Článek
Nedávno jsem zaslechla vyprávění o čínském zemědělci, který se s minimálním vzděláním pustil do studia zákonů a postavil se velké chemické společnosti. Síla vůle mě zajímá celý život. Obzvlášť ta, která člověka drží u něčeho, co se zpočátku zdá jako předem prohraný boj.
Přestože jde o několik let starý příběh, vyvolal ve mně otázky, které mě přiměly zjistit o případu víc.
Kolik lidí by si na Wangově místě řeklo, že proti tak velké společnosti nemají šanci?
A kolik by jich dokázalo u svého rozhodnutí vydržet celé ty roky?
Když se obživa změní v nepoužitelnou půdu
Wang Enlin žil ve vesnici Jü-šutun nedaleko města Čchi-čchi-char v severovýchodní čínské provincii Chej-lung-ťiang. Stejně jako jeho sousedé byl závislý na půdě a na tom, co na ní vypěstuje.
V roce 2001, v předvečer lunárního nového roku, zaplavila jeho dům a okolní pozemky průmyslová odpadní voda z nedalekého chemického závodu Qihua Group. Podnik vyráběl polyvinylchlorid, známý pod zkratkou PVC, a později se stal součástí státní skupiny ChemChina. K ukládání chemického odpadu využíval přibližně 28,5 hektaru půdy.
Zasažená půda byla označena za nevhodnou k obdělávání. Pro místní obyvatele to znamenalo ztrátu obživy a ohrožení jejich budoucnosti.
Wang se rozhodl požadovat nápravu. Jenže mezi přesvědčením, že se děje bezpráví, a možností účinně se bránit leželo něco, co dosud neznal: právní postupy, požadavky na důkazy a zákony.
Z práce na poli k právnickým knihám
Začal se učit sám, ale všechny potřebné knihy si dovolit nemohl. Navštěvoval proto knihkupectví a důležité pasáže si ručně opisoval. Za možnost číst a za vstřícnost přinesl do obchodu kukuřici.
Učení přitom neprobíhalo odděleně od samotného případu. Wang postupně shromažďoval důkazy, snažil se porozumět právním postupům a spojoval se se sousedy, jejichž pozemky byly rovněž zasažené. Šestnáct let jeho příběhu zahrnovalo studium i úsilí dosáhnout nápravy.
Zkusila jsem si představit, jaké to je otevřít právnickou knihu s tak krátkou školní průpravou. Kolikrát musí člověk přečíst jeden odstavec, než mu porozumí? A kolik dalších otázek přinese každá odpověď?
Wang se přesto učil dál. Znalosti potřeboval pro velmi konkrétní věc: aby mohl hájit sebe a lidi, kteří žili vedle něj.
Ani právní pomoc neznamenala rychlé řešení
V roce 2007 jeho případ zaujal právníky specializující se na případy znečištění životního prostředí, kteří vesničanům nabídli bezplatnou právní pomoc. Wangovo dosavadní úsilí tak získalo odbornou oporu. Ani tehdy však nepřišlo rychlé rozuzlení.
Na soud se obracel opakovaně, ale jeho pokusy dosáhnout přijetí žaloby zůstávaly po léta neúspěšné. Musel tedy nejprve vybojovat samotnou možnost, aby soud vznesené nároky vůbec projednal. K tomu došlo až v roce 2015, téměř osm let po získání právní podpory.
Osm let je dlouhá doba i tehdy, když člověk nemusí řešit zničenou obživu. Každý další neúspěšný pokus přitom znamenal znovu hledat čas, peníze a sílu pokračovat. Bez jistoty, kdy se konečně podaří dostat před soud.
Wang měl mnoho důvodů skončit. Dosavadní vzdělání ho na podobný boj nepřipravilo, prostředky měl omezené a proti němu stál státní chemický podnik. Přesto vytrval až k soudnímu rozhodnutí.
Rozsudek pro 55 domácností
Soud první instance rozhodl ve prospěch vesničanů a přiznal 55 zemědělským domácnostem společnou náhradu hospodářských ztrát v celkové výši přibližně 820 000 jüanů, tehdy zhruba 120 000 dolarů.
Tady by se příběh dobře uzavíral. Farmář se třemi třídami základní školy se naučil orientovat v zákonech, spojil síly se sousedy a právníky a společně dosáhli vítězství.
Společnost Qihua Group se však odvolala a příznivý rozsudek byl zrušen. Ani po této ráně se Wang nevzdal a proti rozhodnutí se sám odvolal. V září 2017 soud v Čchi-čchi-charu jeho odvolání proti rozhodnutí přijal a boj mohl pokračovat.
Konečný výsledek sporu ani vyplacení přiznané náhrady není znám. Wang zemřel v roce 2018, údajně kvůli práci na příliš mnoha environmentálních případech.
Co dokáže změnit jeden člověk
Na podobných příbězích máme rádi chvíli, kdy se všechno obrátí k dobrému. Po letech trápení přijde spravedlnost a člověk si může konečně oddechnout. Skutečný život nám takové zakončení často nedopřeje.
Wangův boj tím pro mě neztrácí význam. Začal se učit to, co neuměl, a hájil zájmy sousedů spolu se svými. Přispěl k tomu, že se zdánlivě beznadějným případem zabýval soud.
Jeho příběh mi připomíná, jak opatrně bychom měli zacházet se slovem nemožné. Na začátku často vidíme především to, co nám chybí. Zkušenosti, peníze, kontakty nebo odvaha. Teprve když se do něčeho pustíme, zjistíme, co se můžeme naučit a kdo se k nám přidá.
Vůle nezaručuje pohádkový konec. Může nám ale pomoci dojít mnohem dál, než jsme si zpočátku dokázali představit.
Wangův příběh si zaslouží pozornost v celé své složitosti. Dokud totiž vyprávíme jen o farmáři, který vyhrál, snadno přehlédneme otázku, kterou jeho osud otevírá: proč musel člověk věnovat tolik let života tomu, aby se někdo začal zabývat půdou, na níž přestala růst úroda?
Zdroje: Čína – Strávil čínský farmář 16 let studiem práva, aby mohl žalovat chemickou firmu? - Skeptics Stack Exchange, Wang Enlin: Farmář, který 16 let studoval práva, aby porazil chemickou společnost
