Článek
Figurka Boženy Němcové byla vytvořena v roce 1956 pro Tylovo muzeum v Kutné Hoře. Stala se součástí souboru pro nově vzniklou expozici, která připomínala literární osobnosti českého národního obrození. Ve stejném provedení se zde objevily také postavy z divadelních her J. K. Tyla, např. ze Strakonického dudáka nebo Fidlovačky. Podobný typ figurky použila M. Podhajská jako malé figuríny pro expozici dějin módy v Hellichově muzeu v Poděbradech od rok dříve.
Minka Podhajská (1881–1963) je jednou z nejvýznamnějších českých žen-umělkyň, které v první polovině 20. století prošlapávaly cestu všem ostatním ženám. Narodila se ve Vídni, byla členkou skupiny okolo Gustava Klimta a později jako významná tvůrkyně družstva Artěl stála v nové Československé republice u zrodu moderní české hračky. Své práce vystavila poprvé už v roce 1907, tvořila i malby, grafiky a kresby. V roce 1919 trvale přesídlila z Vídně do Prahy. dostala od ministerstva školství a národní osvěty pracovní nabídku na pozici instruktorky pro hračky ve Státním školském ústavu pro domácký průmysl, kde působila až do roku 1939. Profesorkou byla jmenována roku 1922. Kromě vlastní originální tvorby, návrhů hraček pro průmyslovou výrobu, připravovala a vedla řadu lidových hračkářských kurzů po celé republice.
Minka Podhajská: Svatba, 1908
Autorsky navrhla řadu stylizovaných dřevěných figurek a ozdobných upomínkových předmětů, různé didaktické hry a stavebnice, později vytvořila kromě dřevěných kloubových figur i hračky z textilu a juty. Svou hračkářskou tvorbou Podhajská pozvedla tento obor užitého umění hodně vysoko: její výtvory vyváženě spojovaly stránku výtvarnou a didaktickou.
Minka Podhajská: Popelník s ptákem, 1920
Hračky Minky Podhajské ze sbírek UPM jsou v současné době vystaveny v expozici Hledej hračku v zámku Kamenice nad Lipou (otevřeno od dubna). Zatím největší samostatnou výstavu této osobnosti uspořádal Arthouse Hejtmánek v roce 2021. Představil na ni díla Minky Podhajské ze sbírek našeho muzea i ze soukromých sbírek.
(s využitím textů kurátorek Marie Míčové a Evy Neumannové)
