Článek
To, co schovávala pod sukní, mi změnilo život
Nikdy bych nečekal, že se to stane právě s ní. Ale možná to bylo nevyřčené napětí, co se mezi námi hromadilo celé ty roky. A pak to bouchlo. Divoce. Nečekaně. A zatraceně hluboko.
Předehra, která začala jednou nevinnou větou
Znali jsme se roky. Kamarádka mé sestry, Bára. O pět let starší než já, vždy decentní, elegantní, lehce provokativní v očích, ale na pohled „slušná holka“. Jednou večer při víně pronesla do prostoru:
„Víš, že nikdy nevíš, co má člověk schované pod oblečením?“
Usmál jsem se.
„No… u tebe si to radši nepředstavuju,“ plácl jsem, s lehkým ironickým podtónem.
„Chyba,“ odpověděla, pomalu si olízla ret a mrkla. A tehdy to mezi námi přeskočilo.
Ještě tu noc mi napsala. Bez smajlíků. Bez zbytečných slov. Jen adresu.
Byla to ona, kdo mě svlékl očima
Když jsem dorazil, stála ve dveřích jen v dlouhém tričku, bez podprsenky. Oči měla nalíčené jako nikdy předtím, ale ten výraz byl pořád její – jen temnější. Zatáhla mě dovnitř a zamkla dveře. Ani jsme si nesundali boty.
„Víš, že jsem si tě představovala v různých situacích už dávno?“ zašeptala mi u ucha.
„Vážně? Jakých?“
„Například… jak v tobě mizím.“
Ztuhl jsem. Jenže ona už klečela a začala mi rozepínat pásek. Její rty byly měkké, pomalé, jazyk zkušený. Než jsem stihl něco říct, byl jsem v její puse až po kořen. Neměla zábrany. Polykala mě celého, jako by jí to dělalo radost.
Pak vstala, pomalu si stáhla tričko a zůstala úplně nahá. A tam jsem to uviděl. Podvazky. Tanga. A pod nimi… hráz touhy, o které se mi ani nezdálo.
Těsná, horká, žádostivá
Lehla si na gauč, roztáhla nohy a podívala se na mě tím zvláštním, dravým pohledem.
„Chci tě v sobě. Dlouho, tvrdě. Nešetři mě.“
Nečekal jsem. Vnikl jsem do ní jedním tahem. Zalapala po dechu, ale místo slz to byla extáze. Střídali jsme polohy, střídali jsme rytmus – chvíli pomalu, chvíli tvrdě. Její nehty mi rýhovaly záda, její tělo se vlnilo jako had. Byla to žena, co ví, co chce – a bere si to.
Ale pak si klekla na všechny čtyři, vystrčila na mě zadek a řekla tiše:
„Chci, abys šel i tam. Pomalu. Jsem připravená.“
Ztuhl jsem. Nikdy předtím jsem to neudělal. Ale pohled na její těsné dírky, jak se jí rozevírají, mě vzrušil víc než cokoli předtím. Vzal jsem gel z jejího stolku, potřel ji i sebe a pomalu se nasouval. Zasténala. Ne bolestí. Vzrušením.
Byla neuvěřitelně těsná. Každý pohyb jí rozechvíval celé tělo. Cítil jsem, jak se mi svírá kolem penisu, jak se její tělo chvěje v rytmu našeho spojení. Vzdychala, sténala mé jméno a já byl blízko…
Když jsem se udělal hluboko v ní, otočila se, políbila mě a jen zašeptala:
„Tys mě právě naučil milovat jinak.“
Od té noci už nejsem stejný
Nešlo o lásku. Nešlo o city. Ale ta noc mi změnila pohled na ženy. Na jejich touhy, na to, co skrývají, co se bojí říct nahlas. Bára mě naučila, že nejde jen o tvrdý sex, ale o odvahu. A o chuť ztratit se v někom jiném, naplno.
Ať si kdo chce co chce říká, ale když tě žena pozve do svých nejtajnějších míst, je to víc než orgasmus.
Je to důvěra.
Zdroj: Monika / vlastní článek
