Článek
U většiny pracovních pozic se traduje, že s nástupem léta přichází okurková sezóna. Plavčíci, pracovníci nakládky letadel a obsluhy restauračních zařízení by sice nesouhlasili, ale jinak je tento stále se opakující vzorec neměnný. Léto = méně práce. Zejména redaktoři, reportéři a pisálci všeho druhu rádi zmiňují období spojené s již zmíněnou rostlinou z čeledi tykvovité. A ono vlastně není divu, vždyť každé léto stačí jenom kopírovat články z let předešlých a stačí změnit pár statistických či zeměpisných údajů. Jinak je to ale jeden velký kolotoč.
Řecko hoří.. Chorvatsko už taky.. Itálie se přidává. X stanic v Česku naměřilo rekordní hodnoty. Španělsko dusí smrtící vedra. Oceány se oteplují, korály umírají. Lidi bourají, lidi pijí, lidi tropí hlouposti. Na Sněžku se stojí fronty jako v Kauflandu. Hrozí extrémní bouřky. Českem se prohnaly extrémní bouřky. Týden po extrémních bouřkách hrozí další extrémní bouřky.
A tak pořád dokola.
Občas redaktory spasí celosvětově sledovaná akce v podobě olympiády, ale spoléhat se na to, že jednou za čtyři roky budou moje články někoho alespoň trochu zajímat, se moc nedá.
O poznání jednodušší práci mají bulvární novináři, kteří sledují životy nejen opravdu slavných, ale i těch, o kterých prostý člověk nad 30 let, sociálními sítěmi nepolíbený, v životě neslyšel. Své čtenáře si ale články o tom ,,kdo s kým“, ,,kdo kde“ nebo ,,kdo co“ bezesporu najdou, takže i když skončilo období, kdy jsme dostávali osmnáct zpráv denně o tom, kdo se mihl na červeném koberci v Karlových Varech, komu tam co vykouklo a kdo si dal čehokoliv víc, než měl, sezóna bulváru nikdy nekončí. A s ní ani skandály, výstřelky, rozchody a vše ostatní, co by správně nikoho nemělo zajímat.
Upřímně nerozumím tomu, že je někdo ochotný dobrovolně od začátku do konce přečíst článek o tom, že účastnice reality show si koupila nový byt, že si béčková herečka posteskne, že má smůlu na chlapy nebo že bývalá manželka bývalého známého sportovce už poněkolikáté vystavila svoje tělo v plavkách. Ale jak se říká, každé zboží má svého kupce, zbožné sledování životů cizích lidí není nic, co by mě pohoršovalo.
Závěrem bych tak chtěl popřát všem bulvárním redaktorům a fotografům co nejvíc úlovků a těm nebulvárním co nejméně okurek.
I když.. není lepší, když se nic neděje?
