Článek
Komentář pana Matyáše Zrna, šéfredaktora Aktualně.cz, z 28. října 2026 mě přivedl k jedné myšlence. Pan Zrno ve svém komentáři při příležitosti „státního svátku 28. října“ uznává mytizovanost a selhání Československa jako státu, ale poukazuje, že odkaz první republiky pomohl a byl jistým průvodcem pádu komunistického režimu. Tuto úvahu z velké míry uznávám.
Disent se odkazoval na „Masarykovu republiku“ a následné události na přelomu osmdesátých a devadesátých let taktéž. Odkaz první republiky z většiny provázel „sametovou revoluci“. Až na jednu výjimku, hnutí České děti.
Hnutí České děti se rozhodlo jít dál než zbytek disentu, rozhodli se naprosto distancovat od toho, co mohli komunisté pochopit, tedy i od republiky. V manifestu Návrat krále pak České děti využily monarchii jako přesný opak zločinného komunistického režimu. Pro komunisty a velkou část disentu to bylo příliš cizí, abstraktní či v jistém smyslu „reakcionářské“. Neboť si komunisté mysleli, že to nemůže uspět, tak pod záminkou diskreditace disentu tento manifest otiskli v Rudém právu. Bylo to přesně naopak, manifest slavil úspěch, ačkoliv byl pro „elity“ cizí, tak poselství bylo až příliš aktuální.
České děti položily moderní základy jednomu politickému směru, monarchismu. Monarchismus byl vznikem Československa zatlačen do absolutní menšiny v katolickém kruhu, komunisté zatlačili i na samotné katolíky. Monarchismus povstal jako fénix právě díky Českým dětem, které mu daly nový význam, naprosté opozitum vůči socialistické republice.
Přerod k demokracii byl učiněn pod praporem první republiky a TGM, Občanské fórum se rozpustilo v politické strany a pád vlády KSČ byl zakončen. Jenže pro nové monarchisty to konec nebyl. Pro monarchisty zbyly ještě dva úkoly, rozdělit Československo a rozpustit republiku.
V roce 1990 bylo částí Českých dětí založeno royalistické hnutí Koruna Česká. Samotná myšlenka monarchie si získala své příznivce. 1. ledna 1993 zaniklo Československo, pro Korunu Českou a velkou část monarchistů to byl úspěch, ačkoliv velká část veřejnosti smutnila.
Nová demokracie se v následujících letech začala potýkat s vlastními problémy. Monarchisté zde možná jako jakési memento sametové revoluce zůstali, Koruna Česká zvážněla a opustil ji Petr Placák, hlavní tvář Českých dětí. Přesto Koruna Česká oproti jiným nezanikla a monarchisté nikam nezmizeli.
Zítra to bude 37 let od 17. listopadu 1989. Nelze vůbec říci, že by monarchistické teze ze společnosti zmizeli, právě naopak jsou čím dál častěji slyšet. Každoročně se při příležitosti 28. října neobjevují pouze patetické oslavné komentáře, ale i polemiky s odkazem první republiky. Již je tradicí, že monarchisté vydají svá prohlášení k 28. říjnu a na to se slétnou „věrní strážci prvorepublikového odkazu“. Již není zvláštností v moderní historiografii obrušovat mýtus první republiky. Začínají se stávat i věci, jež byly dříve naprosto nemyslitelné, např. již podruhé byl letos v Poslanecké sněmovně na státní vyznamenání navržen poslední rakouský císař a český král Karel I., ačkoliv neúspěšně. Nakonec i v letošním roce navštívilo Prahu Jeho císařské a královské Veličenstvo Karel Habsbursko-Lotrinský, hlava rodu a titulární český král.
Moderní monarchismus není nostalgie po habsburské monarchii, moderní monarchismus se vyvinul jako opozice vůči současnému stavu politiky.
Monarchismus není relikt, monarchismus je alternativa.
Autor: Erik Pašingr
Použité zdroje
AKTUÁLNĚ.CZ. Komentář: 28. říjen aneb Proč si připomínat stát, který selhal. Online. 2026. Dostupné z: https://nazory.aktualne.cz/komentar-28-rijen-aneb-proc-si-pripominat-stat-ktery-selhal/r~aaa2936080c713a47d437feff26d8e4e/?lp=1. [cit. 2026-11-14].
Koruna. Online. 1989, roč. 1., č. 2. Praha: České děti, 1989. Dostupné z: https://www.vons.cz/data/pdf/Koruna/koruna_2.pdf. [cit. 2026-11-14].
MONARCHISTICKÉ NOVINY. Historie Koruny České: Jak se to vyvíjelo. Online. 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-historie-koruny-ceske-jak-se-to-vyvijelo-289602. [cit. 2026-11-14].





