Článek
Zabíjet není těžké. Těžké je zastavit se, když s tím jednou začneš.
Když jsem poprvé sáhla po Dvojitém kříži, jméno Chris Carter mi nic neříkalo. Dnes mám doma sedm knih z třináctidílné série s detektivem Robertem Hunterem. První z nich mě totiž přesvědčila, že jsem objevila autora, k němuž se budu ráda vracet.
Od rozhovorů se zločinci k psaní thrillerů
Chris Carter se se skutečnými pachateli vražd setkával dávno předtím, než stvořil detektiva Roberta Huntera. Narodil se v Brazílii, ale studovat odešel do Spojených států. Na Michiganské státní univerzitě se věnoval psychologii a chování pachatelů trestných činů. Po studiích pracoval několik let jako kriminální psycholog a zabýval se případy těžkých zločinů.
Tato práce ho fascinovala, zároveň však byla psychicky náročná. Carter si ještě jako mladý muž začal klást otázku, zda v ní chce strávit celý život. Odpověď našel v hudbě a přestěhoval se do Los Angeles, kde rozhovory s pachateli vystřídaly koncerty, elektrická kytara a glam rock. V kapelách hrál zhruba deset let.
Ke kriminálním příběhům se nakonec vrátil způsobem, který sám nečekal. Jedné noci se mu zdál sen, který si po probuzení dokázal vybavit. Když ho vyprávěl tehdejší přítelkyni, povzbudila ho, aby příběh napsal. Carter se pustil do první kapitoly, ale brzy ho napadlo, že díky svým zkušenostem by mohl vytvořit mnohem zajímavější thriller. Původní námět odložil a začal znovu.
Při popisování míst činu a vyšetřování se mu vracely vzpomínky na případy, s nimiž se během své práce setkal. Právě odtud také vzešla minulost Roberta Huntera: Carter z něj udělal bývalého kriminálního psychologa, který své znalosti využívá při pátrání po vrazích.
Tak se zrodil Dvojitý kříž, autorův debut a první díl série, která mě zavedla do temných ulic Los Angeles.
Znamení, které se už nemělo objevit
Na začátku příběhu je nalezeno tělo zavražděné ženy. Na šíji má vyrytý dvojitý kříž, podpis vraha, kterého Hunter dobře zná. Jenže pachatel byl před dvěma lety dopaden a popraven. Udělala tehdy policie chybu, nebo se někdo rozhodl jeho činy napodobit?
Po Hunterově boku stojí nový parťák Carlos Garcia. Zkušený detektiv je zvyklý spoléhat především sám na sebe, zatímco Garcia do vyšetřování přináší pohled člověka, který se teprve učí, co práce na takovém případu obnáší. Jejich spolupráce mě bavila a zároveň dávala příběhu potřebný lidský rozměr. Díky tomu nejsou jednotlivé scény jen sledem stop, dalších obětí a nových otázek.
Hunter si mě získal překvapivě rychle. Není to pouze vyšetřovatel, který dokáže spojit zdánlivě nesouvisející detaily. Je na něm znát, že některé případy si člověk nese dál, i když už jsou uzavřené. Proto pro něj návrat dvojitého kříže znamená víc než další záhadnou vraždu. Zajímalo mě nejen to, zda pachatele odhalí, ale také, jak se s celým případem vyrovná.
Kniha, u které jsem občas zapomínala dýchat
Carter s čtenářem nezachází v rukavičkách. Vraždy popisuje otevřeně a některé výjevy jsou skutečně brutální. Není to čtení pro slabší povahy, mezi které se v tomto ohledu počítám i já. Jenže i když mi z některé scény nebylo dobře, potřebovala jsem vědět, co bude dál. Knihu jsem zkrátka nedokázala odložit.
Autor píše přímočaře a krátké kapitoly dávají příběhu rychlé tempo. Každé nové zjištění přinese odpověď jen na část otázky a vzápětí otevře další. Nejvíc na mě ale fungovalo čekání: okamžiky, kdy tušíte, že se blíží něco zlého, a přesto ještě nevíte odkud. V těch chvílích jsem občas zapomínala i dýchat.
Dvojitý kříž je drsný, místy surový a mimořádně čtivý thriller. Brutalita tu může být pro některé čtenáře za hranou. Já jsem ji zvládla hlavně proto, že mě pohltilo vyšetřování a začalo mi záležet na Hunterovi i Garciovi. Do dalšího případu se s nimi pustím ráda. Jen ho raději budu číst přes den…
Zdroje: https://www.simonandschuster.co.uk/books/The-Crucifix-Killer/Chris-Carter/9781471181689, https://darleyanderson.com/client/chris-carter
