Článek
1) Energie na začátek: zorientovat se – a dělat evropskou politiku srozumitelnou
Nejprve se potřebuju zorientovat v tom, jak Sněmovna funguje — má svůj šestitýdenní cyklus, který určuje tempo práce. Jakmile se naplno rozjede Výbor pro evropské záležitosti, zaměřím energii tam, kde může být největší užitek: aby se evropská agenda dostala k lidem včas a lidsky. Aby bylo jasné, proč vzniká, co řeší a jak dopadne na občany.
Zároveň považuji za klíčové kontrolovat vznikající vládu a upozorňovat na kroky, které jsou nesmyslné nebo přímo škodlivé.
Piráti mají jasnou prioritu: zájmy lidí, ne zájmy Agrofertu nebo jiných firem.
2) Můj styl: klid, fakta, práce — ne honba za potleskem
Chci pracovat způsobem, který je dnes skoro rebelské gesto: věcně a v klidu. Radši si dvakrát ověřím fakta, než abych lovila lajky. Radši řeknu méně, ale srozumitelně, než abych přeřvala napjatou atmosféru.
Umím upozornit na věci, které nedávají smysl — a pak se vracím k práci. Soupeření na Xku o to, kdo koho líp setře, profesionálnímu výkonu nepomáhá. Občanům už vůbec ne.
Laciné sbírání lajků není pro mě.
3) Evropa dává smysl — jen je potřeba ji lidem přeložit
Evropská agenda je technická, ale její dopady jsou velmi konkrétní: energie, digitální služby, bezpečnost, práva spotřebitelů. Každý návrh má svůj účel — jenže lidé o něm často vůbec neslyší. Místo toho k nim dolehne pár emotivních výkřiků od odpůrců EU.
Realita je jiná: evropská legislativa se netvoří proto, aby škodila. Jen to málokdo srozumitelně vysvětluje.
Na dětských hřištích nebo na vlacích často vidíme nápisy „financováno díky EU“, ale ve veřejné debatě se mnohem víc chytá pohádka o „zlém Bruselu“. A úplně se přitom zapomíná na jednoduchou věc: my jsme taky EU.
4) Tři věci, za kterými si stojím — i když to nebude pohodlné
Mám tři pevné body, kde kompromisy nedávají smysl:
1. Evropa jako pojistka bezpečnosti.
Nepřijímám představu, že se obejdeme bez spojenců. Je to iluze.
2. Digitální svoboda a férovost.
Technologie mají sloužit lidem, ne státům nebo korporacím, které je chtějí zneužívat.
3. Lidská práva a rovnost.
Ne jako slogan, ale jako minimální standard slušnosti v 21. století.
Stojím si za svým i tehdy, když to není pohodlné. Potvrdila jsem to i ve Výboru pro evropské záležitosti — nezvedla jsem ruku pro Filipa Turka ve volbě místopředsedy. Nemám zapotřebí lézt do zadku člověku, jehož hodnoty se naprosto rozchází s těmi mými.
Ostrava
5) Region jako kotva
Jsem zvolena za MSK— a můj region zůstává mojí kotvou. Praha je místo výkonu práce, ne místo, kde bych měla ztratit kontakt s realitou.
Chci se pravidelně vracet domů: nejen na oficiální akce, ale i na obyčejné rozhovory s lidmi, kteří mi dali důvěru. V Ostravě mám poslaneckou kancelář a každé pondělí plánuji navštěvovat i kavárnu poblíž, aby za mnou mohl přijít kdokoliv, komu prostředí kanceláře není příjemné.
Piráti staví lidi na první místo.
A já jsem hrdý Pirát.
