Článek
Když ti střeva podrazí nohy: Co když si za leukémii částečně můžeme sami?
Úvod
Nikdy by mě nenapadlo, že se budu bavit o rakovině krve v souvislosti s tím, co jím. Jenže tady to máme. Vědci si dali dohromady několik podivně zapadajících kousků skládačky – a výsledkem je, že náš střevní mikrobiom, ten zapomenutý vesmír uvnitř břicha, může mít prsty i v leukémii. A to nejen nějak okrajově. Možná víc, než by nám bylo milé.
Když zdravé bakterie mizí, problémy se blíží
Všechno začíná docela nenápadně. S přibývajícími roky se mění složení bakterií, které v sobě nosíme. Není to náhoda – strava, stres, léky, málo pohybu… všechno se počítá. Jenže když těch „dobrých“ bakterií začne být málo, ztratíme jeden z důležitých štítů. A pak přichází zánět. Nenápadný, tichý, ale o to nebezpečnější. A podle výzkumů právě tohle zánětlivé prostředí může podpořit rozvoj leukémie. Neříkám, že kvůli pár hamburgerům dostaneme rakovinu, ale když tomu napomáháme roky…
Zajímavé je, že se neřeší jen dospělí. Děti, které mají narušený vývoj střevní mikrobioty – třeba kvůli porodu císařem nebo častým antibiotikům – prý mají vyšší šanci, že se u nich nemoc rozjede. A to je fakt děsivé.
Sterilní dieta jako cesta do pekel?
Možná si řeknete: „Když už člověk leukémii má, stejně se to musí léčit chemií.“ A máte pravdu. Jenže právě chemoterapie a radioterapie, co mají pacienta zachránit, často kompletně rozhodí jeho střevní rovnováhu. A když k tomu přidáte sterilní stravu bez života, jak se běžně doporučuje třeba po transplantaci kostní dřeně, mikrobiom prakticky skolabuje. A s ním i imunita.
Některé nové studie naznačují, že návrat k normální, i když pečlivě sledované stravě, může být pro pacienta lepší než přehnané hygienické extrémy. A osobně – dává mi to smysl.
Co s tím?
Tady nejde o žádný zázračný recept, ale pár věcí člověk ovlivnit může. Zkuste třeba:
- Jezte víc vlákniny. Nezní to sexy, já vím. Ale střeva jí milují. A dobré bakterie taky.
- Fermentované věci nejsou jen pro hipstery. Kysané zelí, kefír nebo kimchi dělají v břiše doslova parádu.
- Antibiotika? Jen když opravdu musíte. Jsou skvělý vynález. Ale zabíjí bez rozdílu.
- Kojení, normální porod, rozumná strava u dětí. Ne všechno jde vždy naplánovat, ale kde to jde, má to smysl.
Závěr? Nejsme bezmocní
Rakovina je strašák. A leukémie obzvlášť. Ale zjištění, že naše střeva v tom hrají větší roli, než jsme si mysleli, mě paradoxně uklidňuje. Znamená to totiž, že s tím nejsme úplně bez šance. Možná se „zázračný lék“ jednou najde – ale do té doby máme v rukou aspoň ten nůž a vidličku.
Zdroje:
