Článek
Přistihla jsem ho u porna… a mě už týdny nechce. Bolí to. Ale není to konec
Stalo se to v tichu večera. Šla jsem jen zhasnout světlo v obýváku – a viděla jsem ho. Rychlý pohyb, zběsilé gesto, pak zamražený pohled v očích. Zavřel notebook a já stála jako přimražená. Ne protože bych nikdy neslyšela o masturbaci. Ale protože už týdny odmítal mě. A já se cítila jako hloupá. Nechtěná. Průhledná.
Jenže pak jsem si řekla: „Nechci to nechat být.“ Možná to znáš i ty. A jestli ano – ráda ti pomohu. Ne jako odbornice, ale jako žena, která si tím taky prošla.
1. Když muž masturbuje, neznamená to automaticky, že tě nechce
Zní to jako výmluva? Není. Muži často masturbují kvůli stresu, zvyku nebo i proto, že chtějí mít vše pod kontrolou – bez očekávání, bez komunikace, bez tlaku. Pro ně to může být ventil, pro nás ponižující zrcadlo. Rozdíl v emocích je obrovský.
A pak jsem zažila moment, kdy jsem to pochopila: Nešlo o to, že bych ho nepřitahovala. Ale že se ztratil v sobě – ve stresu, pocitu selhání, ve stereotypu, kde jsme se jeden druhému ztratili.
2. Co můžeš udělat? Mluvit. Ale bez výčitek
Přijít za ním a říct:
„Víš, viděla jsem tě. A nebylo mi z toho dobře. Ne protože masturbuješ, ale protože se už dlouho nevídáme jako dřív. Mrzí mě to a chtěla bych, abychom se k sobě zase přiblížili. Můžeme si o tom promluvit?“
Tahle věta měnila pravidla hry. Neútočila. Neobviňovala. Nabízela. A taky otevírala dveře, které byly dlouho zavřené.
3. Nepřebírej vinu. Ale měj odvahu se podívat i na vztah jako celek
Sex není jen fyzická věc – je to barometr vztahu. A pokud nefunguje dlouhodobě, není ostuda hledat pomoc. Možná se necítí dobře ve svém těle. Možná má potíže s erekcí, výkonem, sám se sebou. Možná vás zabil stereotyp.
Já osobně jsem zjistila, že ten večer, kdy jsem místo výbuchu zvolila tichou větu a nabídku blízkosti, nastartoval něco, co jsem už skoro vzdala. Ale trvalo to. Byl to proces. Někdy bolestivý. Ale nakonec osvobozující.
Závěr
Když tě muž odmítá, ale přitom si to dělá sám, je snadné cítit se nedostatečně. Ale místo aby ses ponořila do výčitek, zastav se. Promluv si s ním, s klidem, se zájmem, s respektem. Řekni, co tě bolí – ale taky co si přeješ. A pokud budeš chtít… ráda ti pomohu tím projít.
Protože vím, jaké to je. A vím taky, že existuje cesta zpátky – když ji hledáte spolu.
Zdroj: Monika / Osobní zkušenost
