Hlavní obsah
Láska, sex a vztahy

Už si před sebou prdíte? Pokud ne, možná spolu nikdy nebudete spát

Foto: 8photo , Freepik

Nadýmání

Nafouklé břicho a trapné ticho v ložnici. Téměř polovina žen se vyhýbá sexu kvůli nadýmání – a já jsem byla jednou z nich. Můj příběh ukazuje, co všechno může říct jedno nevyřčené slovo.

Článek

Chodím kolem něj po špičkách. Ví, že ho odmítám. Nechápe proč. A já se stydím říct pravdu

Všechno začalo úplně nevinně. Večeře. Víno. Doteky. A pak? Katastrofa. Ne ta filmová, ale tichá, trapná, co dusí sebevědomí i vztah. Nadýmání. Taková „blbost“ – ale právě tahle blbost mi rozbila milostný život.

Sedíme u stolu. On si dává těstoviny s česnekem. Já si dám taky. Trochu vína, pak sladký dezert. Smějeme se. Miluju ty chvíle. Jenže pak přijde realita. A tlak. Ne ten emocionální. Ten doslova v břiše.

Přijde, obejme mě. Já si jen odsednu. Řeknu, že jsem unavená. Že mám práci. Že mě bolí hlava. Jenže mě nebolí hlava. Jen mě nafouklo. Tak, že bych si nejradši lehla do rohu s termoforem a nechala celý svět být.

A takhle to začalo. Jednou, dvakrát, pak pravidelně. Postupně jsem sex úplně přestala vyhledávat. Ne protože bych nechtěla. Ale protože jsem se bála, že se stane to. Pšouk. Hlasité kručení. Nafouklé břicho jak v pátém měsíci. Co když si toho všimne? Co když se mi bude smát?

Můj muž o tom nic neví. Jen cítí, že se odtahuju. A tak mezi námi roste napětí. Ne to erotické. To dusivé. Začíná být zklamaný. Já vím. Ale neumím mu říct: „Hele, já tě fakt chci, jen mám po jídle takové břicho, že se bojím si lehnout vedle tebe.“

A to nejsem sama. Nedávno jsem narazila na článek o tom, že téměř polovina žen se sexu vyhýbá kvůli zažívacím potížím. Nadýmání, nafouklé břicho, pocit těžkosti. Až 43 % žen prý někdy odmítlo sex právě kvůli tomu.

Nikdy by mě nenapadlo, že se budu cítit neatraktivní kvůli plynu ve střevech. Ale tak to prostě je. A nejhorší na tom je, že o tom s nikým nemluvím. Ani s ním. Ani s kamarádkami. Protože to prostě není sexy téma. A přitom by možná stačilo málo: změnit stravu, víc pít, hýbat se, dát si probiotika. Ale hlavně – mluvit o tom.

Jednou večer, když už mi zase ležel dlaněmi na bocích, jsem to konečně řekla. Tichým hlasem, s červenými tvářemi, ale naplno: „Neodmítám tě. Jen mě trápí břicho. A stydím se.“ Mlčel. A pak se jen usmál. Objímal mě ještě silněji. A konečně jsem se uvolnila. Nejen tělem. Ale hlavně hlavou.

Proto tohle píšu. Protože možná nejsem jediná. A možná právě teď nějaká jiná žena zadržuje dech v posteli a dusí v sobě důvod, proč raději usíná otočená zády. Ale víš co? On tě pochopí. Jen to musí vědět.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz