Článek
Myslela jsem si, že mám doma normálního chlapa. Miluje pivo, ví, jak se mění pneumatiky, a občas mi i uvaří. Ale pak se to stalo. Začal být… jiný. Víc času trávil ve sprše. Před zrcadlem. A z koupelny se začaly ozývat slova jako: „Ty kráso, ten dneska fakt drží tvar!“ Ne, nemluvil o svých bicepsech. Mluvil o žaludu. Svém žaludu.
Zpočátku jsem to brala jako roztomilý rozmar. Kdo by nechtěl chlapa, který si věří a má rád své tělo? Jenže můj muž si svůj penis zjevně oblíbil natolik, že ho začal považovat za osobnost. Má pro něj jméno. Dokonce dvě – „Major Hlava“ pro běžný den a „Hrabě Rudovous“ pro zvláštní příležitosti.
Fotí si ho. Ne mě. JEHO! A co hůř – má album s názvem „Top úhly 2025“, kde se „Major Hlava“ vyjímá ve všech možných i nemožných pózách. Jednou ho načapala i moje kamarádka, když mu omylem vlezla do galerie na telefonu. Tvrdil, že to je umění. Ona tvrdí, že to už nikdy nerozchodí.
Nejvíc mě ale začal děsit jeho přístup k milování. Každý akt se točí jen kolem toho, jak „on“ vypadá, jak se cítí, jestli má „správný švih“. A já? Jsem jen kulisa k jeho božskému „výkonu“. Už si ani nejsem jistá, jestli mě šuká můj muž, nebo jeho penis s mužem jako doprovod.
Jednou dokonce navrhl, že bychom mohli nechat udělat jeho 3D odlitky. „Na památku, až zestárne,“ řekl. Jako kdyby mluvil o labradorovi, který už nevyběhne schody.
Nevím, co s tím. Miluju ho, ale ta jeho posedlost začíná přerůstat v kult. Možná ho jen přejde, možná potřebuje odborníka. A možná se časem naučím milovat „Hraběte Rudovouse“ jako dalšího člena rodiny. Jen doufám, že nebude chtít samostatné vánoční dárky.
Zdroje:
pubmed - Sexual Functioning
psychologytoday - 2 key reasons why men wont stop obsessing over size
