Na daních jste roky šetřili, teď můžete část peněz vracet. Rozhoduje, jak skončilo vaše penzijko

Při ukončení penzijka je důležité podívat se do dokumentů od penzijní společnosti. Zásadní rozdíl je mezi řádným čerpáním úspor a předčasným ukončením, při kterém člověk dostane takzvané odbytné.

Právě odbytné může znamenat, že se znovu otevře otázka dříve využitých daňových odpočtů. U starších smluv zákon spojuje tuto povinnost se zánikem spoření bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a se současnou výplatou odbytného. Samotná informace „smlouva skončila“ proto k posouzení nestačí.

Odlišnou situací je přímý převod prostředků mezi penzijními společnostmi nebo přechod z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření. Při splnění zákonných podmínek může spoření pokračovat se zachováním daňové podpory. Takový převod se neposuzuje stejně jako předčasné vybrání peněz pro vlastní potřebu.

Povinnost dodanit penzijko může zasáhnout odpočty až za deset let zpětně. Do příslušného součtu ovšem patří částky, o které jste si skutečně snížili základ daně. Nejde automaticky o všechny peníze, které jste během spoření poslali na smlouvu.

Součet odpočtů také není částkou, kterou máte celou poslat finančnímu úřadu. Představuje zdanitelný příjem, který vstupuje do výpočtu daně. Výsledný doplatek závisí na celkové daňové situaci za příslušný rok.

Kvůli samotnému dodanění se nepřepisuje deset historických přiznání. Dříve odečtené částky se zahrnují mezi ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů za období, ve kterém vznikla povinnost jejich dodanění.

Pozornost si zaslouží i zaměstnanci, kteří přiznání sami nikdy nepodávali. Odpočty jim mohl zohledňovat zaměstnavatel při ročním zúčtování. Věta „daně za mě vždy dělala účetní“ tedy ještě neznamená, že žádné úlevy nečerpali.

U penzijka se mohou potkat tři samostatné věci: vrácení státních příspěvků, zdanění vyplácených peněz a dodanění vlastních odpočtů.

Při běžné výplatě odbytného se státní příspěvky vracejí státu. U starších smluv penzijní společnost zároveň zpravidla srazí patnáctiprocentní daň z výnosů a příspěvků zaměstnavatele. Vypořádání dřívějších vlastních odpočtů ale tímto krokem nenahradí.

Údaj o sražené dani ve vyúčtování proto není potvrzením, že už nemáte žádnou další povinnost. Penzijní společnost totiž řeší výplatu ze smlouvy, zatímco pro dodanění odpočtů je důležitá vaše daňová historie.

U smluv uzavřených od 1. ledna 2024 navíc platí nový režim. Při porušení podmínek daňové podpory mohou do vlastního přiznání vstoupit také osvobozené příspěvky zaměstnavatele, a to za rok, kdy k porušení došlo, a za deset bezprostředně předcházejících zdaňovacích období. Datum sjednání smlouvy proto může ovlivnit i to, kdo jednotlivé částky zdaní.

Plošné tvrzení, že každé ukončení penzijka před uplynutím obvyklé doby spoření znamená vracení podpory, by dnes bylo nepřesné.

Od 1. srpna 2026 platí zvláštní úprava pro část lidí s přiznaným starobním důchodem. U smluv uzavřených nejpozději 29. prosince 2023 mohou za zákonných podmínek využít zvláštní jednorázové vyrovnání i bez splnění obvyklé minimální doby spoření. Novela upravuje také daňové zacházení s touto výplatou.

Pro čtenáře z toho plyne důležitý závěr: nejprve ověřte nárok na konkrétní druh výplaty, teprve potom počítejte případné dodanění. Pokud řešíte smlouvu ukončenou už v roce 2025, nelze z nové možnosti automaticky usuzovat, že dřívější daňová povinnost zanikla. Rozhodují okolnosti a právní režim tehdejšího ukončení.

Finanční správa začala 3. listopadu 2026 rozesílat upozornění 606 lidem, u kterých zjistila možné nesrovnalosti v přiznání za rok 2025 související s ukončením penzijního spoření. Rozesílka patří do projektu Daňové echo.

Adresát nemá automaticky přiznávat chybu jen proto, že zprávu obdržel. Úřad vychází z dostupných údajů a žádá jejich prověření. Samotné upozornění podle finanční správy neznamená zahájení daňové kontroly.

Pokud máte odpočty správně vypořádané nebo se na vás povinnost nevztahovala, připravte si podklady, které to doloží. Jestliže jste na dodanění zapomněli, je na místě zajistit nápravu. Daňová povinnost se přitom vztahuje i na lidi, kteří žádný dopis nedostali.

Nejužitečnější je shromáždit tři skupiny dokumentů. Nejprve smlouvu a vyúčtování jejího ukončení, ze kterých bude patrný druh výplaty, rozhodná data a sražená daň. Potom potvrzení o příspěvcích. A nakonec vlastní přiznání nebo podklady k ročním zúčtováním u zaměstnavatele.

Právě poslední skupina rozhodne, které odpočty jste skutečně použili. Potvrzení od penzijní společnosti dokládá částku, kterou bylo možné při splnění podmínek uplatnit. Samo ještě neprokazuje, že jste ji do daní opravdu zahrnuli.

Kdo vlastní příspěvky od základu daně nikdy neodečítal, nemá z tohoto konkrétního důvodu co zpětně dodanit. Případné příspěvky zaměstnavatele a zdanění samotné výplaty se ovšem posuzují samostatně.

Pokud zjistíte, že již přiznaná daň měla být vyšší, podává se dodatečné daňové přiznání. Obecně je nutné ho podat do konce měsíce následujícího po měsíci zjištění chyby a ve stejné lhůtě rozdíl zaplatit. V přiznání se uvádí také den, kdy byl rozdíl zjištěn.

Dobrovolná náprava má výhodu: z daně přiznané přípustným dodatečným přiznáním nevzniká penále podle § 251 daňového řádu. Případný úrok z opožděného zaplacení daně se ale posuzuje odděleně. Nelze proto každému předem slíbit, že oprava bude bez jakéhokoli dalšího nákladu.

Jestliže jste přiznání za daný rok vůbec nepodali a nyní se ukáže, že jste ho podat měli, postup bude jiný: půjde o opožděné řádné přiznání. Konkrétní způsob nápravy ověřte se správcem daně nebo daňovým poradcem, zejména pokud za vás dosud daňové záležitosti vyřizoval zaměstnavatel.

Zdroje: