Mimi Tilleová byla velká parádnice, šaty z její skříně uvidíte v muzeu

Marie Tilleová, zvaná v rodině Mimi, se narodila v Olomouci 30. dubna 1901 rodičům Františku Šuldovi, který byl vojenským lékařem, a Cecilii pocházející z olomoucké rodiny Závodných. Terezie Závodná, matka Cecilie, vlastnila na Horním náměstí v Olomouci obchod se střižním zbožím, kde se údajně prodávaly i látky z vídeňského sdružení Wiener Werkstätte. V rodině musel být po celé generace pěstovaný cit pro textil a odívání, jak ukazuje značný počet historických oděvů, uchovávaný po předcích, i jejich vysoká kvalita. O tento fond se majitelka pečlivě starala, její dcera vyprávěla, jak jako dítě nesnášela, když se dvakrát do roka všechny tyto oděvy nechávaly vyvětrat, zbavily se prachu a opět uložily.

Mezi nejcennější kusy sbírky oděvů 19. století v UPM patří bílé vyšívané pozdně empírové šaty, které mohou návštěvníci vidět ve stálé expozici ART, LIFE. Umění pro život, a zelené vyšívané šaty ze 40. let 19. století, představené naposledy na výstavě biedermeieru. Obojí pocházejí z rodiny dr. Šuldy, jejíž příslušníci po celé generace pracovali jako úředníci u šlechty na Mladoboleslavsku.

Z 19. století je i živůtek plesové toalety se značkou slavného pařížského salonu Worth, šaty vídeňské firmy Würstlein, ale třeba i dva pletené přehozy – „salupy“, a celá řada dalších oděvních součástí a doplňků.

Moderní matka

Zcela mimořádnou kapitolou jsou oděvy Cecilie Šuldové, matky Mimi. Její manžel MUDr. František Šulda, c.a k. plukovní lékař I. třídy, působil v Krakově a v Sarajevu a jeho rodina ho zřejmě následovala. Garderobu si paní Šuldová pořizovala z větší části ve Vídni, někdy i v Olomouci. K nám do sbírky se dostaly plášť a kostýmy vídeňské firmy Franz Král´s Nachfolger nebo šaty olomoucké krejčové Marie Doleželové, spolu s nimi ale i unikátní kolekce oděvů avantgardního sdružení Wiener Werkstätte, která paní Šuldovou ukazuje jako ženu, orientující se v nejmodernějších proudech módy. Velmi moderní jsou i její hedvábné trikotýnové šaty firmy Trattauer z roku 1916 nebo taneční střevíce zn. tango.

Do nejlepších salónů

Po politickém převratu se ovšem rodina přeorientovala na pražskou produkci, takže již v roce 1919 byly pro paní Šuldovou ušity šaty v Praze u Podolské.

Už předtím si Šuldovi vyzkoušeli v Praze módní závod Františka Matějovského na biřmovacích šatech pro šestnáctiletou Mimi, která si později nechala ušít pestře vyšité šaty u Arnoštky Roubíčkové. Nedávný objev fotografie v archivu UPM ukázal, jak vypadaly v roce 1924 jako nové a pro srovnání i v roce 1925 po zkrácení – v této podobě jsou uchovány i ve sbírce UPM.

V následujících letech se ale Mimi Šuldová stala věrnou zákaznicí Oldřicha Rosenbauma, odkud pocházela většina jejích vycházkových a společenských šatů i plesových toalet.

V roce 1928 se Marie Šuldová provdala za Jana Tilleho. Ing. Tille byl ředitelem Báňské a hutní společnosti, v průběhu celé své profesní kariéry patřil k čelným představitelům československého báňského a hutního průmyslu, působil jako vysokoškolský pedagog, vědec a organizátor oboru, člen celé řady českých i mezinárodních profesních organizací. Vedle toho byl vynikajícím sportovcem, mimo jiné byl mistrem ČSR v šermu kordem a reprezentantem ČSR v šermu na olympijských hrách v roce 1924 v Paříži a 1928 v Amsterodamu.

Kolekce oděvů paní Marie Tilleové představuje její vlastní oblečení, které používala při svém bohatém společenském životě po boku manžela. Působil převážně v Brně a v Praze, často vyjížděl do zahraničí, paní Tilleová žila střídavě v Praze, v Mladé Boleslavi, kde měla vilu po rodičích, v Olomouci a v Brně. Většina oděvů Marie Tilleové byla pořízena v modelovém domě Rosenbaum, některé v Olomouci u Marie Zolotarevové, objevují se i dva modely francouzské. Její modely jsou téměř všechny zdokumentovány v knize Oldřich Rosenbaum/Oldrich Royce – život s módou v Praze a New Yorku (vydaly Arbor vitae a UPM 2017) i s údaji o jejich původu a použití.

Zcela mimořádná je okolnost, že paní Tilleová dokázala téměř ke všem oděvům podat i informace, pro jakou příležitost byly oděvy pořízeny, a kdy si je oblékla znovu. Poskytla nám tím velmi živý obraz o společenském životě manželů i autentický pohled na oděvní etiketu meziválečného období v ČSR. Poslední model Mimi je z roku 1948, z pozdějších let jsme pro sbírku získali několik oděvů její dcery Marie.

Ze skříně do muzea

Samotný proces postupného získávání šatů do UPM je poutavým příběhem sám o sobě. Dochovaná korespondence z let 1965 až 1981 mezi paní Tilleovou a dr. Jiřinou Vydrovou, kurátorkou UPM, která pocházela ze slavné herecké rodiny Vydrů, se vyznačuje společným zájmem a pochopením pro oděvní památky, ale především vzájemnou úctou a kultivovaností obou dam, již vzácnou v oné nelehké době komunistické degradace hodnot. Příznačná pro paní Tilleovou byla její nezištnost, když přes své postavení vdovy se zcela minimálním příjmem nabízela své předměty muzeu darem a teprve na základě nabídky dr. Vydrové byla větší část akvizic zakoupena. Marie Tilleová zemřela v roce 1983.

Z rodinné kolekce paní Tilleové získalo UPM přes šedesát kusů dámských oděvů z let 1820­–1970, kolem třiceti pánských oděvů a doplňků převážně od firmy František Bárta z majetku ing. Tilleho, kolem stovky nejrůznějších módních doplňků a navíc prádlo, dětského oblečení a krajek. Celý fond je pozoruhodný nejen svou kvantitou, ale především mimořádnou profesionální kvalitou. Je velmi cenným svědectvím o vysoké oděvní kultuře středostavovské společnosti v Čechách a na Moravě po dobu více než 100 let.

Eva Uchalová

#MojeMuzeum