Článek
Když mi ve školce zavolali, že mám přijet pro dceru, protože ji bolí ucho, okamžitě se mi v hlavě rozběhl známý kolotoč. Zavolat pediatrovi, domluvit vyšetření, vyzvednout dítě a nějak to celé vměstnat do pracovní doby. Jenže ještě než jsem stačila začít řešit, kdo za mě převezme práci, ozvala se vedoucí s otázkou, jestli si na to hodlám vzít dovolenou, nebo alespoň sick day. Prý nemůže platit za to, že si během pracovní doby vyřizuji soukromé záležitosti.
V tu chvíli jsem měla chuť se omluvit, že moje dítě onemocnělo zrovna ve chvíli, kdy mám být v práci. Jenže čím víc jsem o celé situaci přemýšlela, tím víc mi docházelo, že návštěva dětského lékaře není totéž jako odpoledne strávené nakupováním. A hlavně, zákon na podobné situace pamatuje.
Pokud potřebuji doprovodit dítě k lékaři, mohu mít nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Nezáleží přitom pouze na tom, jestli jde o akutní problém, který se objevil zničehonic. Právní úprava se vztahuje také na plánovaná vyšetření, pokud jsou splněny stanovené podmínky. Takže ani objednaná kontrola u specialisty automaticky neznamená, že musím obětovat den dovolené.
Samozřejmě to nefunguje tak, že si mohu kdykoliv během směny oznámit návštěvu lékaře a bez dalšího odejít. Doprovod dítěte musí být nezbytný a vyšetření nebo ošetření nemůže být možné provést mimo moji pracovní dobu. Pracovní volno se navíc poskytuje jen na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den, a musí být splněny také další zákonné podmínky.
Právě tady se ale skrývá podstatný rozdíl. Pokud musím s dítětem k lékaři a podmínky pro pracovní volno splňuji, nejde o laskavost šéfa ani o benefit, který mi může podle nálady schválit, nebo zamítnout. Jde o překážku v práci, kterou upravují pracovněprávní předpisy.
Pro mě to znamená jediné: nemusím automaticky sahat do své dovolené pokaždé, když potřebuji zajistit zdravotní péči pro dítě. Dovolená má sloužit také k odpočinku, nikoliv se stát univerzálním řešením každé situace, kdy rodinné povinnosti zasáhnou do pracovního dne.
A co tolik oblíbený sick day? Ani ten není automatickou náhradou zákonného pracovního volna. Sick days jsou zpravidla zaměstnaneckým benefitem, jehož pravidla se odvíjejí od podmínek stanovených zaměstnavatelem. Pokud mám nárok na pracovní volno podle zákona, zaměstnavatel nemůže tuto překážku automaticky převést na čerpání dovolené nebo sick day jen proto, že se mu to hodí.
Je tu ovšem ještě jedna důležitá okolnost. Pracovní volno s náhradou mzdy náleží za splnění zákonných podmínek pouze jednomu z rodinných příslušníků. A pokud mi za stejnou dobu náleží ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada mzdy za tuto dobu mi nepřísluší. I proto je dobré rozlišovat, zda dítě pouze doprovázím na vyšetření, nebo o něj musím pečovat v situaci, která zakládá nárok na ošetřovné.
Když tedy příště uslyším od nadřízeného, že návštěvu dětského lékaře si mám vyřešit dovolenou, nemusím hned rezignovat. Nejprve si ověřím, zda splňuji podmínky zákonného pracovního volna, a zaměstnavatele o překážce v práci včas informuji. Pokud je to možné, doložím také její existenci a potřebnou dobu potvrzením od zdravotnického zařízení.
Protože být mámou a zároveň zaměstnankyní je někdy pořádný organizační výkon. A poslední, co v takové chvíli potřebuji, je pocit, že musím za péči o vlastní dítě platit svými dny odpočinku. Zákon totiž za určitých podmínek počítá i s tím, že rodinný život se nedá vždy naplánovat podle pracovní směny.
