Dar z temnoty: když stát přijme bitcoiny a neptá se odkud

Když stát dostane dar v hodnotě miliardy, člověk by čekal, že zpozorní. Navíc je ten dar v bitcoinech. Od muže odsouzeného za napojení na drogové tržiště na darknetu. Přes účet, který devět let spal a teď se najednou probudil, aby poslal tuhle částku Ministerstvu spravedlnosti.

Ano, já bych vážně čekala, že se někdo zeptá, kde jste to sakra vzal? A proč nám to posíláte?!

Nikdo se nezeptal. Blažka to nezajímá, Stanjura bez mrknutí oka prodej schválil a Fiala? Ten v tom opět hraje roli mlčícího svědka.

Ministerstvo spravedlnosti přijalo dar – v kryptoměně – od Tomáše Jiřikovského. Odsouzeného za podíl na takzvaném „exit scamu“ z tržiště Sheep Marketplace, kde zmizely bitcoiny v hodnotě stamilionů.

Ten samý Jiřikovský měl podle různých indicií (včetně těch, co právě prověřuje policie) přístup k účtům tržiště Nucleus, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a identitami. Bitcoiny, které po letech „ožily“, přišly právě z účtů spojených s tímto tržištěm.

A ministerstvo je přijalo. Bez otázek, bez otálení, prostě si je vzalo a spokojeno chroupalo. Co kdyby ty peníze poslal Walter White? Nebo pan Radovan K.? Taky by se nad ním pan ministr Blažek nepozastavil a prostě prachy přijal, protože… no, proč by se staral, odkud peníze přišly, že? Hlavně, že je má.

Stát bitcoiny zpeněžil v aukci - ehm, a ministr Stanjura tohle všechno schválil a také se na původ bitcoinů neptal… - nakupující ale mají momentálně smůlu - Policie teď „mrazí“ jejich účty. Snaží se zjistit, jestli nejde o praní peněz, protože přesně takhle celá operace působí.

Ministr Blažek mezitím na tiskovce řekl, že „to nebylo relevantní zkoumat“. Že se neptal. A že chce peníze použít na „užitečné projekty v justici“. To může znít dobře, ale úplně míjí pointu, protože pan ministr Blažek je zvoleným zástupcem lidem - a jakožto zvolený zástupce se má ptát, odkud pochází peníze, které chce použít!

Tohle je vůbec nejdůležitější fakt. Skutečnost, že se nikdo neptal na původ peněz ve výši miliardy od člověka napojeného na darknet a spojeného s trestnou činností, ukazuje na to, že důvěra v český systém a samotnou justici klesá oprávněn.

A může za to třeba pan ministr Blažek, kterému je prostě jedno, co se děje, hlavně že zůstává dál ministrem. Však maximálně dostane žlutou kartu, tak proč by se měl snažit?

Problém totiž spočívá v tom, že prodáním bitcoinu se peníze dostaly na jiné účty, tedy byly peníze vyprány, a v podstatě se zlegalizovaly. Supr, co?

Nejhorší na tom není ani tak ten příběh. Ale ten klid, se kterým ho státní správa přijala. Ta nepřítomnost otázek. Ta schopnost v pohodě podepsat darovací smlouvu, prodat kryptoměnu a jít dál.

A lidé si toho všimnou. Ne nutně ve výrocích, ale ve vnitřním pocitu: „Tohle není stát, kterému můžu věřit.“ Ruku na srdce, žádnému institutu, který vede Pavel Blažek, se nedá věřit, a jelikož jde o významnou, byť už bývalou, tvář vlády, jak si může současná koalice myslet, že jim to ve volbách projde?

Není to jen o jedné miliardě v bitcoinech.

Je to o tom, že každý hlas, každé volby, každé „vždyť oni jsou všichni stejní“ pomalu tvoří systém, kde se ztráta důvěry stane normou. A kde se už ani nedivíme, že si stát vezme dar – a zapomene se zeptat, od koho.