Hlavní obsah

Když mi vosa vlétla mezi prsa: Neuvěříte, co se stalo pak

Foto: freepik

Měla to být obyčejná letní vyjížďka na kole. Slunce, vítr ve vlasech a já v nové cyklodresu. Jenže pak mi mezi prsa vlétla vosa. A z nevinného švihu se stalo drama s nahotou, žihadly a cyklistou v příkopu.

Článek

Ten krásný den, kdy jsem si přála mít menší prsa

Bylo vedro. Opravdu vedro. Typický letní den, kdy se asfalt mění v lepkavý koberec a hmyz šílí. Vyrazila jsem na kolo, protože jsem si slíbila, že budu letos konečně jezdit pravidelně. Oblékla jsem si nový přiléhavý dres a sportovní podprsenku, která držela všechno, jak měla. Jenže to „všechno“ se mělo za chvíli stát terčem žihadla.

Jela jsem zrovna mírným sjezdem, lehce z kopce, když mi něco prudce vlétlo mezi prsa. Nejdřív jsem si myslela, že je to jen muška. Jenže tenhle malý darebák měl žihadlo – a neváhal ho použít. A pak znova. A znovu.

Vosa. Mezi kozy. V panice.

Cykloporno na živo a cyklista v příkopu

Zastavila jsem jako o život. Házela jsem kolem, jak kdyby mi hořel rám. Začala jsem ze sebe strhávat dres – nejdřív zip, pak celou horní část. Vosa byla pořád tam, a já hystericky vyjekla. Bez přemýšlení jsem sáhla i po sportovní podprsence. Měla jsem v tu chvíli jiné priority než stud.

Stála jsem uprostřed cyklostezky s prsy venku, křičela, škrábala se a mlátila do sebe jako šílená. A tehdy to přišlo.

Zpoza zatáčky se vyřítil mladý cyklista. Zůstal na mně zírat. Nestihl zareagovat. A v mžiku byl i s kolem v příkopu.

„Proboha, jsi v pořádku?“ vyhrkla jsem, stále ještě polonahá. Instinktivně jsem k němu běžela, zapomněla na všechno – dres, podprsenku, dokonce i na vosu, která mi pravděpodobně v tu chvíli umírala v podprsence.

On ležel na zádech, koukal na mě a něco nesrozumitelně mumlal. Jeho pohled se ale nedal přehlédnout – nevím zda byl v šoku, ale jediné co mi řekl bylo - můžu si sáhnout? Asi jsem byla nějaká otřesená, tak jsem mu řekla ano.

Jak z toho ven a co mě to naučilo

Nakonec to dobře dopadlo. On měl jen odřené koleno a mokré trenky po pár minutách, kdy jsem se znovu částečně oblékla (ačkoliv na oblečení jsem měla nové nejen vosí dekorace), jsme se tomu už skoro smáli.

Dres jsem nakonec zahodila, podprsenku taky, a dojela domů jen v lehké bundě, co jsem měla v brašně. A ten cizí cyklista? Ještě mi cestou poslal zprávu – číslo jsem mu prý nadiktovala v šoku. Prý by mi rád vrátil mou slušnost. Nabídl mi pivo. Bez vos.

Závěr?

  • Nikdy nepodceňujte včelí či vosí sezónu.
  • Příroda má smysl pro timing.
  • A někdy vás z trapasu může zachránit i cizinec – i když mu předtím ukážete všechno, co jste si myslela, že zůstane jen pro doma.

Zdroj: Monika / vlastní článek

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz