou začít mizet ještě před jejím přiznáním.
Právě v takové situaci by se projevila změna podpory, kterou prosazuje ministr práce Aleš Juchelka. K 25. říjnu 2026 jde stále o návrh. Sněmovna jej 20. října poslala z prvního čtení do výboru, zákonodárný proces tedy není dokončený. Průběh projednávání zachycuje sněmovní tisk 300. Zamýšleným termínem změn je leden 2027, jejich konečná podoba však ještě může být jiná.
Jedenáct měsíců by zůstalo, vyšší sazba by skončila dříve
Pro starší uchazeče je podstatné rozlišovat délku podpory a dobu, po kterou dostávají její vyšší sazbu.
Podle pravidel roku 2026 pobírají lidé starší 52 let první tři měsíce 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. Další tři měsíce dostávají 50 procent a následně 40 procent. U lidí starších 57 let může podpora při splnění podmínek trvat až jedenáct měsíců.
Návrh zachovává celkovou podpůrčí dobu, ale sjednocuje průběh sazeb bez ohledu na věk. První dva měsíce by podpora činila 65 procent výdělku, další dva měsíce 50 procent a po zbývající dobu 45 procent. Starším uchazečům by tak vedle snížení úvodní sazby skončila také výhoda jejího delšího pobírání.
Pro domácnost proto nestačí informace, že jedenáct měsíců zůstává. Důležité je, kolik peněz přijde v jednotlivých měsících a jak rychle bude nutné sáhnout do rezervy.
Největší rozdíl může přijít ve třetím měsíci
Ukažme si dopad na vlastním modelu. Uchazeči je 61 let, jeho předchozí průměrný čistý výdělek činí 34 000 korun a splňuje podmínky pro celých jedenáct měsíců podpory. Pro srovnání počítáme plné měsíce, bez rekvalifikace a s částkami pod zákonným stropem.
Podle pravidel roku 2026 by první tři měsíce dostával po 27 200 korunách, další tři měsíce po 17 000 korunách a posledních pět měsíců po 13 600 korunách. Celkem jde o 200 600 korun.
Podle navržených pravidel by první dva měsíce pobíral po 22 100 korunách, následující dva po 17 000 korunách a zbývajících sedm měsíců po 15 300 korunách. Součet by dosáhl 185 300 korun.
Za celé období by tedy dostal o 15 300 korun méně. Jde o vlastní výpočet podle současných pravidel a sazeb obsažených ve vládní předloze.
Rozdíl se ale nerozloží rovnoměrně. Ve třetím měsíci by místo nynějších 27 200 korun přišlo jen 17 000 korun, tedy o 10 200 korun méně. Právě tehdy se projeví zrušení delšího pobírání nejvyšší sazby. Vyšší podpora v závěru období by celkovou ztrátu pouze zmírnila.
Nájem, splátka ani zálohy na energie přitom neklesnou podle toho, do které fáze podpory člověk právě vstoupil.
Částka 28 903 korun není potvrzeným stropem pro rok 2027
Vedle sazeb odvozených od vlastního výdělku se má snížit také maximální možná podpora. Návrh mění její hranici z 80 na 60 procent průměrné mzdy v národním hospodářství.
Často uváděných 28 903 korun však představuje přepočet s použitím mzdového údaje platného pro podpory v roce 2026. Takto částku výslovně označuje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejde tedy o definitivní korunové maximum pro rok 2027.
Tento rozdíl je důležitý i pro pochopení dopadů. Nižší strop by zasáhl především lidi s vyššími předchozími výdělky. Změna samotných sazeb se ale může projevit i u člověka, který na maximum vůbec nedosáhne, jak ukazuje uvedený model.
Předčasný důchod může mít následky na mnoho let
Nižší podpora sama o sobě neznamená, že se stejným způsobem sníží budoucí důchod. Vyplacená podpora se při jeho výpočtu nezapočítává jako nízká mzda. Evidence na úřadu práce se za zákonných podmínek hodnotí jako náhradní doba pojištění a příslušná vyloučená doba chrání průměr předchozích příjmů. Podrobnosti vysvětluje ČSSZ v přehledu o nezaměstnanosti a důchodu.
Riziko může být nepřímé. Pokud peníze na běžné výdaje nestačí, člověk může začít uvažovat o předčasném důchodu dříve, než původně zamýšlel.
Podle současných pravidel lze předčasnou penzi přiznat nejvýše tři roky před řádným důchodovým věkem a je nutné získat alespoň 40 let pojištění. Krácení za předčasnost je trvalé. Nedostatek peněz během hledání práce tak může ovlivnit příjem po celou další penzi.
Předčasný odchod může být v konkrétní situaci rozumným řešením. Rozhodnutí však potřebuje porovnání dostupných příjmů a skutečné výše důchodu. Samotná úleva, že už každý měsíc přijde pravidelná částka, nevypovídá o dlouhodobé finanční ztrátě.
Úspora státu nevyřeší překážky při hledání práce
Ministerstvo očekává roční rozpočtovou úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun. Juchelka návrh zdůvodňuje stabilizovaným pracovním trhem a snahou neposilovat motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné. Předloha zároveň snižuje podporu při rekvalifikaci u lidí s předchozím příjmem z 80 na 60 procent výdělku.
Z pohledu člověka před penzí je ovšem rozhodující dostupnost práce, kterou může skutečně vykonávat. Finanční tlak sám nedoplní chybějící kvalifikaci, nezlepší zdravotní stav ani nezajistí dopravu na směnu. A při změně profese potřebuje uchazeč během vzdělávání dál platit běžné výdaje.
Podle mého názoru proto nelze dopad návrhu hodnotit jen podle ušetřené částky. Je třeba sledovat také to, zda lidé skutečně rychleji získají udržitelné zaměstnání, nebo jen dříve spotřebují rezervy a odejdou do krácené penze.
Pro člověka krátce před důchodem totiž úspory vyčerpané během nezaměstnanosti znamenají ještě jeden problém: zbývá mu méně času, aby je z pracovního příjmu znovu doplnil.
