Přivyděláváte si v důchodu? Stát vám může dlužit tisíce korun, o které se ale musíte přihlásit

Výplatní páska může napovědět víc než částka připsaná na účet. Pro případnou daňovou vratku je důležité, zda zaměstnavatel z výdělku odváděl zálohu na daň, případně srážkovou daň. Sociální a zdravotní pojištění jsou jiné položky a při ročním zúčtování daně se nevracejí.

První kontrola proto začíná u mzdové účetní: uplatňovala vám během roku slevu na poplatníka a kolik daně jste skutečně zaplatili? Právě tyto údaje pomohou určit, zda má smysl očekávat přeplatek. Příjmy za rok 2026 se budou ročně vypořádávat až po jeho skončení, tedy v roce 2027.

Základní sleva na poplatníka činí pro rok 2026 30 840 korun ročně. Při měsíčním výpočtu mzdy odpovídá částce 2 570 korun. Nárok mají také pracující starobní důchodci. Samotné pobírání penze je o tuto slevu nepřipravuje.

Důležité je, že při ročním výpočtu se základní sleva nekrátí podle počtu odpracovaných měsíců. Kdo si přivydělával jen část roku, může využít celou roční částku. Pokud mu přitom zaměstnavatel během pracovních měsíců strhával daň, může po přepočtu dostat část peněz zpět.

Nevyužitá sleva se ovšem sama nevyplácí. Dokáže snížit vypočtenou daň nejvýše na nulu. Jestliže jste už během roku díky slevě žádnou daň neplatili, samotná základní sleva vám další peníze nepřinese. A částka 30 840 korun rozhodně neznamená, že ji každý pracující senior může požadovat na účet.

Pozornost si zaslouží především menší přivýdělky na dohodu o provedení práce. V roce 2026 se u příjmů z DPP do 11 999 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele bez podepsaného prohlášení poplatníka uplatňuje srážková daň. Měsíční sleva se v takovém případě neuplatní.

Český daňový rezident může takto zdaněné pracovní příjmy zahrnout do daňového přiznání. Sražená daň se potom započte proti výsledné roční dani. Pokud zbývá nevyužitá sleva, může vzniknout přeplatek i člověku, který by jinak přiznání podávat nemusel.

Má to ale podmínku: do přiznání je třeba zahrnout všechny příjmy ze zaměstnání spadající do tohoto režimu, nikoli si vybrat pouze jednu výhodnou dohodu. A posuzují se celoroční příjmy. Několik brigád nezakládá nárok na několik základních slev.

Vlastní přiznání nemusí být nutné. Pokud jste pracovali pro jednoho zaměstnavatele nebo postupně pro několik zaměstnavatelů, splnili podmínky prohlášení poplatníka a nemáte povinnost podat přiznání, můžete požádat o roční zúčtování.

Žádost za rok 2026 i potřebné doklady musí poslední zaměstnavatel dostat nejpozději 15. února 2027. Povinnost podat vlastní přiznání mohou založit například další zdanitelné příjmy nebo souběžná zaměstnání se zálohovou daní.

Není přitom nutné, abyste ve firmě stále pracovali. Finanční správa výslovně potvrzuje, že poslední zaměstnavatel provede zúčtování i bývalému zaměstnanci, pokud jsou splněny zákonné podmínky a žádost přijde včas.

Za zákonných podmínek lze do únorové lhůty doplnit také původně nepodepsané prohlášení. To může umožnit zúčtování i příjmů, z nichž byla původně odvedena srážková daň. Prohlášení však nelze uplatňovat za stejné období současně u více zaměstnavatelů. Tuto možnost je proto dobré projít s účetní podle konkrétního průběhu zaměstnání.

Při vlastním přiznání si vyžádejte od zaměstnavatelů potvrzení o příjmech a odvedené dani. Uveďte, zda potřebujete potvrzení k zálohové, nebo ke srážkové dani. Zaměstnavatel má příslušný doklad vystavit do deseti dnů od žádosti.

Podle zákonných lhůt vychází základní termín pro přiznání za rok 2026 na 1. dubna 2027. Pokud přiznání v této lhůtě nepodáte a následně je podáte elektronicky, prodloužený termín připadá na 3. května 2027.

Na konci formuláře pak čeká krok, který se snadno přehlédne: žádost o vrácení přeplatku. U papírového podání musí být samostatně podepsaná, takže formulář podepisujete dvakrát. Elektronicky další podpis nepřidáváte, ale žádost musíte vyplnit včetně údajů pro zaslání peněz. Samotný vypočtený přeplatek tuto žádost nenahrazuje.

Vedle daně existuje ještě samostatná úleva pro zaměstnané starobní důchodce. Od roku 2025 mohou uplatňovat slevu na sociálním pojistném ve výši 6,5 procenta vyměřovacího základu. Podmínkou je dosažení důchodového věku a nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši po celý příslušný kalendářní měsíc.

Slevu je potřeba u zaměstnavatele uplatnit a doložit splnění podmínek. Pokud jste to neudělali včas, zaměstnavatel ji zpětně za předchozí měsíce běžně neuplatní. Odpovídající zaplacené pojistné ale může představovat přeplatek. O jeho vrácení se žádá písemně u příslušné územní správy sociálního zabezpečení s potvrzením zaměstnavatele.

U přivýdělku, ze kterého se sociální pojištění vůbec neodvádělo, taková vratka vzniknout nemůže. Jestli jste však pojistné platili a podmínky slevy splňovali, vyžádejte si od účetní přehled měsíců, za které ji uplatnila. S touto kontrolou nemusíte čekat na daňové přiznání.

Zdroje: