Článek
Nikdy bych neřekla, že mě něco tak temného a syrového přitáhne víc než luxusní hotel s výhledem. Ale poslední měsíce jsem toužila po úniku. Po místě, kde nebude Wi-Fi, lidi, ruch. Tak jsem si sbalila batoh a vydala se s kamarádem na víkend do přírody. Netušila jsem, že tenhle výlet skončí hluboko v jeskyni – a ještě hlouběji v mých nejdivočejších touhách.
Bylo dusno, i když venku foukal chladný lesní vítr. Vešli jsme do jeskyně, malý vchod zarostlý kapradím jako tajemný portál. Uvnitř jen tma, chlad a ticho přerušované cinkáním vody padající ze stropu. Měla jsem na sobě sportovní legíny, které se mi při chůzi zařezávaly mezi půlky, a on si toho všiml.
„Ty legíny tě zlobí, viď?“ řekl s úsměvem a rukou mi přejel po zadku. V tu chvíli mě napadlo: Co když bych ho tady nechala udělat přesně to, co si oba představujeme?
Opřela jsem se o studenou skalní stěnu. Pod prsty vlhkost, pod koleny kámen. Ale tělo bylo rozpálené. Vzrušení, které jsem cítila, se měnilo v nespoutanou touhu. Stáhl mi legíny, až se mi zadek odhalil v celé kráse. Ani jsem neprotestovala – naopak. Cítila jsem, jak se mi kalhotky lepí na klitoris, jak jsem vlhká… a chtěla víc.
Zasunul do mě prsty, nejdřív pomalu, ale pak tvrději, zatímco mi šeptal do ucha, jak moc mě chce. Ozvěna jeho hlasu násobila slova chtíče, znělo to jako rituál. Nakonec mě vzal zezadu, opřenou o chladivou stěnu jeskyně. Když mi stříkal na záda, cítila jsem, jak se mísí tělesné teplo s tou zvláštní vlhkostí kamenného podzemí. Byl to nejzvířečtější sex mého života. Beze slov, bez plánů. Jen syrový chtíč, temnota a já.
Když jsme vyšli ven, světlo mě na okamžik oslepilo. Ale něco se změnilo. Už to nebyl jen kamarád – a já už nebyla jen holka, co hledá klid v přírodě. Byla jsem žena, která našla své nejdivočejší já v místě, kde by to nikdo nečekal. A kdykoliv teď prší a já slyším, jak kapky dopadají na kamení, vzpomenu si na jeskyni. A na to, jak jsem v ní ztratila rozum – a možná i trochu sebe.
Zdroj: Monika / Vlastní zkušenost
