Článek
Srbsko má za sebou politické zemětřesení. V předčasných parlamentních volbách 25. října zvítězila Studentská listina s přibližně 52,7 procenta hlasů, zatímco blok Aleksandara Vučiće získal zhruba 39,2 procenta. Studentské hnutí tak získalo většinu v parlamentu a Vučić svou porážku uznal.
Je to konec jedné mimořádně dlouhé politické etapy. Vučić dominoval srbské politice od roku 2014 jako premiér a později prezident. Protestní hnutí, které jej nakonec porazilo, vyrostlo z demonstrací po tragickém pádu přístřešku na nádraží v Novém Sadu v roce 2024 a postupně spojilo odpor proti korupci, klientelismu a přílišné koncentraci moci.
O srbských volbách mají rozhodovat především Srbové
To neznamená, že bychom měli přehlížet problémy srbské demokracie. Pozorovatelská mise OBSE upozornila na výrazně nerovné podmínky kampaně, zneužívání veřejných zdrojů, tlak na voliče i silnou mediální převahu dosavadní moci. Samotný volební den však její pozorovatelé ve velké většině navštívených míst hodnotili pozitivně.
Výsledek je navíc natolik výrazný, že o základní politické zprávě není příliš pochyb. Srbové chtěli změnu a dostali ji.
Právě zde by také měla končit potřeba okolního světa vysvětlovat Srbům, koho mají volit a jak mají vlastní zemi spravovat. Kontrolovat dodržování demokratických pravidel je legitimní. Vynášet nad srbským voličem politický soud pokaždé, když hlasuje jinak, než se líbí v některé západoevropské metropoli, už podstatně méně.
V Monarchistických novinách jsme ostatně nedávno připomínali, že Srbsko by nemělo zůstat vězněm vlastní minulosti. Platí to pro nacionalistické mýty, vztah k válkám devadesátých let i pro věčné dělení země na údajně „proruské“ a „prozápadní“ Srby.
Vučić nebyl Putinův místodržící
Právě poslední z těchto zkratek nyní stojí za připomenutí.
Aleksandar Vučić skutečně udržoval s Moskvou nadstandardní vztahy. Srbsko se nepřipojilo k plošným sankcím Evropské unie proti Rusku, země je závislá na ruském plynu a Vučić nikdy nepředstíral, že chce historické vztahy s Moskvou přetrhat.
Bělehrad opakovaně podporoval územní celistvost Ukrajiny a odsuzoval ruské kroky při hlasováních na půdě OSN. Vučić jednal s Volodymyrem Zelenským, v červenci 2026 navštívil Kyjev a Srbsko poskytovalo Ukrajině humanitární pomoc. V srpnu Zelenskyj přijel do Bělehradu a obě země začaly otevřeně rozvíjet hospodářskou spolupráci.
A pak přišel krok, který se do jednoduchého obrazu „Putinova nohsleda“ nevejde už vůbec. V září 2026 přijel Vučić osobně na západní Ukrajinu na zakládající summit Karpatské osmičky. Srbsko se společně s Ukrajinou, Polskem, Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem a Rumunskem zařadilo mezi osm zemí vytvářejících nový regionální formát zaměřený na energetiku, infrastrukturu, obchod, logistiku, investice a bezpečnost.
Jak jsme psali už po summitu, právě srbská účast patřila k jeho geopoliticky nejzajímavějším momentům. Země stojící mimo EU a tradičně udržující vztahy s Moskvou přijala účast v projektu vytvořeném přímo na půdě válčící Ukrajiny. Politika poslušného satelitu vypadá zpravidla úplně jinak.
Vítězná politická entita nechce vyhodit to, co fungovalo
Vučićova domácí politika nyní ve volbách dostala účet. Jestli byl oprávněný, rozhodli srbští voliči. Mnohem zajímavější otázkou pro nás je, co udělá nová vláda.
Studentská listina totiž vůbec nechystá zahraničněpolitický obrat o 180 stupňů. Sama před volbami odmítla zavedení sankcí proti Rusku, hlásí se k vojenské neutralitě a nechce vstup do NATO. Zároveň v ní existuje silný proud nakloněný evropské integraci a její hlavní politické požadavky se týkají právního státu, korupce a fungování institucí.
To může být pro Srbsko nakonec podstatně zdravější kombinace než očekávání, že změna vlády musí automaticky znamenat geopolitickou konverzi. Bělehrad i přes změnu domácí vnitřní politické sestavy hodlá pokračovat v evropské integraci, spolupracovat s Ukrajinou a podílet se na budovaní Karpatské osmičky.
Právě pokračování v C8 by bylo důležitým testem. Vučićovo Srbsko bylo u založení nové středoevropské struktury a svou osobní účastí na prvním summitu jí dodalo značnou politickou váhu. Nelze očekát,že nová vladně začne automaticky bourat zahraničněpolitické projekty svého předchůdce jen proto, že nesou jeho podpis.
Autor: Martin Cikán
Použité zdroje
CIKÁN, Martin (2026a). „Srbsko by nemělo zůstat vězněm minulosti.“ Médium.cz – Monarchistické noviny, 10. září 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-srbsko-by-nemelo-zustat-veznem-minulosti-318884 [cit. 26. 10. 2026].
CIKÁN, Martin (2026b). „Karpatská osmička: rodí se nový prostor střední Evropy.“ Médium.cz – Monarchistické noviny, 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-karpatska-osmicka-rodi-se-novy-prostor-stredni-evropy-322897 [cit. 26. 10. 2026].
OSCE/ODIHR (2026). Serbia’s early parliamentary elections saw high turnout amid a polarized environment and unequal campaign opportunities. 26. října 2026. Dostupné z: https://odihr.osce.org/odihr/669153
PRESIDENT OF UKRAINE (2026). Ukraine Launched a New Cooperation Format – The Carpathian Integration Initiative. 18. září 2026. Dostupné z: https://www.president.gov.ua/en/news/ukrayina-zapochatkuvala-novij-format-spivpraci-karpatsku-int-106449
