Téměř 26 tisíc žádostí o invalidní penzi skončilo zamítnutím. Největší překážku mnozí podceňují

Česká správa sociálního zabezpečení eviduje za rok 2025 celkem 25 980 zamítnutých žádostí o invalidní důchod. U 19 624 žádostí byla důvodem neuznaná invalidita. Po přepočtu jde přibližně o 75,5 procenta všech zamítnutí.

Zbývajících 6 356 případů spadá do kategorie nesplnění jiné podmínky. Ročenka u ní uvádí zejména nedostatečnou dobu pojištění. Není tedy přesné tvrdit, že za všemi neúspěšnými žádostmi stojí chybějící odpracované roky. Nejčastější překážkou bylo samotné uznání invalidity.

Z těchto údajů ovšem nelze vyčíst, kolik žadatelů dodalo neúplné podklady nebo kolik rozhodnutí se později změnilo. Statistika ukazuje důvody zamítnutí, nikoli pochybení jednotlivých lidí. Pro přípravu žádosti je ale užitečná: upozorňuje, jak zásadní význam má posouzení pracovní schopnosti.

Pro první stupeň invalidity musí pracovní schopnost poklesnout nejméně o 35 procent. Druhý stupeň odpovídá poklesu o 50 až 69 procent, třetí nejméně o 70 procent.

Hodnotí se přitom dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který trvá nebo podle lékařských poznatků pravděpodobně bude trvat déle než rok. Není nutné nejprve rok čekat, pokud je takový vývoj očekávatelný.

Posouzení zahrnuje i vzdělání, zkušenosti, možnost rekvalifikace a schopnost využít zbývající pracovní možnosti. Závěr, že člověk nezvládne svou dosavadní profesi, proto ještě sám o sobě neurčuje výsledek žádosti.

Další překvapení může přinést souběh nemocí. Procenta za jednotlivá postižení se nesčítají. Určí se zdravotní postižení s nejvýznamnějším dopadem a zohlední se ostatní obtíže. Za podmínek vyhlášky lze horní hranici poklesu pracovní schopnosti zvýšit až o deset procentních bodů. Takové zvýšení však není automatickým nárokem za každou další diagnózu.

Při přípravě žádosti má smysl projít lékařské zprávy a ověřit, zda popisují také závažnost potíží a jejich dopad na práci. IPZS mezi důležitými podklady uvádí odborné nálezy, propouštěcí zprávy, funkční vyšetření i zprávy dalších zdravotnických odborníků. Význam mohou mít také starší nálezy, pokud dokládají podstatné skutečnosti.

Samostatnou pozornost zaslouží profesní dotazník. Obsahuje informace o vzdělání, zaměstnáních a zkušenostech, ale také vlastní popis zdravotních omezení. Praktické je uvést konkrétní pracovní činnosti, které potíže narušují, a vysvětlit, jak se omezení projevuje. Obecná věta o špatném zdraví takový obraz poskytne jen obtížně.

Hlídejte i doručenou výzvu. IPZS upozorňuje na lhůtu 15 kalendářních dnů od podání žádosti nebo doručení výzvy k doplnění zpráv a dotazníku. Pokud potřebujete více času, požádejte o prodloužení; institut je připouští ze závažných důvodů.

Ani uznaná invalidita ještě nezaručuje přiznání penze. U lidí starších 28 let se obvykle vyžaduje pět let důchodového pojištění během posledních deseti let před vznikem invalidity. U osob starších 38 let existuje také alternativa: deset let pojištění v posledních dvaceti letech před jejím vznikem.

Důležitý je právě stanovený den vzniku invalidity. Podle něj se vymezuje období, ve kterém úřad potřebné roky hledá. Dlouhá pracovní minulost proto nemusí pomoci, jestliže leží mimo posuzovaný úsek.

U mladších žadatelů jsou požadavky kratší. Zákon navíc umožňuje splnit potřebnou dobu i v určitém desetiletém období dokončeném po vzniku invalidity. Neúspěšná žádost kvůli pojištění tak nemusí znamenat, že nárok nemůže vzniknout později.

Zvláštní pravidla platí například při invaliditě následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání a u invalidity třetího stupně z mládí.

Před úvahou o doplácení pojištění nejprve zkontrolujte evidenci. Služba Moje konto na ePortálu ČSSZ umožňuje zobrazit zaznamenané doby, doložit chybějící období a požádat o jejich prověření. Rozdíl mezi skutečně nepojištěným obdobím a dobou, kterou úřad pouze nemá doloženou, je pro další postup zásadní.

Dobrovolné důchodové pojištění může v některých případech pomoci, nelze jím však libovolně doplatit všechny mezery v minulosti. Rozsah zpětného doplacení závisí na důvodu účasti. Bez uvedení důvodu je možné přihlásit se nejvýše rok zpětně a platí další podmínky. Než peníze pošlete, nechte si u správy sociálního zabezpečení ověřit, zda doplacení konkrétního období skutečně pomůže splnit nárok.

Další postup by měl odpovídat tomu, proč žádost neuspěla. Při nesouhlasu se zdravotním posouzením je podstatné označit konkrétní závěr a doložit, proč jej považujete za nesprávný. Pokud rozhodnutí stojí na chybějícím pojištění, je potřeba zaměřit se především na evidované doby a doklady k nim.

Proti rozhodnutí ČSSZ lze podat písemné námitky do 30 dnů od jeho doručení. Uveďte své identifikační údaje, označení rozhodnutí, rozsah nesouhlasu, důvody a podpis. Podání lze adresovat ČSSZ nebo předat prostřednictvím příslušného pracoviště sociálního zabezpečení.

Pozor na rozdíl mezi dvěma dokumenty: proti samotnému posudku o invaliditě se námitky samostatně nepodávají. Směřují až proti rozhodnutí o důchodu. Pokud neuspějí, lze následně podat správní žalobu, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o námitkách. Poučení v doručeném rozhodnutí proto odložte stranou spolu s údajem, kdy jste je převzali.

Zdroje: